Unikátní fotografie přírodních katastrof nově dostupné on-line
15.2.2016
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR postupně digitalizuje unikátní archiv více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních zřícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i zahraničí pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků, který vznikal téměř sto let. „V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu,“ uvedl vedoucí Oddělení inženýrské geologie ÚSMH Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Revoluce v astrofyzice – vědci objevili gravitační vlny
12.2.2016
Vědcům se poprvé podařilo přímo detekovat gravitační vlny. Podle odborníků je to začátek zcela nové éry zkoumání vesmíru. Existenci gravitačních vln předpověděl téměř před sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity Albert Einstein. Gravitace se šíří ve vlnách jako například světlo, místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln získali vědci v 70. letech minulého století na základě výpočtů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Včerejší oznámení ale podává první přímý důkaz. O komentář objevu jsme požádali prof. Jiřího Chýlu z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Kometa viditelná téměř pouhým okem
12.2.2016
Česká astrofotografie měsíce
Kometa s označením C/2013 US10 byla objevena 31. října 2013 v rámci programu Catalina Sky Survey. Krátce po objevu nebyla ještě rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu. Ta od objevu stále zjasňovala, až se na počátku roku 2016 dostala téměř k hranici viditelnosti pouhým okem. Navíc se pyšnila dvěma ohony. Kometa Catalina nepatří mezi potenciálně nebezpečné objekty a vzhledem k její dráze se s ní už dokonce asi nikdy nepotkáme.
Její Excelence malajsijská velvyslankyně navštívila ELI Beamlines
11.2.2016
Dne 11. února 2016 její Excelence velvyslankyně Malajsie Nadzirah Binti Osmanová navštívila laserová centra ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech. Ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Jan Řídký, manažer projektu ELI Beamlines Roman Hvězda společně s vědeckým koordinátorem projektu HiLASE Tomášem Mockem provedli její Excelenci laserovými centry. Součástí prohlídky byl odborný výklad laserových a experimentálních vědců s cílem seznámit Nadzirah Osmanovou s výzkumnými programy, které se v obou centrech plánují realizovat. Své dojmy shrnula takto: „Velice působivé. Věřím, že Malajsie v blízké buducnosti naváže s centrem ELI spolupráci.“
Nejvýkonnější světový laser ponese jméno Krakatit
2.2.2016
Nejvýkonnějším laserem, který kdy lidstvo postavilo, bude Krakatit. Jméno, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl Ladislav Valerián, účastník soutěže Pojmenuj superlaser, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR a časopisem Vesmír. V jejím rámci dostaly jména i další budoucí lasery projektu ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Vítěznými návrhy se staly Amos, Lucifer, Avoja a pro dva lasery v sousedním centru HiLASE porota zvolila jména Perla a Bivoj.
Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů
29.1.2016
Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.
Od tragédie raketoplánu Challenger uplynulo 30 let
27.1.2016
Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se raketoplán v mžiku proměnil v ohnivou kouli a rozpadl se. V tu chvíli byl Challenger již ve výšce 14 kilometrů. Dvě a půl minuty padala k zemi relativně málo poškozená kabina s astronauty, které patrně usmrtil až náraz na mořskou hladinu.
Astronomický ústav AV ČR udělil Prémii Jana Friče za rok 2015
26.1.2016
V pondělí 25. ledna 2016 proběhlo v knihovně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově předání Prémie Jana Friče za rok 2015. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým vědeckým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Laureátem za rok 2015 se stal pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů Mgr. Ondřej Kopáček, Ph.D., který Prémii obdržel za soubor prací Deterministický chaos v magnetosféře černých děr. Na toto téma také přednesl svou přednášku.
Nový koncept pro ukládání dat – elektrický zápis v antiferomagnetu
14.1.2016
Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Běžně se předpokládá, že magnetismus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Data by tak bylo možné ukládat bezpečněji a rychleji. „Fyzikální hranice rychlosti je 100–1000x větší než ve feromagnetech,“ říká prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Práce byla publikována v prestižním časopise Science.
Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru
14.1.2016
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do mezigalaktického prostoru. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání prestižní časopis Nature.
Fáze Venuše objektivem Jana Klečky
6.1.2016
Česká astrofotografie měsíce
Venuše, po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt naší oblohy, je v dalekohledu vidět pokaždé jinak. Tato vnitřní planeta jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Prvním, kdo popsal jejich pozorování, byl v roce 1610 Galileo Galilei. Ostatně, právě Galileo popsal i změny Venušina viditelného průměru v různých fázích, což je způsobeno větší vzdáleností od Země ve fázi úplňku a zmenšující se vzdáleností v průběhu ubývání. Všechny zde vyfotografované fáze můžeme za sebou v průběhu měsíců spatřit prostřednictvím dalekohledu. I když o matce Jana Keplera se traduje, že fázi Venuše viděla i pouhýma očima.
Meda Mládková má svou planetku
18.12.2015
V pátek 18. prosince proběhlo v budově Akademie věd ČR slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií po paní Dr. Medě Mládkové – na počest sběratelky a mecenášky moderního umění a zakladatelky Musea Kampa v Praze. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš v úvodu promluvil o spojení vědy a umění, neboť česká akademie věd původně zahrnovala i umělce. Objevitelka asteroidu Bc. Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR popsala svůj objev tohoto tělesa a také přítomným ukázala osvědčení o pojmenování po Dr. Medě Mládkové, které pak spolu s ostatními vzácnými hosty Medě Mládkové předala.
Český vědecký přístroj přistane na Marsu
25.11.2015
Evropská kosmická agentura oznámila výsledky soutěže návrhů vědeckých přístrojů pro přistávací platformu mise ExoMars 2018. Jedním z vybraných návrhů je i modul analyzátoru elektromagnetických vln připravený týmem pracovníků oddělení kosmické fyziky a oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. „Náš modul vlnového analyzátoru umožní poprvé na místě ověřit, existují-li bleskové výboje v prachových bouřích a větrných vírech. Dalším úkolem připravovaného modulu je zjistit, mohou-li se rádiové vlny šířit z meziplanetárního prostředí až na povrch Marsu,“ vysvětluje vedoucí týmu prof. Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
