Česká literatura 64, 2016/1

Studie / Studies

Marie Kubínová [Ústav pro českou literaturu AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Lyrický potenciál předmětného světa. Významy věcí, prostorů, dějů…

Článek zkoumá literaturu z hlediska mediality a médium vymezuje jako akt, “aparát uvedený do chodu”. Nová senzitivita vůči mediální dimenzi literární komunikace, zesílená novými technologiemi, se týká samotného písma a psaní, nosičů díla i komunikace - zacházení s dílem jako fyzickým jevem. Mediální dimenze psaní se nepojímá jako jev vázaný na digitální data nebo internet, nýbrž jako odvěká součást zacházení s texty a související jak s významy textů, tak i s mocí, která je texty zprostředkovaná. Z těchto hledisek se jeví jako pozoruhodný jev i samizdat, vytvářející specifickou materialitu psaní. A samozřejmě nejrůznější podoby experimentálního zacházení s písmem, psaním a texty. Produktivním nástojem se zdá být Aarsethova ergodicita - termín označující vlastnost díla, které obsahuje nebo vytváří pravidla, na nichž je založeno jeho – nelineární – „užívání“. Na základě řady konkrétních případů se ukazuje, jak mediálně “inscenovaný” a různými stroji produkovaný (jak o tom psal Kittler) může být text a jaké pochybnosti se k němu vztahují. Z tohoto hlediska se avantgardní experimenty setkávají s otázkami, které si kladli, teologové, mystici a teoretici glosolalie. 

The lyrical potential of the object world. Meanings of things, spaces and actions...

This study, which is freely inspired by the results of thematological and cognitive linguistic research, observes the way the potential for relations between man and the external world of objects is realized in lyric poetry. Object motifs acquire a dimension of mood or value, which grows from practical experience with things and which then adheres to their designations in the form of secondary symbolic meanings. However, this does not just apply to individual objects, but to the entire in-depth time-space structure implied in language. For example, an opposition appears between horizontal and vertical, light and darkness and the like. Moreover, each of the members of these oppositions as a rule also indicates an internal value-ambivalence: e.g. “bright night” and “dark night” have different symbolism, “height” and “distance” are symbols of desire, but also of possible dangers and so forth. On this basis there arise stable but always poetically re-accentuated image parallels between the object world and human existence, as represented e.g. by the topos of the “journey” or the seasonal and diurnal cycle.

Michal Přibáň [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Helfer, šnobl, plejer, dacan. Domácí beletrie šedesátých let očima exilových recenzentů

V šedesátých letech zřetelně poklesla knižní produkce exilových nakladatelství, na což soudobá exilová kritika reagovala tak, že svou pozornost přesunula k beletrii vycházející v oficiálních domácích nakladatelstvích. Exilová kritika byla sice na rozdíl od té domácí v přímém kontaktu s aktuálním vývojem světové literatury, z vlastní zkušenosti však neznala podmínky, v nichž tvořili domácí autoři (a v nichž domácí nakladatelé připravovali jejich nové knihy k vydání). To jí na jedné straně umožnilo vidět novinky české beletrie ve světových souvislostech, na druhé straně se však často ocitala zcela mimo komunikační osu (a komunikační kódy) spisovatelů a adresátů jejich děl. Autor studie objasňuje personální situaci exilové kritiky šedesátých let, její hodnotová kritéria a složitý vztah k domácímu vývoji, pomalu mířícímu k tzv. pražskému jaru 1968.

Fiction published in the 1960s in Czechoslovakia through the eyes of émigré rewievers

During the 1960s émigré publishers book output fell markedly, which contemporary émigré critics responded to by shifting their attention to fiction published by official domestic publishers. Although émigré critics, as opposed to those at home, were in direct contact with current developments in world literature, they did not know the conditions under which Czechoslovak authors were working (and in which Czechoslovak publishers were preparing their new books for publication) from their own experience. On the one hand this enabled them to see new Czech fiction in its worldwide context, but then again they often found themselves entirely outside the readers’ and writers’ communication axis (and communication codes). The author of this study clarifies the personnel situation in 1960s émigré criticism, its value criteria and complex relations with the developments at home that were slowly moving towards the Prague Spring in 1968.

Veronika Košnarová [Ústav pro českou literaturu AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Surrealistické stopy (z) okrajů aneb Možná kapitola z dějin jednoho žánru.

Studie představuje jakousi „hybridní“ kapitolu dějin českého surrealismu, zaměřující se jednak na ozvuky surrealismu mimo pražské centrum, jednak na zájem surrealistů o literárně-výtvarný žánr básnické knihy s fotografiemi, jenž se v pozoruhodných podobách projevil nejen v české „surrealistické centrále“ (reprezentované v meziválečném období Skupinou surrealistů v ČSR, resp. jednotlivými osobnostmi /Jindřich Heisler, Vítězslav Nezval, Jindřich Štyrský, Karel Teige, Toyen/), ale právě i (v různém smyslu) okrajových hnutích ve větší či míře se surrealismem spřízněných (českobudějovická Linie, lounská skupina kolem Jaroslava Janíka a Kamila Linharta, brněnští ra-isté, žižkovský monstrualismus). Záměrem není předkládat jasné závěry či shrnutí, nýbrž na základě příkladů vybraných básnicko-fotografických děl z období třicátých až první poloviny čtyřicátých let otevřít některá témata, problémy a otázky – tematicky zaštítěné právě jednak specifickými projevy surrealismu „na okraji“, jednak různými podobami vztahu textu a fotografie –, jež se mohou stát předmětem dalšího potenciálního výzkumu.

Surrealist traces from the margins: A possible chapter from the history of one genre

This study presents something of a “hybrid” chapter in the history of Czech surrealism, focusing both on the reception of surrealism outside the Prague centre and on the surrealists’ interest in the literary-artistic genre of the poetry book with photographs, which appeared in notable forms not only in the Czech “surrealist centre” (represented in the interwar period by the Surrealist Group in Czechoslovakia and the individual figures within it: Jindřich Heisler, Vítězslav Nezval, Jindřich Štyrský, Karel Teige and Toyen), but also (in a different sense) in marginal movements largely associated with surrealism (Linie in České Budějovice, the group surrounding Jaroslav Janík and Kamil Linhart in Louny, the Brno Ra-ists and Monstrualism in Žižkov). The aim is not to present clear conclusions or a summary, but on the basis of examples of selected works of poetry and photograpy from the 1930s and the first half of the 1940s to open up certain topics, issues and questions — thematically involving both specific manifestations of surrealism “on the margins” and various kinds of relations between text and photographs, which may become the subject of possible further research.

Rozhledy / Horizons

Martin Tomášek [Filozofická fakulta Ostravské univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Krajiny tvořené slovy. Teorie literární krajiny

Studie reaguje na současný růst zájmu o krajinu, jehož kořeny v oblasti humanitně orientovaného bádání však sahají až do druhé poloviny 80. let minulého století. V první části se text zaměřuje na problém smyslové percepce světa, podstatné impulzy nachází mj. u Maurice Merleau-Pontyho a Davida Abrama; ve druhé části přesouvá svou pozornost k literárnímu zobrazení prostoru a jeho literárněvědným reflexím. Východisko autorova uvažování v ústřední části práce věnované fenoménu literární krajiny představuje kniha Kurta H. Webera Die literarische Landschaft. Zur Geschichte ihrer Entdeckung von der Antike bis zur Gegenwart z roku 2010, držící však nedostatečnou distanci mezi krajinou vnímanou, tj. určitým výsekem přírody uspořádaným přímým pohledem pozorovatele, a krajinou konstruovanou uměleckými prostředky. V závěru studie autor podává vlastní definici literární krajiny jako specifické tematické složky literárního díla a upozorňuje na hodnotu krajinopisných partií v jeho významové výstavbě.

Landscapes made of words. Theory of literary landscapes

This study responds to the current growth of interest in the landscape, whose roots in humanities research go back to the latter half of the 1980s. The first part of the text focuses on the issue of sense perception of the world, with substantial input inter alia from Maurice Merleau-Ponty and David Abram; the second part shifts its attention to the literary depiction of space and its literary studies reflections. A basis for the author’s reflections in the middle section of the work on the phenomenon of the literary landscape is a book by Kurt H. Weber Die literarische Landschaft. Zur Geschichte ihrer Entdeckung von der Antike bis zur Gegenwart from 2010, which does not, however, maintain a sufficient distance between the perceived landscape, i.e. a certain segment of nature arranged in the direct view of the observer, and the landscape constructed by artificial means. In the conclusion to the study, the author provides his own definition of the literary landscape as a specific thematic component of literary work and points out the value of landscape descriptions in their semantic construction.

Marie Škarpová [Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Filozofická fakulta Jihočeské univezity v Českých Buďějovicích; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Nálezová zpráva o dobové verzi německé Slávy svatoprokopské F. Bridela

Stať resumuje, opravuje a doplňuje znalosti o dobových cizojazyčných verzích legendy o sv. Prokopu Sláva svatoprokopská Fridricha Bridela (1619–1680). Nabízí zejména dvě nová zjištění: 1.) dokazuje, že tradovaná domněnka o existenci údajné latinské verze Bridelovy svatoprokopské legendy s názvem Scintilla gloriae S. Procopii je mylná, 2.) informuje o nálezu dosud neznámého dobového překladu prvního vydání Slávy svatoprokopské (1662) do němčiny. Unikátní exemplář této německé svatoprokopské legendy, kterou vydala anonymně pod názvem Lob des heiligen Procopii r. 1666 Jezuitská tiskárna v Praze, se dochoval ve fondu Knihovny benediktinského opatství Rajhrad. 

Findings report on the period German version of Sláva svatoprokopská by F. Bridel

This paper summarizes, corrects and supplements knowledge of period foreignlanguage versions of the Legend of St. Prokop Sláva svatoprokopská by Fridrich Bridel (1619–1680). In particular, it presents two new findings: 1) it demonstrates that the belief, which has been passed down, in the alleged existence of a Latin version of Bridel’s Legend of St. Prokop entitled Scintilla gloriae S. Procopii is incorrect; 2) it provides information on the discovery of a previously unknown period translation of the first edition of Sláva svatoprokopská (1662) into German. A unique example of this German Legend of St. Prokop, which was published anonymously under the title Lob des heiligen Procopii in 1666 by Jesuit printers in Prague, has been preserved in the Rajhrad Benedictine Abbey library collection.

Recenze / Reviews

Ondřej Sládek: Jan Mukařovský. Život a dílo (Milan Jankovič)

Ondřej Sládek: Jan Mukařovský. Život a dílo (Petr Šámal)

Bohumil Fořt: Fikční světy české realistické prózy (Martin Hrdina)

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká (Tomáš Havelka)

Jaroslav Hašek: Opere (Allesandro Catalano

Olga Zitová: Thomas Mann und Ivan Olbracht. Der Einfluss von Manns Mythoskonzeption auf die karpatoukrainische Prosa des tschechischen Schriftstellers (Tilman Kasten)

Anotace, recenze a glosy / Chronicle and reports

Karel Havlíček a korespondence (Ladislav Futtera)

Past na editory (Jan Linka)

Básně o místech — místa v básních (Klára Soukupová — Jiří Jelínek)

Středisko literárněvědných informací a Česká literární bibliografie v roce 2016 (Vojtěch Malínek)

Literárněvědná bohemistika 2015 — anketa

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory