Dalšími hmyzími škůdci, se kterými se můžete setkat ve skleníku, příležitostně i v kultivačních místnostech našeho ústavu jsou třásněnky. Pokud není nákaza masová, nejsou moc nápadné, je proto dobré poznat je i podle "požeru".

Řád hmyzu třásnokřídlí (Thysanoptera) obsahuje třásněnky a podobné truběnky. Některé z nich své nesouměrné bodavě sací ústní ústrojí využívají na vláknech hub, existují i dravé druhy, "nejpopulárnější" je však specializace na rostlinnou potravu. Třásněnky se mohou živit pylem, obvykle však vysávají buňky květů nebo listů. Tím vznikají odbarvené a zjizvené plochy charakteristického vzhledu, s černými tečkami výkalů (viz obr. 1).

Samotné třásněnky jsou drobné (dospělci 0,5 - několik málo milimetrů), doutníkovitého tvaru. Dospělce poznáme podle křídel s třásněmi (obr. 2 a 3). Tato křídla umožňují jen omezený aktivní let, ale v kombinaci s nepatrnými rozměry jsou ideální pro pasivní šíření větrem i na velké vzdálenosti. Zajímavé jsou i nohy třásněnek. Nenesou drápky jako u většiny hmyzu, ale pouze měchýřky (arolium), hydraulicky ovládané tlakem krvomízy, které umožňují lezení po hladkých plochách. Třásněnky stojí na pomezí hmyzu s přeměnou dokonalou (tedy s klidovým stádiem kukly) a nedokonalou. Nemají tedy pravou kuklu, ale 1-2 stádia nepohyblivé (a potravu nepřijímající :-)  ) larvy. Třásněnky jsou důležitými přenašeči rostlinných virů, např. tospovirů (Tomato spotted wilt virus a jiné). Protože řada druhů třásněnek se vinou globalizace stává kosmopolitními druhy, dochází také k zavlečení těchto virů do nových lokalit.

Proti šíření třásněnek do čistých prostor se doporučuje vymrazit osivo (osobně jsem netestoval účinnost, ale snad to funguje). V případě napadení lze použít biologické pomocníky (např. dravé roztoče nebo ploštice hladěnky). Mají ovšem obvyklá omezení platná pro biologický boj: vyhovuje jim jen určité rozmezí podmínek, nedají se dlouho skladovat a škůdce nevyhubí, pouze sníží jeho počty. Rozhodnete-li se pro chemické zbraně, máte na výběr paletu prostředků. To je štěstí, protože třásněnky jsou tvorové tvární - časem se stávají odolnějšími.

Zajímavosti:

Některé květožravé třásněnky přilákané pestrými barvami oblečení mohou zaútočit i na lidskou pokožku a u citlivých osob vyvolat vyrážku! (Childers a kol. 2005)

První doložené třásněnky sužovaly už dnešní černé uhlí v permu (Martynov 1935); v rané křídě došlo k velkému rozmachu třásněnek dnešního typu. (Grimaldi a kol. 2004)

Pokud budete o třásněnkách mluvit anglicky, vězte, že slovo thrips vypadá stejně v jednotném i množném čísle. Takže v případě nespavosti je správně: one thrips, two thrips...

Proti třásněnkám a jimi přenášeným virům byla vytvořena rajčata s dvojí ochranou. Kvůli nelibosti vůči GMO se jich u nás ale asi hned tak nedočkáme.

Přehled použité literatury:

Grimaldi, D., Shmakov, A., Fraser, N., 2004. Mesozoic Thrips and Early Evolution of the Order Thysanoptera (insecta). Journal of Paleontology 78, 941–952.

Martynov (1935) A find of Thysanoptera in the Permian deposits. Comptes Rendus (Doklady) de l'Académie des Sciences de l'URSS 3(7): 333-336.