Čestné medaile AV ČR osobnostem vědy

Čestná medaile AV ČR De scientia et humanitate optime meritis
prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., dr. h. c.

Prof. Syka je mezinárodně uznávaným vědcem v oboru neurofyziologie sluchu. Celou svou životní dráhu spojil s Akademií věd ČR. Od roku 1975 vedl laboratoř neurofyziologie sluchu v Ústavu experimentální medicíny ČSAV. V devadesátých letech se významným způsobem podílel na transformaci Akademie věd a celé české vědy jako místopředseda Rady vlády pro vědeckou činnost a vývoje technologií (1993–2000). V letech 2000–2008 byl předsedou Grantové agentury České republiky. Členem Akademické rady AV ČR byl v letech 1992–1993 (členství ukončil, neboť se stal ředitelem Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v jehož čele působil až do roku 2000) a v letech 2001–2009. Založil a stal se také prvním předsedou České společnosti pro neurovědy.

Prof. Syka stále nejen úspěšně vede své oddělení v Ústavu experimentální medicíny AVČR, ale věnuje se i dalším aktivitám, mj. každoročně spoluorganizuje již po dobu 17 let popularizační cyklus Týden mozku. Je stále velmi aktivní ve vědecké práci v oboru neurofyziologie sluchu, jeho práce byly citovány podle SCI do současnosti celkem 2400x, jeho h-index je 29. Je členem edičních rad mezinárodních časopisů Hearing Research, Experimenal Gerontology, Noise and Health, dále působí jako Associate Editor v Neuroscience Letters a Acta Acustica.

Čestná oborová medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Prof. Dr. Alexander I. Lichtenstein

Prof. Alexander Lichtenstein je předním světovým odborníkem na mikroskopický popis magnetismu v kovech a v jiných pevných látkách. Při dostatečně podrobném pohledu se totiž ukazuje, že magnetické chování se objevuje jako důsledek vzájemných závislostí, takzvaných korelací, mezi pohyby jednotlivých elektronů krystalovou mříží. Prof. Lichtenstein se zaměřuje na teoretický rozbor takových korelací v konkrétních materiálech, přičemž významně přispěl k vývoji metod umožňujících předpovídat magnetické vlastnosti látek pouze na základě znalosti jejich chemického složení.

Od roku 2004 je profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Hamburku. Předtím působil mimo jiné ve Forschungszentru Jülich a na Radboudově univerzitě v nizozemském Nijmegenu. Je držitelem Státní ceny Ruské federace za přínos k rozvoji vědy a techniky (1995) a v roce 2014 získal Medaili Maxe Borna za mimořádný příspěvek k teorii magnetismu a elektronových korelací v reálných materiálech. Toto ocenění je udělováno společně Německou a Britskou fyzikální společností. Spolupráce prof. Lichtensteina s fyziky z Akademie věd ČR začala zhruba před deseti lety při studiu magnetismu plutonia. Od té doby se společný výzkumný program rozšířil o mnohá další aktuální témata.

Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.

Prof. Oliva je nejvýznamnějším žijícím českým klasickým filologem a historikem antického starověku, jehož badatelská činnost byla úzce spojena s Akademií věd ČR. Ve své vědecké práci se věnoval především řeckým dějinám a dějinám římských provincií, byl hlavním redaktorem díla Tabula imperii Romani (Astra Regina, Vindobona, Carnuntum). Působil nejprve v Historickém ústavu ČSAV, později v dnešním Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Zasloužil se o reprezentaci české vědy v zahraničí, zejména během svého působení v Mezinárodní federaci pro klasická studia (FIEC) a v Mezinárodní akademické unii (UAI). Podílel se na četných mezinárodních kongresech, zastupoval československou a českou vědu o antických studiích v komitétu Eirene. Je dopisujícím členem Německého archeologického ústavu a Rakouského archeologického ústavu. Je neúnavným organizátorem domácího vědeckého života, zejména jako předseda Jednoty klasických filologů. Je autorem a spoluautorem řady učebnic dějin starověku a překladů antických řeckých a římských děl do češtiny.

Čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách
PhDr. Zdenka Ribarova

Pražská rodačka PhDr. Zdenka Ribarova je emeritní vedoucí vědeckou pracovnicí Institutu makedonského jazyka ve Skopji, členkou Makedonské akademie věd a umění a v současnosti pracuje ve Slovanském ústavu AV ČR. Patří k předním světovým specialistkám v oboru diachronní slovanské jazykovědy. Odborně se věnuje především výzkumu staroslověnského a církevněslovanského jazyka a písemnictví v jihoslovanském prostředí. A dále pak textologickému vývoji slovanských překladů z řecké předlohy, které vznikly během cyrilometodějské misie na Velkou Moravu.

Dlouhodobě působila také v Chorvatsku a zejména v Makedonii, kde dosud vede projekt Slovníku církevněslovanského jazyka makedonské redakce. Od roku 2012 je také hlavní redaktorkou Slovníku církevněslovanského jazyka chorvatské redakce. Kromě hojných ohlasů na vědecké studie dr. Ribarové v odborné literatuře se řada diachronních slavistů často opírá o její precizně zpracované edice a lexikografické příručky. Aktivně rozšiřovala znalost českého jazyka v jihoslovanském prostředí a makedonského jazyka v České republice.

Foto: Viktor Černoch (Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR)
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

FOTOGALERIE viz Akademický bulletin