2015/2

Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe "tradiční" politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči "jiným" jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku.

V minulém roce byla na stránkách periodika Naše společnost publikována empirická stať s názvem „Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter a intragenerační transmise" [Paleček, Vido 2014]. Tato práce představila možný metodologický postup, jehož prostřednictvím je možno zjišťovat míru úspěšnosti přenosu religiozity ve společnosti během neustálého procesu generační obměny.

Je obecně známo, že současná ČR se v tradičních formách religiozity řadí mezi nejvíce sekulární nejen mezi zeměmi post-komunistickými, ale i v kontextu celé Evropy [Hamplová 2000; Lambert 2004; Meulemann 2004; Need, Evans 2001; Nešpor 2010a; Tomka 2010]. Avšak, i když je ČR pouze jednou ze zemí, jejichž historie byly poznamenány 40ti lety komunistické státní moci, přesto se mezi těmito zeměmi řadí k nejvíce sekulárním. Je možno uvažovat, zda se protináboženská politika v ČR lišila oproti této politice v dalších zemích s komunistickou totalitní mocí nebo se lidé v těchto zemích naopak lišily odolností vůči této politice. V náhledu výše citovaného metodologického postupu může otázka znít, zda a jak se lišila úspěšnost předávání tradiční religiozity mezi generacemi v ČR oproti dalším post-komunistickým zemím a jaké byly možné příčiny těchto rozdílů. Sledovanými formami tradiční religiozity budou v této práci deklarované náboženské vyznání a návštěvnost na bohoslužbách v kostelích.

Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa.

Od počátku 90. let 20. století dochází k poměrně velkým změnám v reprodukčním chování obyvatel České republiky, mimo jiné výrazně narůstá podíl dětí narozených mimo manželství. Článek podrobně popisuje vývoj intenzity plodnosti nevdaných žen ve srovnání s ženami vdanými v letech 1989–2014 na základě dat běžné evidence. Pozornost je věnována třem hlavním vlivům působícím na podíl dětí narozených mimo manželství, nejvíce pochopitelně intenzitě mimomanželské a manželské plodnosti (podle věku a pořadí narozených dětí). Analýza ukazuje, že přestože dochází od počátku 21. století ke sbližování intenzity plodnosti vdaných a nevdaných žen, prokreační chování těchto žen se stále výrazně odlišuje (průměrný věk matky při narození (prvního) dítěte, struktura narozených dětí podle pořadí narození).

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

druhé letošní číslo časopisu Naše společnost nabízí dle tradice rozmanité příspěvky z různých oblastí společenských věd, ať už jde o rozmanitost témat, teorií nebo metod.