Akademie věd zahájí rok oslav 700. výročí narození Karla IV.
2.2.2016
Ve středu 17. února 2016 zahájí prof. František Šmahel v pražském paláci Žofín cyklus slavnostních přednášek „Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Rok 2016 bude ve znamení 700. výročí narození Karla IV. Tento český král a římský císař byl postavou charismatickou a na jeho osobu a vládu se nám zachovaly zejména pozitivní vzpomínky, které dobře symbolizuje titul Otec vlasti a pro dnešní dobu i označení „největší Čech“, jež vyšlo z nedávné televizní ankety. Příběh jeho života a díla i následných reflexí nabízí řadu nejrůznějších momentů, které je možné dodnes inspirativně uchopit a rozvíjet.
Netopýři v Eurasii tolerují nemoc, která devastuje jejich příbuzné v Severní Americe
29.1.2016
Český vědecký tým společně s mezinárodními spolupracovníky zjistil, že netopýry v Palearktu chrání před smrtelnou nemocí zvanou syndrom bílého nosu (white-nose syndrome, WNS) mechanismus tolerance patogenu. To je nadějí pro severoamerické druhy netopýrů, u kterých epidemie WNS probíhá zvláště devastujícím způsobem. WNS je způsoben plísní Pseudogymnoascus destructans, jež může infikovat všechny netopýry zimující v podzemních prostorách, které jsou tímto agens kontaminovány. Zde zůstává plíseň dlouho životaschopná a infekční čeká na přílet svých hostitelů v dalším roce.
Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů
29.1.2016
Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.
Nový koncept pro ukládání dat – elektrický zápis v antiferomagnetu
14.1.2016
Feromagnety a antiferomagnety představují dvě běžné formy magneticky uspořádaných materiálů. Běžně se předpokládá, že magnetismus lze snadno ovládat a využít jen ve feromagnetech. Vědci z České republiky, Velké Británie a Německa mění tuto vžitou představu tím, že demonstrovali elektricky vyvolanou změnu magnetizace v antiferomagnetickém mikročipu. Data by tak bylo možné ukládat bezpečněji a rychleji. „Fyzikální hranice rychlosti je 100–1000x větší než ve feromagnetech,“ říká prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Práce byla publikována v prestižním časopise Science.
Nová metodika hodnocení výzkumu a vývoje
8.1.2016
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zveřejnilo souhrnnou zprávu „Metodika hodnocení ve výzkumu a vývoji a zásady financování“. Zprávu pro ministerstvo zpracovalo mezinárodní konsorcium vedené britskou společností Technopolis Ltd. v rámci Individuálního projektu národního pro oblast terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje s názvem „Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací“. Zpráva definuje základní filozofii nové metodiky hodnocení výzkumných organizací a institucionálního financování. Podrobný popis s odůvodněním je předmětem tří závěrečných zpráv a deseti podkladových studií.
Fáze Venuše objektivem Jana Klečky
6.1.2016
Česká astrofotografie měsíce
Venuše, po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt naší oblohy, je v dalekohledu vidět pokaždé jinak. Tato vnitřní planeta jeví fáze podobně jako náš Měsíc. Prvním, kdo popsal jejich pozorování, byl v roce 1610 Galileo Galilei. Ostatně, právě Galileo popsal i změny Venušina viditelného průměru v různých fázích, což je způsobeno větší vzdáleností od Země ve fázi úplňku a zmenšující se vzdáleností v průběhu ubývání. Všechny zde vyfotografované fáze můžeme za sebou v průběhu měsíců spatřit prostřednictvím dalekohledu. I když o matce Jana Keplera se traduje, že fázi Venuše viděla i pouhýma očima.
Čestná oborová medaile Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách pro prof. Jiřího Janatu
5.1.2016
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš udělil v úterý 5. ledna 2016 za vynikající vědecké výsledky a intenzivní spolupráci s českou vědou prof. RNDr. Jiřímu Janatovi, Ph.D., čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách. Prof. Janata z Georgia Institute of Technology v Atlantě je jedním z nejúspěšnějších českých chemiků působících v zahraničí. Prof. Drahoš ve své řeči ocenil zejména profesní kvality laureáta, jehož práce mají ve vědecké komunitě velký ohlas (H-index 43). Prof. Janata se věnuje elektrochemii, analytické chemii a především teorii a vývoji chemických senzorů.
Vědci z AV ČR úspěšně zkoumají ulcerózní kolitidu
22.12.2015
V ČR každým rokem onemocní zánětem tlustého střeva přibližně 5000 lidí. Vzhledem k různým projevům této nemoci je diagnostika obtížná. Vědecký tým doc. Radislava Sedláčka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR prokázal na myších, že protein MPP-19, patřící mezi matrixové metaloproteinázy, spojované se zánětlivými střevními onemocněními, výraznou měrou ovlivňuje putování imunitních buněk do místa zánětu. Má vliv také na udržování celistvosti střevní bariéry, která brání průchodu infekčních mikroorganismů do těla. „Tyto výsledky mohou v budoucnu pomoci ve zlepšení diagnostiky a později možná i terapie zánětlivých střevních onemocnění,“ věří doc. Sedláček.
Vědecké Centrum BIOCEV zahajuje činnost
21.12.2015
Za přítomnosti místopředsedy AV ČR prof. Vladimíra Marečka, rektora UK prof. Tomáše Zimy a dalších významných hostů byla v pátek 18. prosince oficiálně ukončena realizační část projektu BIOCEV – Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK ve Vestci. Centrum bude v provozu od ledna 2016. „BIOCEV je připraven plnit roli prvotřídního vědeckovýzkumného centra a má pro to všechny předpoklady. Dostal do vínku vynikající přístrojové vybavení a pod jednou střechou se chystají pracovat týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy,“ uvedl ředitel BIOCEV prof. Pavel Martásek.
Meda Mládková má svou planetku
18.12.2015
V pátek 18. prosince proběhlo v budově Akademie věd ČR slavnostní předání osvědčení o pojmenování planetky Mezinárodní astronomickou unií po paní Dr. Medě Mládkové – na počest sběratelky a mecenášky moderního umění a zakladatelky Musea Kampa v Praze. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš v úvodu promluvil o spojení vědy a umění, neboť česká akademie věd původně zahrnovala i umělce. Objevitelka asteroidu Bc. Lenka Kotková z Astronomického ústavu AV ČR popsala svůj objev tohoto tělesa a také přítomným ukázala osvědčení o pojmenování po Dr. Medě Mládkové, které pak spolu s ostatními vzácnými hosty Medě Mládkové předala.
