Akademie věd ČR zahájila cyklus slavnostních přednášek
Na pražském Žofíně proběhla 17. února první slavnostní přednáška z nového cyklu „AV ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Přední český historik prof. František Šmahel promluvil na téma „Ve znamení císaře Karla IV. a mistra Jana Husa“. Slavnostní akce, na jejíž kompletní záznam se můžete podívat na webu České televize, se zúčastnila řada významných hostů včetně předsedy Senátu PČR Milana Štěcha. „Akademie věd zahajuje cyklus slavnostních přednášek, v nichž se významné osobnosti české vědy budou vyjadřovat k aktuálním tématům a problémům společnosti,“ vysvětlil pozadí akce předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš.
Včerejším dnem tak AV ČR zahájila rok oslav 700. výročí narození Karla IV., kterého Češi
považují za největšího ze svých panovníků. „Ke Karlovi IV. ale vzhlížela i Evropa,“ poznamenal
prof. František Šmahel. Jeho přednášku uvedla dr. Pavlína Rychterová, druhá česká vědkyně, která
získala významný ERC grant: „František Šmahel nám ve svém díle a ve své práci učitele ukázal a
ukazuje jako nikdo jiný, k čemu má historik směřovat, jak mají v ideálním případě vypadat
výsledky jeho práce, jak má vypadat dějinné vyprávění, které se nemá někomu či něčemu zavděčit, ale
které má učinit dějinám po právu.“
„Velkým tématem minulého roku bylo bezesporu 600. výročí upálení mistra Jana Husa a neméně
aktuálním tématem letošního roku je 700. výročí narození císaře Karla IV. Jen pokud budeme mít
povědomí o vlastních kořenech a o zdrojích naší kultury, můžeme vést smysluplný dialog s jinými
kulturami a dostát čestně nárokům, které na nás současný proměňující se svět klade,“ vysvětlil
prof. Jiří Drahoš, proč padla volba prvního přednášejícího právě na prof. Františka Šmahela,
vedoucího centra excelence při Centru medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR, které
založil.
Prof. Šmahel pojal ve své přednášce období let 1310 až 1526, tedy od konce vlády Přemyslovců
po nástup Habsburků, jako jeden souvislý celek. Zdůraznil, že ač se jednalo o různé formy státní
podoby, šlo o propojené etapy, které ale většinou nevnímáme jako jednolité dějinné období, oproti
mnohem déle trvající vládě jak Přemyslovců, tak Habsburků.
Význam Karla IV. není třeba zpochybňovat. „Tak jako Karel IV. ve svých listinách z roku
1348 určil konstrukci českého státu na staletí dopředu, svou Zlatou bulou z let 1356–1357
vytvořil ústavní základ Římské říše platný až do roku 1806,“ uvedl prof. Šmahel ve své řeči.
Věnoval se ale také osobě a době mistra Jana Husa, přičemž zmínil jednu nepříliš optimistickou
paralelu s dneškem. „Šedesát let trvalo, než v českých zemích došlo k omezené
náboženské toleranci z nutnosti – jiná tolerance než z nutnosti není. Válka kříže
s kalichem nebyla pouhou náboženskou válkou symbolů. Za obojím se skrývaly mocenské a
ekonomické zájmy i způsobená příkoří. Německá reformace znovu střední Evropu a celou Říši uvedla do
válečného stavu, který ukončil až vestfálský mír roku 1648. Tento poznatek nedává naději na rychlé
ukončení konfliktu ani v rámci dnešního muslimského světa.“
Dědíme celou minulost, a proto se nemůžeme v našich dějinách vším pyšnit. „Dějiny by měly
být zdrojem sebepoznání. Česká reformace chtěla předčasně nalézt řešení problémů, které o sto let
později vyústily v reformaci evropskou. Předčasnost se někdy nevyplácí. Snad proto žijeme se
svými dějinami více, než si dokážeme připustit. Podle Karla IV. soudíme naše současné politické
reprezentace, podle Jana Husa pak osobní statečnost jednoho každého z nás,“ uzavřel svou
přednášku prof. Šmahel.
Slavnostní přenáška, o jejíž hudební doprovod se postaral vokální soubor Schola Gregoriana
Pragensis, který se řadí mezi přední české interprety středověké duchovní hudby, se setkala
s pozitivními ohlasy. Proto se již nyní uvažuje o další. Frekvence takovýchto akcí by neměla
být příliš častá, aby se neztratil slavnostní charakter, proto vedení AV ČR uvažuje o pořádání
slavnostních přednášek dvakrát ročně. Na podzim by tak mohla nejen pozvané hosty, ale i zájemce
z řad veřejnosti čekat druhá část ze zahájeného cyklu. „Jeden z úspěšných programů naší
Strategie AV21 má název Potraviny pro budoucnost. Jeho koordinátorem je prof. Jaroslav Doležel,
který by se ujal příští slavnostní přednášky, a to v kontextu letošních 150 let, které
uplynuly od zveřejnění převratných objevů Johanna Gregora Mendela v oblasti genetiky.
Předběžný název jeho přednášky je formulován jako otázka: Může genetika zachránit lidstvo před
hladem?“ naznačil další plány předseda AV ČR prof. Drahoš.
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR