Předmětem sociologicky orientovaného projektu je podpora sociální dynamiky těchto procesů:a) implementace závazných evropských standardů politiky rovnosti mužů a žen do různých sfér sociálního života, b) politické i občanské průchodnosti politiky rovných příležitostí, c) sociální akceptace této politiky. Osou projektu je analýza institucionálních, sociálních a občanských otázek souvisejících s postavením žen v české společnosti. Těžiště přínosu projektu spočívá v realizaci přímé návaznosti základního výzkumu a procesů formování politiky rovných příležitostí mužů a žen k cílenému využití v praxi. Tvoří tak jednu linii badatelského výzkumu, který je orientován na podporu efektivity fungování integračních mechanismů a harmonizaci procesů rozvíjení občanské participace v oblasti lidských práv.
Výstupy jsou realizovány v krátkém časovém horizontu a směřují k návrhům a doporučením. Výzkumnáorientace koresponduje se závažností gender mainstreamingu v současném evropském kontextu.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 61, zobrazeno 41 - 50)
Cílem textu je představit hlavní charakteristiky ženské pozice na trhu práce ve srovnání s muži v jejích nejdůležitějších aspektech a zároveň ukázat reflexi této pozice v postojích žen i mužů.
Text se zaměřuje na analýzu prožívání nezaměstnanosti a procesu hledání práce dvou kategorií žen: absolventek vysokoškolského studia a žen po rodičovské dovolené.
Práce podává přehled a vysvětlení základních demografických a sociologických trendů rodinného chování v české společnosti v návaznosti na měnícící se ekonomicko-sociální podmínky.
Článek se zabývá vztahy mužů a žen, coby výsledkem působení velkého počtu na sobě závislých struktur.
Destabilizace instituce manzelstvi ma za na nasledek dva zasadni jevy: obtiznou situaci svobodnych a rozvedenych matek vychovavajicich deti o samote a ztratu podilu otcu na vychove a peci o deti.
Kapitola přináší empirická data o dělbě genderových rolí v české společnosti a jejich vývoji v posledním desetiletí. Jednak poukazuje na genderové stereotypy v postojích k mužským a ženským rodinným a pracovním rolím, a jednak analyzuje rozdělení práce v partnerském soužití muže a ženy v různých fázích rodinného cyklu.
V kapitole se autorka věnuje formách flexibility práce (kvantitativní flexibilita se týká uspořádání pracovní doba, kvalitativní flexibilita se týká kvality a organizace práce) a jejich genderovými aspekty a dopadem na možnost harmonizace práce a rodinných povinností. Ukazuje specifické formy flexibilního zaměstnávání s cílem umožnit harmonizaci a zkoumá postoje zainteresovaných aktérů k jednotlivým formám flexibility.
Ve studii jsou sledovány proměny porodnické praxe. Porod, jeho rizika a vedení, je nahlížen sociálně konstruktivistickou optikou. Způsoby, jakými jsou vyjednávána jeho odlišná pojetí, jsou analyzovány na základě kvantitativních i kvalitativních dat. Práce je zaměřena na analýzu způsobů argumentace příznivců dvou soupeřících koncepcí vedení porodu v současném českém porodnictví, a na analýzu faktorů ovlivňujících reálnou praxi zdravotníků v naší společnosti.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- další ›
- poslední »
Připojené obrázky
Facebook
Twitter