They were published preliminary results of clinical trials conducted within the project LipiDiDiet (GA211696), which was also attended by scientists of the Institute of Physiology CAS.
Na výročním zasedání katedry fyziologie Přírodovědecké fakultu UK v Praze 15. 12. 2015 byly studentům předány diplomy za výborné diplomové a disertační práce a pedagogům za jejich přínos pro rozvoj katedry za akademický rok 2014/2015. Diplom za nejlepší vědecký článek převzal prof. RNDr. Jiří Pácha, DrSc. (Psychoneuroendocrinology, 53, pp. 49-59, 2015). Již potřetí za sebou byl oceněn prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. za přednášku a praktikum „Molekulární základy buněčné dráždivosti“, nejvýše hodnocené ve studentské anketě, a za nejlepší reprezentaci katedry při popularizaci v tisku, přednáškách pro veřejnost a v pořadech Českého rozhlasu. Oba učitelé pomáhají nadaným studentům zakotvit po absolutoriu v laboratořích Fyziologického ústavu v.v.i., kde se řada z nich už během studia zapojila do výzkumných programů.
Poznatky výzkumu a léčby onemocnění mozku i míchy
Nejnovější poznatky výzkumu a léčby onemocnění mozku i míchy představila konference v Praze
Těžké popáleniny, kožní komplikace diabetu, bércové vředy – léčbu toho všeho by mohly v budoucnu usnadnit nové speciální materiály s upraveným povrchem, vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk, které vyvinuli odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), Praha, společně s kolegy z Fyziologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Část výsledků výzkumu z oblasti tkáňového inženýrství již chrání český patent a řešitel projektu Václav Švorčík byl za dosažené výsledky jeho základní části oceněn Cenou předsedy Grantové agentury ČR (GAČR).
Novinka využívající příznivých vlastností plastů má posloužit pro výrobu kožního krytu vypěstovaného z vlastních buněk pacienta, částí kostních i cévních protéz – u nich se vědci koncentrují na povrch v místě spojení polymerního materiálu s vlastní tepnou nebo žílou.Snaží se zajistit, aby materiál dobře přirostl v relativně krátkém časovém horizontu, buňky se na něm tudíž musejí uchytit rychle, ale zároveň jich nesmí narůst příliš velké množství, které by vedlo k opětovnému zúžení cévy.
Polymerní materiály vědci upravovali pomocí vysokoenergetického záření. Působením plazmatického výboje nebo laserového paprsku vytvořili na jejich povrchu pravidelné struktury. Na ně následně navázali zlaté nanočástice, aminokyseliny či jiné látky, které povrch učinily pro buňky atraktivním. Prokázali, že díky takovýmto modifikacím povrchu se buňky na materiálu snadněji a lépe usazují a také následně po celém povrchu rovnoměrně rostou. „Polymerní materiály, v tomto případě především plasty, mají celou řadu skvělých vlastností, optických, mechanických, elektrických, ale také se s nimi snadno pracuje a zároveň jsou cenově dostupné,“ říká Václav Švorčík. „V bioaplikacích se používají relativně omezeně, protože jejich povrchové vlastnosti nejsou pro interakci s buňkami většinou vhodné. Proto jsme náš výzkum zaměřili na úpravu povrchu těchto materiálů tak, aby nabídly živým buňkám pro ně atraktivní prostředí.“ Cesta pro aplikovaný výzkum jakožto další nadstavbu projektu je podle něj otevřená, i když obdobné projekty z oblasti medicíny jsou zpravidla časově i finančně velice náročné.
Cenu za popularizaci vědy dala Akademie věd biochemičce Illnerové
24.9.2015 ceskenoviny.cz / ČTK
Výzkum hvězd z vědců hvězdy udělal. Helena Illnerová září už dlouho
Oceněni vědci
Cenu za popularizaci vědy dala Akademie věd biochemičce Illnerové
Akademie ocenila 3 badatelské týmy za špičkové výsledky výzkumu
© 2014 INSTITUTE OF PHYSIOLOGY CAS
