official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Abicko  > 2016  > leden  > Věda a výzkum

K výroční P. N. Savického

Slovanský ústav AV ČR (SLÚ) se Slovanskou knihovnou při Národní knihovně ČR uspořádaly mezinárodní sympozium k výročí významného představitele meziválečné ruské emigrace – ekonoma, historika, geografa, pedagoga a básníka Petra Savického (1895–1968). Jubileum je o to významnější, že donedávna pracoval ve SLÚ syn P. Savického, Nikolaj Savický, vynikající lingvista a lexikograf. Jednání se uskutečnilo v rámci Strategie AV21 a pozvání na něj přijali vědci z Ruska, Švýcarska, Bulharska, Německa a České republiky.

15_1.jpg
Foto: Archiv SLÚ AV ČR
Zleva: ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka, ředitelka Slovanského ústavu AV ČR Helena Ulbrechtová a spolupořadatel akce Hanuš Nykl z téže instituce


Petr Nikolajevič Savickij (česky i Savický) patří k nejvýraznějším osobnostem ruského myšlení, které většinu života strávily v emigraci (od roku 1921 žil v Československu). Jeho dílo je souhrnně studováno především v Německu a v Rusku jako součást tzv. euroasijského hnutí, které spatřovalo hlavní potenciál vývoje Ruska v jeho geografické poloze mezi Asií a Evropou, v etnickém asijském prvku a v konglomerátu různých kultur na území ruské říše. Euroasijské učení často vychází i z přírodních či z ekonomických věd – splňuje tak v teoretickém slova smyslu předpoklady „interdisciplinárních studií“. Ačkoli jsou v současnosti euroasijská studia předmětem spíše historického zájmu a nelze jim samozřejmě připisovat aktuální platnost, jde o významný myslitelský proud, který patří k dějinám ruské kulturosofie. Zároveň se P. Savickij stal součástí českého vědeckého života – své teorie formuloval a precizoval právě zde a část jich vydal i v češtině (a jak zaznělo v jednom z příspěvků, právě Československo jej inspirovalo a nalezl v něm novou duchovní vlast). Působil jako pedagog na katedře ekonomie a statistiky na pražské Ruské právnické fakultě, v Ruském institutu zemědělského družstevnictví a na Německé univerzitě. Za druhé světové války byl ředitelem pražského Sjednoceného ruského gymnázia. P. Savickij byl členem Pražského lingvistického kroužku a ruských emigrantských organizací, jako redaktor působil v ruských časopisech. V roce 1945 byl zatčen jednotkami sovětské vojenské kontrarozvědky SMERŠ, deportován do SSSR a odsouzen k desetiletému pobytu v nápravných pracovních táborech. V roce 1956 se vrátil do Československa. V září 1961 byl zatčen Státní bezpečností, v květnu 1962 byl díky amnestii propuštěn. Zemřel 13. dubna 1968, je pochován v Praze na ruském hřbitově na Olšanech. Rehabilitace se dočkal posmrtně v roce 1990.

Kulatý stůl byl koncipován jako portrét této významné a zároveň rozporuplné (stejně jako celé hnutí) osobnosti se záměrem ukázat zdroje jeho myšlení, jeho vývoj a proměny i transformaci v soudobém novém euroasijství, které se především v osobě ultranacionalistického filozofa a jednoho z designérů Putinova režimu, Alexandra Dugina, na původní učení odvolává a přizpůsobuje jej vlastní ideologii. Šlo tedy o objektivní vědecké zhodnocení dobového přínosu P. Savického jako „myslitele, vědce a člověka“, jak zněl název kulatého stolu.

Na semináři vystoupili současní znalci euroasijství a Savického díla, k nimž patří Vladimir Bystrjukov (Samara), Martin Beisswenger (Moskva) a Patrick Sériot (Lausanne). Za SLÚ zazněly tři příspěvky: Julie Jančárková, Dana Hašková a Sergej Gagen společně zhodnotili vědecký přínos euroasijského učení historii, Hanuš Nykl srovnával ideje Savického o Rusku a ruské kultuře se základními myšlenkami teoretiků klasického slavjanofilství a vybraných předrevolučních filozofů a Alexander Höllwerth poukázal na rozdíly mezi původním učením Savického a jeho transformací v ultranacionalistickém proudu tzv. nových euroasijců.

Na jednání vystoupili rovněž členové Skupiny pro vydávání prací Petra Savického; mezinárodní tým vytvořili v roce 2011 vědci z Berlína, Moskvy, Londýna, Curychu a Prahy s cílem vydat dosud málo známé Savického texty. Závěrem pozdravila účastníky snacha P. Savického, Stanislava Savická, jež přednesla několik jeho básní v originále i ve svém vlastním překladu a zavzpomínala na tchána nejen jako na vědce, ale především jako na člověka.

DANA HAŠKOVÁ a HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.