Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Ió
8.4.2016
Česká astrofotografie měsíce
Jupiter je obří plynná planeta, která obíhá více než pětkrát dále od Slunce než Země, má průměr 11x větší než Země, 1320x větší objem a 300x větší hmotnost. Zatímco okolo naší planety obíhá jediný satelit, náš Měsíc, Jupiter má těchto souputníků 65. Ty nejjasnější objevil v roce 1610 Galileo Galilei a měsíce dostaly jména Ió, Európa, Ganymed a Kalistó. Na snímku Pavla Prokopa jsou dobře viditelné dva z nich i se stíny, které vrhají na povrch planety. Černé, téměř kruhové skvrnky jsou stíny, vpravo od nich na pozadí jsou viditelné oba měsíce.
Spolupráce Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony
7.4.2016
Za účasti předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše se ve čtvrtek 7. dubna 2016 sešli v Praze představitelé AV ČR se zástupci krajů a partnerů k představení společných projektů řešených v uplynulém roce. Smlouvy o partnerství či spolupráci má v současnosti Akademie věd ČR se šesti kraji, dále s Brnem, Prahou 1 a Sdružením obcí Orlicko. „Akademie věd ČR má na spolupráci s regiony České republiky velký zájem. V rámci Strategie AV21 má dnes rámec a platformu, která může regionální spolupráci významně podpořit a zkvalitnit,“ uvedl na setkání prof. Jiří Drahoš.
7 věží. Karel IV. pohledem akademiků (1316–2016)
6.4.2016
Vernisáží a tiskovou konferencí byla zahájena výstava, která poprvé přináší do prostor AV ČR na Národní třídě v takovém rozsahu množství zapůjčených předmětů, jimž vévodí kopie sochy Karla IV. ze Staroměstské mostecké věže, poslední sochařský portrét panovníka před jeho smrtí. Na sedmi tématech ukazuje současný i minulý výzkum doby Karla IV. „AV ČR zvažovala, jak přistoupit k roku výročí Karla IV. a rozhodla se pro badatelský způsob. Nechceme jen celebrovat a připomínat císaře Karla IV. a jeho dobu, ale i ukázat živý vzkaz vědecké práce. Tak je koncipovaná i tato výstava,“ uvedl místopředseda AV ČR PhDr. Pavel Baran, CSc.
Úspěch českých vědců z AV ČR: 68 speciálních sond je součástí projektu WEST
6.4.2016
V roce 2015 požádal Institute for Magnetic Fusion Research of the French Atomic Energy Commission (IRFM CEA) ve francouzském Cadarache Ústav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP) o výrobu speciálních komponent pro svůj nový projekt WEST, který bude využit pro podporu realizace tokamaku ITER, druhého nejdražšího mezinárodního vědeckého projektu historie. Na konci února 2016 byl do Francie dodán systém 68 Langmuirových sond, jejichž design, vývoj a výrobu kompletně provedl tým tokamaku COMPASS v ÚFP. „Mezi ÚFP a IRFM CEA již řadu let funguje cenná oboustranná spolupráce, která zahrnuje experimenty prováděné již na tokamaku CASTOR a nyní na tokamaku COMPASS,“ zdůraznil ředitel ÚFP RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.
XLVIII. zasedání Akademického sněmu
6.4.2016
XLVIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky se uskuteční ve čtvrtek 21. dubna 2016 v pražském Národním domě na Vinohradech. Na zasedání se bude projednávat zejména zpráva o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, které právě skončilo. Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vystoupí s hodnocením prvního roku Strategie AV21. Zazní také návrh výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2015 a zpráva o činnosti Akademické rady AV ČR za období od XLVII. zasedání Akademického sněmu. Návrh programu XLVIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR naleznete zde.
Družice HITOMI se rozpadla na pět kusů
1.4.2016
Způsobila to exploze nebo srážka s tělesem meziplanetární hmoty?
Družice HITOMI (alias ASTRO - H), na jejíž měření v rentgenovém oboru, ve kterém ze zemského povrchu pozorovat vesmír nemůžeme, se těšili i vědci z Astronomického ústavu AV ČR, zažila pořádnou destrukci. Pro americkou agenturu NASA a japonskou agenturu JAXA je to velmi špatná zpráva. „Hitomi měla na palubě velmi citlivý mikro-kalorimetr, který umožňoval naměřit rentgenová spektra s nebývalým rozlišením v energiích. Od družice se očekávaly průlomové objevy o kupách galaxiích, temné hmotě a energii i o aktivních galaktických jádrech,“ komentoval událost Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.
Profesor Willke přednášel o prvním přímém pozorování gravitačních vln
31.3.2016
Na pozvání Fyzikálního ústavu AV ČR přijel na návštěvu České republiky významný člen kolaborace LIGO prof. Benno Willke z Institutu Alberta Einsteina a Leibnizovy univerzity v Hannoveru v Německu. Před zaplněným sálem v hlavní budově AV ČR přednášel o fenomenálním pozorování z 14. září 2015, kdy obě větve detektoru LIGO v USA, jak v Hanfordu ve státě Washington, tak v Livingstonu v Louisianě, zaznamenaly jedinečný signál, který způsobilo splynutí dvou černých děr, každé o hmotnosti zhruba 30 Sluncí, ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných let. Šlo o vůbec první pozorování gravitačních vln, sto let po zveřejnění Einsteinovy obecné teorie relativity, která je předpověděla.
Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR
31.3.2016
Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR vědecké práce AV ČR k podnětu Akademické rady ze dne 23. 11. 2015 ve věci možného porušení Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR výzkumných pracovníků v Akademii věd ČR pracovníky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, týkajícího se vztahu mezi výzkumem kmenových buněk a léčením amyotrofické laterální sklerózy (ALS).
Ke stažení:
- Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k možnému porušení Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky výzkumnými pracovníky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v. v. i.
- Příloha: Seznam dokumentů, které měla Komise k dispozici
Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR
30.3.2016
Pod záštitou předsedy PSP ČR Jana Hamáčka a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše se ve středu 30. března uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář s názvem Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR. „Ambice dohody z Paříže jsou vysoké, nyní budou na řadě konkrétní strategické a legislativní kroky. Proto jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna poskytuje prostor pro prezentaci vědeckých poznatků a věřím, že dnešní příspěvky přinesou řadu podnětů k zamyšlení a pomohou objasnit roli člověka v tomto procesu,“ uvedl ve svém projevu prof. Drahoš. Na konferenci zazněly spíše skeptické hlasy, zda je reálné cíle z Paříže vůbec naplnit.
Dohoda o vědecké spolupráci mezi AV ČR a Čínskou akademií společenských věd
29.3.2016
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš podepsal v úterý 29. března 2016 dohodu s prezidentem Čínské akademie společenských věd prof. Wangem Weiguangem o spolupráci mezi oběma institucemi. Dvojstranná smlouva poskytuje základ k rozvoji možností spolupráce vědců v souladu s platnou legislativou obou zemí. Smyslem dohody je mj. finanční podpora recipročních pobytů členů jednotlivých výzkumných týmů ve vědeckých institucích v Číně a v České republice, která bude směřovat k výměně informací v rámci dosažených vědeckých výsledků v konkrétních oborech.
