official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Hodnoty a využití Středních Brd

Diskusní pořad o hodnotách a budoucnosti nejvyššího pohoří vnitřních Čech tematicky navázal na Akademickou kavárnu o perspektivách Šumavy a do jisté míry i na mnohá další multidisciplinární témata dřívějších Kaváren. Téma se jako aktuální objevilo náhle a nečekaně v roce 2011 – tehdy z vlády Petra Nečase vzešel návrh na zrušení Vojenského újezdu (VÚ) Brdy, který existuje v obměňující se podobě již 85 let.

22_1.jpg
Foto: Radek Mikuláš, Archiv autora

Diskusní podvečer v Literární kavárně knihkupectví Academia ve Wiehlově domě na Václavském náměstí v Praze se konal 18. června 2014 a moderoval jej člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR geolog dr. Radek Mikuláš, který se v minulosti zabýval mj. paleontologií Středních Brd. Pozvání přijali biolog dr. Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty UK, lesník Ing. Jaroslav Pipek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) a Ing. Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy (VHSB); jako aktivní posluchači a debatéři se zúčastnili mj. dr. Karel Žák z Geologického ústavu AV ČR a poradce hejtmana Středočeského kraje v otázkách ochrany přírody Ing. Vladimír Valenta.

V současnosti již málokoho překvapí, že rušení vojenského výcvikového prostoru představuje z hlediska ochrany přírody problém a nikoli předpoklad radikální změny k lepšímu, jak jsme se domnívali po roce 1990, kdy byla k civilnímu využití předána území opuštěná ruskými vojsky (zejména okolí Ralska a Milovic). Brzy se ukázalo, že vyloučení běžné zemědělské činnosti, řídké osídlení a omezení turistiky ve vojenských újezdech se kladně projevily na četnosti mnohých vzácných, ohrožených či zákonem chráněných druhů živočichů a rostlin. Snad ještě významnější je skutečnost, že typicky vojenská „péče“ o krajinu (jízda pásových vozidel, dopady střel v cílových plochách a občasné požáry) umožnila namísto pusté měsíční krajiny vznik specifických, cenných biotopů, na které se váže výskyt mnoha významných druhů, především bezobratlých a ptáků, ale i obojživelníků a plazů. Při omezení nebo ukončení vojenské činnosti tedy stojí ochránci přírody před otázkou, jak zachovat hodnoty vzniklé právě působením armády.

Petr Ježek (VHSB) v úvodním příspěvku poukázal na málo známou skutečnost, že VÚ Brdy nesloužil jen k rutinnímu „výcviku vojsk“, ale také například k testování stavebních prvků opevnění či ke zkouškám nových modelů zbraní – vznikl tak soubor specifických stavebních a technických památek. Jaroslav Pipek (AOPK) stručně popsal historický i současný stav lesních porostů a nastínil možnosti ovlivnění lesního hospodaření při různých variantách ochrany území. Společně s Ondřejem Sedláčkem upozornili, že lesy na území VÚ Brdy jsou sice z velké části nepůvodní smrkové monokultury, ale přesto mají jednu významnou hodnotu, kterou je jejich velká celistvá rozloha, již nepřerušují frekventované komunikace, osídlení nebo zemědělsky využívané úseky. Mohou zde proto žít i živočichové, kteří nutně potřebují velká teritoria, například rys. O. Sedláček přiblížil posluchačům hodnoty odlesněných, tzv. dopadových ploch v Brdech a shrnul možnosti, jak je dlouhodobě uchovat i po utlumení či ukončení vojenské činnosti; tyto možnosti však mají omezení – v úvahu připadají občasné srazy historických vojenských vozidel nebo (ještě problematičtější) vysazení populace zubra evropského.

Ministerstvo životního prostředí a podstatná část odborné veřejnosti předpokládá, že ochrana přírodních i historických hodnot Středních Brd bude v případě zrušení vojenského újezdu zajišťována mj. prostřednictvím připravované chráněné krajinné oblasti (CHKO). Tento status však může jen z malé části zabránit výstavbě obytných a dopravních staveb či jiným developerským projektům. Lokalita sice bude i v případě zrušení VÚ požívat ochrany jako chráněná oblast přirozené akumulace vod a jako území důležité pro obranu státu; jsou to však také poměrně snadno prolomitelné bariéry proti eventuálnímu bezohlednému využití.

Diskuse se dotkla i dalších otázek, například pyrotechnického nebezpečí, s čímž volně souvisí problém „divoké“, někdy ohleduplné, jindy však velmi nešetrné turistiky, která se ve Středních Brdech v současnosti provozuje, protože armáda nemá k ostraze tak velkého území prostředky. Pozoruhodným odborným a částečně (v bližším okolí Příbrami) i praktickým problémem je geochemické znečištění pocházející z již netěženého příbramského rudného revíru.

Určitý konsensus v závěru diskuse nastal nad významnou otázkou, zda vůbec mají Střední Brdy přírodní hodnoty obvyklé pro chráněné krajinné oblasti (často se tvrdí, že zejména vzhledem k rozšíření smrkových monokultur nikoli). Diskutující vyjmenovali mnohé různé, někdy ne zcela zjevné hodnoty, například památky po historické těžbě nerostů, krajinné tvary vzniklé v ledových dobách (které se v jiných českých pohořích tak dobře nedochovaly) nebo stopy historického využívání lesního bohatství již od středověku. Nejvíce však byla opět zdůrazněna velikost a celistvost lesního celku nezasaženého osídlením, průmyslem, zemědělskými aktivitami a nadměrnou návštěvností. Věřme, že tyto hodnoty přežijí i naši generaci.

RADEK MIKULÁŠ,
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.,
Rada pro popularizaci vědy AV ČR