Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Neobvyklý návštěvník na nebi nad Paranalem
Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.
Konference Americké astronomické společnosti na téma astrofyziky vysokých energií 2016
Přinášíme reportáž ředitele Astronomického ústavu AV ČR z místa konání o zásadních tématech současné astronomie.
Americká astronomická společnost pořádá svá pravidelná setkání zaměřená na různé oblasti astronomie, astrofyziky a kosmické fyziky, jež pokrývají jednotlivé tematicky zaměřené divize. V prvním dubnovém týdnu probíhá ve floridské Neapoli setkání (patnácté v pořadí) na téma "High Energy Astrophysics".
Letošní sezónu prohlídek pro veřejnost začínáme už v sobotu 30. dubna 2016. Těšit se můžete na komentované exkurze po areálu Astronomického ústavu včetně prohlídky dvoumetrového Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice, návštěvu historických observatoří a také prohlídku unikátních exponátů v muzeu Vojtěcha Šafaříka. Těšíme se na vás!
Po oznámení objevu kosmických gravitačních vln přišli zástupci konsorcia gravitačních detektorů LIGO s novým překvapivým oznámením. Představili aplikaci technologie gravitačních detektorů na mobilní komunikaci, která slibuje zcela změnit současné způsoby připojení a přenosu hlasu a dat mezi mobilními zařízeními. Už žádné roamingy, vysílače, nebo problémy se slabým signálem. Mobilní signál na bázi gravitačních vln zastihne volaného účastníka úplně kdekoli na zemském povrchu, nad ním a nebo pod ním, na souši či na moři.
Aktualizace: bylo by to krásné, ale byl to apríl - viz vysvětlení pod článkem.
Pouhých pět týdnů po úspěšném startu nové japonské rentgenové družice Hitomi (někdy také označované jako ASTRO - H) přichází pro astronomy zdrcující zpráva. Komunikace s družicí selhává, více informací zde. Pozemní pozorování naznačují, že se družice rozpadla na pět kusů a dostala se do nežádoucí rotace, která znesnadňuje další komunikaci a řízení družice. Expertní týmy intenzivně pátrají po příčině neštěstí i na možnosti, jestli lze družici alespoň částečně zachránit. "Je to obrovská ztráta pro astronomii, protože Hitomi měla na palubě velmi citlivý mikro-kalorimetr, který umožňoval naměřit rentgenová spektra s nebývalým rozlišením v energiích. Od družice se očekávaly průlomové objevy o kupách galaxiích, temné hmotě a energii i o aktivních galaktických jádrech. Ačkoli náš ústav nebyl přímo zapojen v navrhované misi, vědecký zájem na získaných datech byl obrovský. Věřím, že i měsíc fungování této mise ukáže pozoruhodné vědecké výsledky a dá impulz pro další rozvoj rentgenových družic," dodává Jiří Svoboda ze skupiny Relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Model expanze oblaků ve slunečním větru
Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU.
Fotogalerie: Astronomický ústav na EUROREGION Tour 2016
Ve dnech 18. a 19. března 2016 se Astronomický ústav AV ČR a Jizerská oblast tmavé oblohy prezentovaly na veletrhu cestovního ruchu EUROREGION Tour 2016 v Jablonci nad Nisou. Kromě výstavního stánku a pozorování dalekohledy mohli návštěvníci na vlastní oči spatřit "jeho veličenstvo" Krtečka - přesně toho, který letěl v roce 2011 s astronautem Andrewem Feustelem do vesmíru. Prohlédněte si fotografie z akce...
O pozorovaném pádu meteoritů Stubenberg už jsme informovali zde. Na místě musí ležet až stovky meteoritů. Na základě výpočtu Dr. Pavla Spurného a jeho týmu se našly první. Podívejte se na video časopisu Vesmír - o analýze prvního z nich. Nad tím, co všechno lze o historii této meziplanetární hmoty zjistit, se tají dech. V dokumentu jsou podrobnosti o lokalitě pádu. Blížící se jarní vegetace může meteority, patřící k teprve 26. meteoritu s "rodokmenem", velmi brzy skrýt...
Další pád meteoritu s rodokmenem podrobně zachycený Českou bolidovou sítí
V neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času ozářil rozsáhlé území především horního Rakouska, Bavorska a také jihozápadních Čech velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel především Bavorska, kde bylo v tu dobu na velké části území jasno. Jinde však sledování tohoto bolidu bylo komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část střední Evropy. Přesto se však i na našem území, především v Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno. Naprosto zásadní význam pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu mají záznamy z přístrojů z české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno na 6 stanicích a díky těmto záznamům bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. Velkým úspěchem je, že velmi krátce po zaslání této informace německým kolegům, tito přesně v předpovězené oblasti pro danou hmotnost první meteority také našli. Tím se tento případ řadí do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem, protože nejen že jsme přesně určili, kde meteority dopadly, ale také jsme vypočítali, odkud k Zemi přiletěly.
Na čem pracujeme: Tisícileté cykly střední výšky světového oceánu
Tisícileté cykly jsou důležitým faktorem ve změnách globálního pozemského prostředí. Tyto cykly vedou ke změnám úrovně zemského zalednění, jež se odráží ve výšce světového oceánu. Pracovníci ASU studovali tyto cykly a porovnávali je s cykly ve změnách parametrů oběžné trajektorie Země kolem Slunce. Vybrané oblasti spektra pak vzájemně porovnávali s cílem odhalit původce těchto cyklů.
O zachování archivních dat se bude jednat opět v Praze
V Praze se od 15. do 18. března již podruhé sejdou odborníci z mnoha oborů a mnoha zemí, aby společně řešili "zlatou nemoc" a další druhy poškození fotografických desek a negativů, na kterých jsou uchovány cenné záznamy z minulosti. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Mnoho záznamů se týká astronomických pozorování. Ale nejen jich. Proto se do Prahy sjedou astronomové, ale také fyzici, chemici, archiváři a odborníci na uchovávání fotografických materiálů.
Pozvánka na seminář o výzkumu na Astronomickém ústavu AV ČR
V pondělí 14. března od 13 hodin se na observatoři v Ondřejově v seminární místnosti za Perkovým dvoumetrovým dalekohledem uskuteční pravidelný seminář, ve kterém vedoucí oddělení informují ostatní pracovníky o aktuálním dění v jejich oddělení a každé oddělení se představí také jednou vědeckou přednáškou na aktuální téma. Seminář je veřejný a my vás na něj srdečně zveme! S ohledem na velké množství zahraničních vědců pobývajících na našem ústavu probíhá vše v angličtině.
Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.
Konference Americké astronomické společnosti na téma astrofyziky vysokých energií 2016
Přinášíme reportáž ředitele Astronomického ústavu AV ČR z místa konání o zásadních tématech současné astronomie.
Americká astronomická společnost pořádá svá pravidelná setkání zaměřená na různé oblasti astronomie, astrofyziky a kosmické fyziky, jež pokrývají jednotlivé tematicky zaměřené divize. V prvním dubnovém týdnu probíhá ve floridské Neapoli setkání (patnácté v pořadí) na téma "High Energy Astrophysics".
Letošní sezónu prohlídek pro veřejnost začínáme už v sobotu 30. dubna 2016. Těšit se můžete na komentované exkurze po areálu Astronomického ústavu včetně prohlídky dvoumetrového Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice, návštěvu historických observatoří a také prohlídku unikátních exponátů v muzeu Vojtěcha Šafaříka. Těšíme se na vás!
Po oznámení objevu kosmických gravitačních vln přišli zástupci konsorcia gravitačních detektorů LIGO s novým překvapivým oznámením. Představili aplikaci technologie gravitačních detektorů na mobilní komunikaci, která slibuje zcela změnit současné způsoby připojení a přenosu hlasu a dat mezi mobilními zařízeními. Už žádné roamingy, vysílače, nebo problémy se slabým signálem. Mobilní signál na bázi gravitačních vln zastihne volaného účastníka úplně kdekoli na zemském povrchu, nad ním a nebo pod ním, na souši či na moři.
Aktualizace: bylo by to krásné, ale byl to apríl - viz vysvětlení pod článkem.
Pouhých pět týdnů po úspěšném startu nové japonské rentgenové družice Hitomi (někdy také označované jako ASTRO - H) přichází pro astronomy zdrcující zpráva. Komunikace s družicí selhává, více informací zde. Pozemní pozorování naznačují, že se družice rozpadla na pět kusů a dostala se do nežádoucí rotace, která znesnadňuje další komunikaci a řízení družice. Expertní týmy intenzivně pátrají po příčině neštěstí i na možnosti, jestli lze družici alespoň částečně zachránit. "Je to obrovská ztráta pro astronomii, protože Hitomi měla na palubě velmi citlivý mikro-kalorimetr, který umožňoval naměřit rentgenová spektra s nebývalým rozlišením v energiích. Od družice se očekávaly průlomové objevy o kupách galaxiích, temné hmotě a energii i o aktivních galaktických jádrech. Ačkoli náš ústav nebyl přímo zapojen v navrhované misi, vědecký zájem na získaných datech byl obrovský. Věřím, že i měsíc fungování této mise ukáže pozoruhodné vědecké výsledky a dá impulz pro další rozvoj rentgenových družic," dodává Jiří Svoboda ze skupiny Relativistické astrofyziky Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Na čem pracujeme: Model expanze oblaků ve slunečním větru
Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU.
Po oznámení objevu kosmických gravitačních vln přišli zástupci konsorcia gravitačních detektorů LIGO s novým překvapivým oznámením. Představili aplikaci technologie gravitačních detektorů na mobilní komunikaci, která slibuje zcela změnit současné způsoby připojení a přenosu hlasu a dat mezi mobilními zařízeními. Už žádné roamingy, vysílače, nebo problémy se slabým signálem. Mobilní signál na bázi gravitačních vln zastihne volaného účastníka úplně kdekoli na zemském povrchu, nad ním a nebo pod ním, na souši či na moři.