Vývoj a rychlosti procesů v solném krasu v pohoří Zagros, Irán

V jižním a jihozápadním Íránu je známo přes 150 solných pňů. Rozsah a formy těchto geologických fenoménů jsou ve světovém měřítku zcela unikátní a přitom často jen minimálně prostudované. Na několika lokalitách solné pně přímo ovlivňují, ať už pozitivně nebo negativně, život místních lidí (např. těžba soli, těžba Fe rud, kontaminace pitné vody solankou, turistické využití atd.). Prováděné práce mají však charakter základního výzkumu, i když některé získané znalosti o chování a složení solných pňů mohou být v budoucnu využity i pro praktický život místních obyvatel.
Z dosud provedených geologických prací bylo především odebráno velké množství vzorků pro účely geologického datování pomocí několika metod (14C, U/Th, OSL) a to z nejrůznějších typů prostředí (jeskynní sedimenty, povrchové sedimenty, holocenní mořské terasy, atd.). Získávané údaje pomáhají zpřesnit znalosti o geologickém vývoji solného krasu a solných pňů vůbec. Dále je studována povrchová morfologie solných pňů a složení jejich sedimentárního pokryvu pomocí metod XRF a RTG, což bude využito k výpočtům rychlosti denudace solných pohoří.
Nejvýznamnějším speleologickým výsledkem působení výzkumného týmu při poslední expedici v Íránu je prodloužení Jeskyně Tří naháčů (3N Cave) na první místo v soli na světě. Délka jeskyně 3N dosahuje 6580 m. Na solném pni Džahání byla zdokumentována jeskyně Vodopád objevená v loňském roce a také byla započata dokumentace dalších dvou jeskyní (zmapované prostory přesahují celkově délku 600 m). Dokumentace jeskyní na Džahání poslouží k výzkumu rychlosti pohybu tohoto solného pně. Objev unikátních solných jeskyní na ostrově Kešm bude využit vedením ostrova pro podporu žádosti o uznání nově zřízeného geoparku jako geologické památky spadající pod ochranu UNESCO.