Čeština
EnglishVítejte na stránkách pro veřejnost a novináře
Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.
V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.
Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace příslušné vědce, vědeckého tajemníka (RNDr. Jan Martinec CSc., martinec
ueb [dot] cas [dot] cz), nebo Mgr. Markétu Fílovou: filovaueb [dot] cas [dot] cz.
Na této stránce přinášíme odkazy na nejnovější příspěvky z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.
Hydroponické pěstování huseníčku rolního
(Arabidopsis thaliana)
neužívá půdního substrátu, ale vodného roztoku s obsaženými solemi
Pokožkové buňky listu
jsou typické svými laloky, které do sebe důkladně zapadají
Žahavé trichomy kopřivy
jsou tvořeny oxidem křemičitým a po kontaktu s nimi se jejich špička odlomí a vylije se kyselina mravenčí
Kořen huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
v němž je modře označena přítomnost auxinu.
Trojrozměrná rekonstrukce svěracích buněk průduchu.
Průduchy slouží k výměně plynů mezi vnitřkem listu a vnějším prostředím.
Semeno huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
je obklopeno odolnou vrstvou zvanou osemení
Dělení rostlinné buňky
je nezbytnou součástí života rostlin
Poslední novinky z Ústavu experimentální botaniky
Tentokrát se přesuneme do Namibské pouště, na území států Namibie a Angola, kde panuje velmi drsné klima. V méně příznivých letech zde vůbec neprší a denní vedro dosahující až 50°C je vystřídáno chladnými nocemi s teplotou kolem 7°C... Tato nehostinná oblast je však domovem jedné pozoruhodné rostliny – welwitschie podivné (Welwitchia mirabilis). Své rodové jméno obdržela na počest svého objevitele, cestovatele a botanika Friedricha Welwitsche (1806–1872).
Tentokrát se Rostlinou s příběhem stane bělokvětá rostlinka, kterou si spojujeme s příchodem jara. Řeč však nebude o bleduli, jejímž krásný kobercům v Pekle jsme se věnovali předloni, ale o sněžence, celým odborným názvem sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).
O některých druzích rostlin je všeobecně známo, že produkují jedovaté látky. Namátkou vzpomeňme třeba jedovatý taxin produkovaný tisem nebo prudce jedovatý ricin ze semen skočce. Již méně je známo, že některé velmi jedovaté látky jsou produkovány rostlinami, které běžně používáme jako potraviny – například solanin v bramborách, alkaloidy v máku nebo jedovatý amygdalin v mandlích. Mnoho toxických látek však produkují i nevinně vypadající plodiny, o kterých to kromě pár odborníků téměř nikdo neví. Například plodiny z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae) produkují řadu toxických steroidů se souhrnným názvem kukurbitaciny.
Tentokrát si ukážeme jednu pozoruhodnou zeleninu. Klasický bílý květák zná asi každý, méně známý je květák Romanesco. Z hlediska kulinářského se jedná o chutnou zeleninu, která se dá připravit způsoby jako obyčejný květák, popřípadě brokolice. Je to tedy jeden z kultivarů brukve zelné (Brassica oleracea). My se však podíváme blíže na jeho strukturu…
O tom, že mnohé hmyzí druhy „nutí“ svého rostlinného hostitele k tvorbě hálek, tedy domečků, pro svoje larvy, jsme pojednávali v předminulé Rostlině s příběhem. Výjimkou není ani bejlomorka buková (Mikiola fagi) na obrázku.
Přinášíme fotky z našich Dnů otevřených dveří a výstavy na Národní třídě, v budově akademie věd. Obě akce se konaly v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR.
Výběr z fotogalerií
