3. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy a akreditací

Spolupráce s vysokými školami se intenzivně rozvíjela především na mnoha společných pracovištích, při společném řešení grantů, ve výchově doktorandů na základě společných akreditací doktorských studijních programů apod. Vzájemná koordinace práce se projevila například v účasti pracovníků vysokých škol na činnosti orgánů AV ČR, tj. v Akademickém sněmu, Vědecké radě, Dozorčí komisi a v oborových radách Grantové agentury AV ČR. Podobně mnozí pracovníci AV ČR působili v řadě orgánů vysokých škol, například ve vědeckých radách univerzit a fakult. Četná byla pracovní setkání vedoucích představitelů AV ČR a vedoucích funkcionářů vysokých škol, úzká spolupráce existuje s předsednictvem Rady vysokých škol a Českou konferencí rektorů. Pokračovala spolupráce mezi vysokoškolskými pracovníky a pracovníky AV ČR na řešení mnoha výzkumných projektů. Společně bylo řešeno 599 výzkumných projektů a grantů, které byly podporovány Grantovou agenturou ČR a Grantovou agenturou AV ČR. K úspěšné spolupráci přispívalo i 17 dohod a smluv o vzájemné spolupráci s vysokými školami. Spolupráce s vysokými školami probíhala rovněž v rámci 10 výzkumných center, jejichž nositeli jsou ústavy AV ČR, a v dalších 13, v nichž jsou ústavy spolunositeli. Založením nových společných pracovišť AV ČR a vysokých škol vzrostl jejich celkový počet na 50.

• Biofyzikální centrum - společné pracoviště Biofyzikálního ústavu a Masarykovy univerzity v Brně
• Laboratoř genomiky - společné pracoviště Ústavu molekulární biologie rostlin, Entomologického ústavu, Parazitologického ústavu a Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
• Laboratoř pro slizniční imunologii a vakcíny - společné pracoviště Mikrobiologického ústavu a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
• Společná laboratoř fyziky nízkých teplot - společné pracoviště Fyzikálního ústavu, Ústavu anorganické chemie, Přírodovědecké fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Společná výzkumná činnost s vysokými školami přispěla k významným výsledkům, které lze krátce demonstrovat na několika příkladech.

V oblasti věd o neživé přírodě se spolupráce s vysokými školami úspěšně rozvíjí v několika výzkumných centrech. Tak v Centru částicové fyziky (MFF UK, FJFI ČVUT, PF UP v Olomouci a Fyzikální ústav) byla dokončena výroba speciálních zrcadel pro teleskopy experimentu Pierre Auger. Účast společné laboratoře PALS, klíčové části Výzkumného centra laserového plazmatu na projektu "Transnational Access" 5. RP EU byla v uplynulém roce ukončena s velmi kladným závěrečným hodnocením. Byly tak vytvořeny příznivé podmínky pro naše zapojení do konsorcia 17 evropských laserových laboratoří s názvem "Laserlab-Europe". Ve spolupráci s VŠCHT byl v rámci Výzkumného centra struktury a dynamiky komplexních molekulových systémů a biomolekul realizován zcela nový typ experimentu, spočívající ve zjištění terahertzové odezvy látek na excitaci optickým femtosekundovým pulsem. Ve Výzkumném centru pro optiku, jehož se účastní Univerzita Palackého v Olomouci, se uskutečnilo měření překryvu a věrnosti kvantových stavů a pomocí interferenčních experimentů byly demonstrovány silné korelace sestupných fotonových párů ve spektrální oblasti. V rámci Laboratoře spolehlivosti systémů (Fakulta dopravní ČVUT a Ústav informatiky) byl řešen projekt "multimediálního vozidla"; v roce 2003 byla řešena etapa laboratorní realizace on-line informační služby, která řidiči poskytne - i obrazově - regionální zprávu o počasí a jeho předpověď. Metoda odšumování infračerveného zobrazení, užívaného při restaurování historických obrazů, vyvinutá v Ústavu teorie informace a automatizace, je na AVU v ověřovacím provozu. Metoda zachovává ostré hrany a jasové přechody, kdežto homogenní oblasti snímku vyhlazuje. Ve spolupráci s PřF MU v Brně byla v Ústavu fyziky materiálů vytvořena kompatibilní databáze termodynamických parametrů pro soustavy důležité pro bezolovnaté pájky. V Ústavu přístrojové techniky byly ve spolupráci s LF MU v Brně prověřeny metody pro zachování přirozené vlhkosti vzorků během počátečního vakuového čerpání v rastrovacím elektronovém mikroskopu. Geologický ústav a PřF UK společně prozkoumaly chování radioaktivních izotopů v podzemních krasových vodách a přispěly tak k poznání charakteru jejich podzemních zásobníků, rychlosti proudění a návaznosti zdrojových a vývěrových oblastí. VŠB TU Ostrava a Ústav struktury a mechaniky hornin společně vypracovaly metodu zpracování odpadního textilu kopyrolýzou s černým uhlím na dále využitelné produkty: energetický plyn, kapalnou směs uhlovodíků a koks.

V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd např. Centrum pro molekulární a genovou biotechnologii (na němž se podílejí Mikrobiologický ústav, Ústav molekulární genetiky, VŠCHT v Praze a několik komerčních organizací) řešilo úkoly ve třech oblastech: I. molekulárně-genetické techniky pro přípravu transgenních zvířat a zvířat geneticky pozměněných zacílením mutace do savčího genomu, II. rekombinantní proteiny - využití peptidů, rekombinantních antigenů, monoklonálních protilátek a moderních technologií v diagnostice lidských chorob, III. moderní biotechnologie v ochraně životního prostředí a posuzování rizik. Z řady realizací lze uvést z oblasti transgenních zvířat úspěšný přenos embryonálních kmenových buněk do blastocysty a vytvoření chimerní myši. Jde o první zvíře tohoto druhu vytvořené pracovníky na území ČR a o první přenos tohoto druhu "know-how" do komerční sféry v ČR. Z oblasti rekombinantních proteinů lze vybrat např. dokončení vývoje dvou diagnostických souprav určených pro in vitro diagnostiku lidských herpetických virů a jejich zařazení do katalogu produktů firmy Vidia. Výstupy tematické oblasti III (ekologie) poskytují komplexní nástroj pro ekotoxikologické hodnocení složek horninového prostředí, odpadů a výsledků a účinnosti sanačních zákroků. V Centru buněčné terapie a tkáňových náhrad (spolupráce Univerzity Karlovy, Ústavu experimentální medicíny, Ústavu živočišné fyziologie a genetiky, Ústavu makromolekulární chemie, Institutu klinické a experimentální medicíny) byly úspěšně použity superparamagnetické nanočástice pro magnetickorezonanční zobrazování implantovaných stromálních kmenových buněk kostní dřeně, které migrovaly do místa fotochemické léze v mozku pokusného zvířete. Dále byla vyvinuta vhodná metoda pro kultivaci a diferenciaci embryonálních kmenových buněk na degradovatelných porózních hydrogelech. Rovněž v rámci výzkumného centra Signální systémy u rostlin (spolupráce Ústavu experimentální botaniky, Biofyzikálního ústavu, Univerzity Karlovy a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně) bylo dosaženo řady prioritních výsledků v oblasti regulace růstu a dělení buněk v buněčných suspenzích cytokininy a polyaminy, mechanismu transportu auxinu, mechanismu funkce různých fosfolipáz, výskytu membránového komplexu exocyst u rostlin, toku chloridových iontů a hydrodynamiky u pylových láček i mechanismů zapojených v procesu programované buněčné smrti; byl rovněž vytvořen matematický model simulující metabolismus cytokininů v rostlinách.

V oblasti humanitních a společenských věd spolupracoval Historický ústav s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na ediční činnosti z období raného novověku v programu Prameny k českým dějinám 16.-18. století. Dvě společná pracoviště Filozofického ústavu AV ČR a FF UK, Centrum pro teoretická studia a Centrum pro fenomenologická bádání, spolupracovala s badateli z Anglie, Dánska, Francie, Lotyšska, Německa a Portugalska na řešení projektu 5. RP EU Public Accountability Procedures in Contemporary European Contexts. Z dalších společných projektů pracovišť AV ČR a vysokých škol lze jmenovat například Doktorandskou školu archeologie, grantový projekt GA ČR, na jehož řešení se spolu s FF UK a ZČU v Plzni podílí Archeologický ústav, Praha. V posledním čtvrtletí roku 2003 zahájily FF UK a Etnologický ústav práce na doktorském grantovém projektu GA ČR Prameny k dějinám hudby v českých zemích: evidence, studium a kritické vydávání. Ústav dějin umění uspořádal spolu s New York University v Praze mezinárodní vědeckou konferenci Local Strategies. International Ambitions. Modern Art in Central Europe 1918-1968. Ústav pro jazyk český se ve spolupráci s FF UK podílel na budování bází Českého národního korpusu, který se stane jedním z materiálových zdrojů připravovaného výkladového slovníku současné češtiny.

Novým podnětem pro spolupráci probíhající za účinného přispění Rady pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků AV ČR se stalo založení mnoha doktorských týmů v rámci programu vyhlášeného v roce 2003 GA ČR. Z celkového počtu 42 doktorských týmů, založených v prvním kole programu v roce 2003, byl příjemce, tj. řešitel projektu, v 7 případech z ústavu AV ČR a v 16 případech vystupoval ústav AV ČR jako spolupříjemce. Z celkového počtu 680 doktorandů, zařazených do tohoto programu GA ČR, měla přibližně jedna čtvrtina školitele v ústavech AV ČR.

Příznivě probíhá spolupráce AV ČR s vysokými školami v doktorských studijních programech. Do konce roku 2003 získalo na základě podání žádostí o udělení akreditace studijních oborů společně s vysokou školou celkem 51 vědeckých pracovišť AV ČR rozhodnutí Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o rozšíření akreditace doktorských studijních programů. Přehled dosud akreditovaných doktorských studijních programů na vědeckých pracovištích AV ČR je zveřejněn na webové stránce AV ČR: http://www.cas.cz/cz/spol/VS/akreditace-tabulka.html. Rozsáhlou spolupráci s vysokými školami má v současné době Matematický ústav, který má celkem 25 akreditovaných oborů. Nicméně pět ústavů stále akreditaci nemá (Archiv, Masarykův ústav, Orientální ústav, Slovanský ústav a Ústav pro jazyk český).

Pozornost Rady pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků AV ČR byla soustředěna mj. na přípravu kurzu základů vědecké práce pro začínající doktorandy. Na ústavech AV ČR působilo 1786 studentů doktorských studijních programů (ať už v prezenční, kombinované či distanční formě studia). Stále však přetrvává negativní trend v ukončování doktorského studijního programu a neúměrné prodlužování studia. Ze všech vědních oblastí získalo titul Ph.D. jen 161 absolventů, což je ještě o 13 absolventů méně než v roce 2002. Nejvíce doktorandů bylo školeno v ústavech oblasti věd o živé přírodě a chemických věd (882). Mezi ústavy s relativně velkým počtem doktorandů vzhledem k velikosti ústavu patří v oblasti věd o neživé přírodě Matematický ústav, Ústav teorie informace a automatizace a Ústav přístrojové techniky; v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd jsou to Ústav biologie obratlovců, Ústav anorganické chemie, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Mikrobiologický ústav; v oblasti humanitních a společenských věd Psychologický ústav a Národohospodářský ústav, který má velmi specifické postavení a školí nyní 183 doktorandů. Obecně se ústavy II. a III. vědní oblasti vyznačují větší aktivitou ve školení doktorandů než ústavy I. vědní oblasti.

Celkem na 29 vědeckých pracovištích AV ČR byli školeni zahraniční doktorandi, z toho nejvíce ve Fyzikálním ústavu (27) a v Ústavu experimentální medicíny (11). Specifická situace opět byla v Národohospodářském ústavu, kde z celkového počtu 183 doktorandů bylo 143 ze zahraničí (v převážné většině z postkomunistických zemí). V roce 2003 celkem 17 studentů-doktorandů ze zahraničí úspěšně zakončilo svůj doktorský studijní program v rámci akreditace našeho vědeckého pracoviště. Překážkou pro výrazné zvýšení počtu zahraničních studentů je mj. složitý proces získávání povolení a víz pro doktorský studijní program v ČR.

Také v roce 2003 pokračoval dlouholetý trend ve zvyšování všech ukazatelů aktivního působení pracovníků AV ČR na vysokých školách. Celkem pedagogicky působilo na vysokých školách 1673 pracovníků AV ČR a 442 pracovníků mělo na vysokých školách vedlejší pracovní úvazek (podobně 282 pracovníků vysokých škol mělo vedlejší pracovní úvazek v některém z ústavů AV ČR). Za pozitivní v propojování ústavů AV ČR a fakult vysokých škol lze pokládat také to, že v ústavech AV ČR působilo na plný nebo částečný úvazek v roce 2003 190 profesorů a 281 docentů, což představuje mírné zvýšení proti předchozímu roku.

Tabulka 2: Zapojení AV ČR do vysokoškolské výuky a doktorandského studia

		1999	2000	2001	2002	2003
1.	studenti doktorských stud. programů (v prezenční, kombinované a distanční formě) školení na pracovištích	1 071	1 180	1 325	1 574	1 786
2.	diplomanti školení na pracovištích	844	899	922	988	959
3.	nově přijatí studenti doktorských studijních programů	287	290	304	388	420
4.	počet absolventů doktorských studijních programů školených na pracovištích	112	132	194	174	161
5.	pregraduální studenti na pracovištích	382	446	413	683	691
6.	počet semestrálních přednášek, seminářů a cvičení, které vedli pracovníci AV ČR na VŠ	1 707	1 883	2 008	2 196	2 316