Previous Next
Objevná edice české prózy 19. století Michal Charypar V posledních letech lze pozorovat určité zvýšení zájmu...
Sedm panelů československých komiksových dějin  VíT SCHMARC Komiks je dnes považován nejen za integrální součást popkultury a...
Sondy do rozlehlých končin KLÁRA SOUKUPOVÁ Sborník Možnosti autobiografickosti obsahuje patnáct studií autorů...

Česká literatura 55, 2007/3

Studie

Pavel Jiráček: Rytmus a smysl v lyrice
(s. 301-342)
Bohumil Nuska upozorňuje na převládající omezené pojetí rytmu, který je zpravidla spojován pouze s akusticky symbolizovanými a auditivně vnímanými rytmy, přičemž je zcela opomíjena oblast výskytu rytmů, jež jsou symbolizovány opticky a vnímány vizuálně. Dvojí paralelní mentální konstruování, které vychází z protikladu slabiky a morfému jako konstituentů vyššího konstruktu slova, vytváří v lyrice rovnoběžky smíšených mentálních prostorů lineárních, ale také nelineárních rytmů (rytmu verše, rytmu situace; atmosféry verše, atmosféry situace). Společné abstraktní struktury v generických prostorech u jednotlivých smíšených prostorů lyrických rytmů jsou společnými axiologickými strukturami, které jsou reprezentovány na nejvyšší úrovni abstrakce tenzemi a detenzemi. Dynamický charakter těchto struktur vychází z nesymetrického rozložení tenzí a detenzí vzhledem k dualitnímu symetrickému modelu axiologické soustavy, vznikají tak vychýlení z jejího osového schématu, která tyto čtyři paralelní lyrické rytmizované struktury („tvarově“) zakládají. Podobnost jednotlivých smíšených mentálních prostorů je jedině možná ve fraktální dimenzi. V této úvaze se v podobě pracovní hypotézy předpokládá, že tvary rytmu verše, rytmu situace, atmosféry verše a atmosféry situace budou soběpodobnými tvary, jejichž fraktální soběpodobnost z textu vynořuje lyrický smysl.

Peter Steiner: Žánr a ideologie Rudoarmějců Vladimíra Holana
(s. 342-365)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Alice Jedličková Dějiny teorie vyprávění: psaní a narativní strategie
(s. 365-388)
Plná verze studie je dostupná v pdf-formátu.

Rozhledy

Vladimír Křivánek: Holanovské otazníky
(s. 389-397)
Úvaha nad knihou Jiřího Opelíka Holanovské nápovědy (Praha, Thyrsus 2004).

Diskuse

Vladimír Papoušek: Paradigma a Mukařovského pojetí literární struktury jako souboru norem
(s. 398-404)
Další příspěvek k současné diskusi o metodologii literárních dějin, bezprostředně reagující na článek Aleše Hamana Dějiny literatury, literární dějiny nebo dějiny literárnosti? (ČL 2006/4)

Recenze

Aleš Haman: Dílo přečasně uzavřené
(Červenka, Miroslav: Kapitoly o českém verši. Edd. Květa Sgallová a Jiří Holý. Praha, Karolinum 2006. 282 strany.)

(s. 405-408)

Michal Charypar: Poslední slovo Miroslava Červenky k versologii
(Červenka, Miroslav: Kapitoly o českém verši. Edd. Květa Sgallová a Jiří Holý. Praha, Karolinum 2006. 282 strany.)

(s. 408-412)

Roman Kanda: Panství znaku a hologramy mlhovin
(Kalaga, Wojciech: Mlhoviny diskursu. Subjekt, text, interpretace. Přeložil Libor Martinek, ed. Jiří Trávníček. Brno, Host 2006. 288 stran.)

(s. 412-423)

Tomáš Kubíček: Paměť motivů
(Češka, Jakub: Království motivů. Motivická analýza románů Milana Kundery. Praha, Togga 2005. 216 stran.)

(s. 423-426)

Bohumil Fořt: Fikční světy mezi diskurzy
(Martin, Thomas L.: Poiesis and Possible Worlds: A Study in Modality and Literary Theory. Toronto/Buffalo/London, University of Toronto Press 2004. 256 stran.)

(s. 427-432)

Kronika a glosy

Józef Zarek: Polská literatura českého Těšínska očima opavského badatele
(s.433-434)

Zofia Tarajło-Lipowska: Porównania/Сравнения/Porovnání/Vergleiche
(s.434-438)

Karel Kolařík: Masarykův sborník potřinácté
(s.438-440)

Karel Piorecký a Marie Havránková: Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století
(s.440-445)

Informatorium
(s. 445-450)