Kniha analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice. Výsledkem je studie, která dosud v českém kontextu chyběla: studie, která staví spíše na kognitivních než na psychologizujících či psychoanalytických přístupech a která má i praktický dopad. Může napomoci učitelům na základní škole, ale i rodičům uvědomit si, co se děje v hlavách jejich dětí při setkání s literaturou.
Previous
Next
Objevná edice české prózy 19. století
Michal Charypar
V posledních letech lze pozorovat určité zvýšení zájmu...
Sedm panelů československých komiksových dějin
VíT SCHMARC
Komiks je dnes považován nejen za integrální součást popkultury a...
Sondy do rozlehlých končin
KLÁRA SOUKUPOVÁ
Sborník Možnosti autobiografickosti obsahuje patnáct studií autorů...