Vývojová mechanická dílna
Historický vývoj dílny
Bratři Fričové se od počátku svého zájmu o astronomii zabývali konstrukcí různých pozorovacích zařízení. Jejich zájem později vyústil do založení továrny na výrobu měřicích přístrojů a vyvrcholil vývojem a stavbou cirkumzenitálu a dvojitého astrografu.
V průběhu vědecké práce na ondřejovské hvězdárně začínalo být však zřejmé, že ačkoliv Fričova továrna v Praze na Vinohradech byla významným technickým zázemím, skutečný vývoj se neobejde bez základního technického a řemeslného zázemí přímo na místě.
Proto v průběhu 20. let 20. století bylo zakoupeno několik obráběcích strojů, postavena první budova dílny a truhlárny (1923) a na stálé místo přijat mechanik p. František Bumba (1928), který na hvězdárně pracoval celých 48 let.
Takto vytvořená mechanická dílna se stala základem pro opravy a vývoj menších přístrojů a zařízení, nezbytných při pozorování a jejich vyhodnocení.
Zkušenost s výstavbou mnohokamerového slunečního spektrografu v 50. letech, jednoznačně ukázala na nedostatečné vlastní realizační zázemí a na těžkopádnost spolupráce s externími institucemi. Proto byl v roce 1957 přijat konstruktér p. Karel Havlíček, pozdější dlouholetý vedoucí vývojové dílny (1959-2000). Uspokojování stále se zvyšujících požadavků jednotlivých vědeckých oddělení vedlo vedení ústavu k rozhodnutí vybudovat nové, moderně zařízené dílny, které se podařilo dát do provozu v roce 1963.
V průběhu let se potvrdilo, že modernizace dílny se vyplatila. Snad v každém vědeckém oddělení AsÚ se používá některý z přístrojů vyvinutý a postavený ve vývojové dílně a zdejší výrobky můžeme najít i v zahraničí. Vybudování a plné přístrojové vybavení observatoře na ostrově Hvar v Chorvatsku v roce 1972 bylo jednou z největších akcí, které se pracovníci dílny zúčastnili.
Ačkoliv po roce 1990 byla výrobní kapacita dílny výrazně snížena, má i nadále široké uplatnění, ať už se to týká oprav a modernizace stávajících zařízení nebo konstrukce a výroby nových přístrojů podle posledních požadavků moderní vědy.
Historické přístroje renovované pro muzeum Vojtěcha Šafaříka
Dalekohled v západní kopuli



Dvojitý dalekohled (200 mm reflektor Cassegrain, 110 mm refraktor) na montáži s gravitačním pohonem od firmy Carl Zeiss. Na hvězdárnu byl přístroj přivezen v roce 1943 a sloužil jako astrograf. Později byl rozebrán a uložen do beden.
Nelehká rekonstrukce, jejíž součástí byla i přestavba v podstatě fotografického zařízení na dalekohled použitelný k vizuálnímu pozorování oblohy, začala v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o umístění přístroje do západní kopule. Obnova, oprava a výroba ztracených nebo poškozených součástí probíhala průběžně necelé dva roky. V roce 1998 pak byla opravená západní kopule s fungujícím dalekohledem zpřístupněna jako první část budovaného muzea.
Dalekohled v centrální kopuli


Dalekohled, který zakoupil v roce 1893 prof. Gustav Gruss pro katedru astronomie České univerzity, na montáži od firmy Hayde. Byl používán v univerzitní observatoři ve Švédské ulici na Smíchově. Fotokomora je dar Maxe Wolfa, objevitele fotografické metody vyhledávání asteroidů.
Přístroj se bohužel nezachoval kompletní a v rámci renovace muselo být mnoho součástí znovu vyrobeno. Neexistovala však žádná technická dokumentace a chybějící díly proto byly znovu konstruovány a to jak po stránce funkční tak i vzhledové. V některých připadech bylo možné vyjít z dobových fotografií. Náročná oprava a vlastně i modernizace přístroje (gravitační pohon s regulátorem se nenašel a montáž je připravena pro pohon nehistorickým krokovým motorem) probíhala v letech 1998 až 2000.
V současné době je tubus bez optiky – původní objektiv (213mm) výroba Reinfelder & Hertl není k dispozici. Do budoucna se počítá s úplným zprovozněním dalekohledu.
Umístěn je v centrální kopuli, která po letech mimo provoz rovněž prošla nezbytnou opravou.



Tubus Clarkova dalekohledu



Ocelový tubus vyrobený v roce 1909 firmou Carl Zeiss Jena, který nahradil původní mahagonový tubus dalekohledu Alvana Clarka z roku 1859. Dalekohled stál v centrální kopuli hvězdárny. Renovován byl v roce 1998, okulárový konec není originální.
První dalekohled bratří Fričů (nyní v centrální kopuli)


První samostatná konstrukce bratří Fričů z roku 1883, pro pokusné kovové zrcadlo prof. Šafaříka.
Dalekohled newtonovy soustavy má okulár nezvykle umístěn v ose otáčení tubusu, jehož přední část slouží jen jako protizávaží. Oko pozorovatele tak zůstává stále ve stejné poloze.
Přístroj byl nalezen ve velmi špatném stavu. Obnova proběhla v roce 1998. Při výrobě nezachovaných částí, zejména ovládání jemných pohybů, opět pomohly historické fotografie.