RECORD (Recognising Central and Eastern European Centres of RTD: Perspectives for the European Research Area)

Tématický network RECORD vznikl s podporou 5. Rámcového programu EU a zahrnoval 3 členské státy EU - Rakousko, Irsko, Velkou Británii, a 6 tehdy asociovaných zemí - Českou republiku, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko; jeho českým spoluřešitelem byl Kabinet pro výzkum vědy, techniky a společnosti při Filozofickém ústavu AV ČR.

Cílem projektu bylo ověřit možnosti použití metodiky benchmarkingu v tehdy do EU přistupujících státech střední Evropy při hodnocení výzkumných, vývojových a inovačních aktivit organizací zabývajících se výzkumem, technickým vývojem a inovacemi (dále organizace VVI), a dále napomoci při praktické výuce benchmarkingu na všech úrovních řízení a rozhodování.

Hlavními výstupy řešení projektu jsou dvě knižní publikace (na obou se spoluautorsky podíleli Adolf Filáček a Jiří Loudín). První byl "Manuál projektu RECORD: benchmarking inovačních výzkumných organizací v přistupujících zemích EU" (Budapest 2004) - v češtině je možné zdarma stáhnout na http://www.record-network.net/dynamic/public-manual/RECORD_Manual_Czech.pdf, druhou pak "Experimentální mapa projektu RECORD: inovační výzkumné organizace v přistupujících zemích EU" (Budapest/Brussels 2005). Dále pak ve čtyřech sbornících z konferencí byly zveřejněny články shrnující výsledky benchmarkingových studií a prováděných průzkumů v jednotlivých zúčastněných zemích.

Výsledky projektu RECORD vypovídaly o tom, že podpora faktorů ovlivňujících fungování organizací VVI může být klíčem k úspěchu jenom v případě, že všeobecné ekonomické a politické prostředí bude napomáhat inovacím. V takovém prostředí je velmi důležitá ochrana práv duševního vlastnictví; ta však v zemích Střední a Východní Evropy nemá potřebnou tradici (navzdory příslušným směrnicím EU). Kromě jiného, výzkumníci si často neuvědomují cenu svých znalostí a spíše dávají přednost publicitě před ochranou a využitím těchto znalostí. S tím souvisí i jiný aspekt, že totiž ani ve výzkumných institucích ani ve společnosti jako celku nejsou na dostatečné výši odborné podnikatelské znalosti.

Souhrnně lze říci, že používání metodologie benchmarkingu v nových členských státech vede u posuzovaných institucí jednak k učení se a ke zdokonalování představ o procesech produkce znalostí, využívání znalostí a rozšiřování těchto znalostí, jednak k vyšší efektivnosti difúze a diseminace využitelných výsledků výzkumu a vývoje a k dokonalejšímu zvládnutí nástrojů komercionalizace výsledků a jejich uplatnění na trhu.

Filozofický ústav Akademie věd ČR