Unikátní fotografie přírodních katastrof nově dostupné on-line
15.2.2016
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR postupně digitalizuje unikátní archiv více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních zřícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i zahraničí pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků, který vznikal téměř sto let. „V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu,“ uvedl vedoucí Oddělení inženýrské geologie ÚSMH Mgr. Jan Blahůt, Ph.D.
Revoluce v astrofyzice – vědci objevili gravitační vlny
12.2.2016
Vědcům se poprvé podařilo přímo detekovat gravitační vlny. Podle odborníků je to začátek zcela nové éry zkoumání vesmíru. Existenci gravitačních vln předpověděl téměř před sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity Albert Einstein. Gravitace se šíří ve vlnách jako například světlo, místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln získali vědci v 70. letech minulého století na základě výpočtů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Včerejší oznámení ale podává první přímý důkaz. O komentář objevu jsme požádali prof. Jiřího Chýlu z Fyzikálního ústavu AV ČR.
V Ústavu pro českou literaturu AV ČR vychází nový titul Kritické hybridní edice
12.2.2016
V unikátní edici vychází publikace Slezské písně Petra Bezruče. Dílo spojuje knižní čtenářské vydání a elektronickou vědeckou edici na DVD. „Edice Slezských písní představuje problém již co do rozsahu zpracovávaného materiálu. Každá z necelé stovky básní má svoji složitou textovou historii, většina se dochovala hned v několika desítkách verzí – rukopisných, v opisech, v časopiseckých otiscích a mnoha knižních vydáních. Naše edice mj. přináší zcela jedinečný soubor autorových rukopisů, který dosud nebyl v takovém rozsahu shromážděn,“ vysvětluje editor publikace Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D., z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Kometa viditelná téměř pouhým okem
12.2.2016
Česká astrofotografie měsíce
Kometa s označením C/2013 US10 byla objevena 31. října 2013 v rámci programu Catalina Sky Survey. Krátce po objevu nebyla ještě rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu. Ta od objevu stále zjasňovala, až se na počátku roku 2016 dostala téměř k hranici viditelnosti pouhým okem. Navíc se pyšnila dvěma ohony. Kometa Catalina nepatří mezi potenciálně nebezpečné objekty a vzhledem k její dráze se s ní už dokonce asi nikdy nepotkáme.
Akademie věd ČR ocenila tři výrazné osobnosti popularizace vědy
11.2.2016
Ve středu 10. února převzali z rukou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše významné ocenění tři noví laureáti – Mgr. Ivan Boháček (vedoucí redakce časopisu Vesmír), RNDr. Radek Mikuláš, DSc., (vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR) a Ing. Daniel Stach (moderátor a reportér České televize). „Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy zavedla AV ČR v roce 2002 a uděluje ji nejen pracovníkům Akademie věd ČR a vědcům, ale také těm, kteří se svou každodenní činností zabývají popularizací vědy. Jsem rád, že dnes se to týká hned dvou ze tří laureátů,“ uvedl při předávání cen prof. Drahoš.
Jedenáctý únor nově patří ženám ve vědě
10.2.2016
Na sklonku roku 2015 se Valné shromáždění OSN rozhodlo ustanovit 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. „Je obecně známo, že muži a ženy sledují v životě poněkud odlišné cíle, což se do jisté míry odráží i v jejich kariérních preferencích. Ustanovení Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě proto považuji za impulz, jenž má především za cíl povzbudit nadané ženy a dívky, kterých je ve vědě stále málo,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. NKC – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR při této příležitosti oslovilo několik osobností s anketními otázkami. Jejich odpovědi si můžete přečíst zde.
Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
5.2.2016
Prestižní Ceny Wernera von Siemense převzali na slavnostním večeru 4. února v Betlémské kapli vítězové z řad mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí. „Propojení špičkového výzkumu s inovační, vývojovou a průmyslovou sférou patří k dlouhodobým cílům Akademie věd ČR. Vážíme si práce společnosti Siemens v této oblasti, která motivuje studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, předseda poroty a garant kategorie nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.
Příběhy třiceti českých vědců v unikátním díle
3.2.2016
Pětisvazkové dílo Homines Scientiarum vytvářeli pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Pardubice tři roky. Soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy 20. století představil veřejnosti za účasti předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších významných hostů vedoucí kabinetu dějin vědy ÚSD AV ČR PhDr. Antonín Kostlán, CSc. Vysvětlil, že rozhovory měly širší rozměr než běžná interview a snažily se mj. odpovědět na otázku úlohy vědy v dnešním světě. „Zpovídané osobnosti měly vyjádřit svůj názor i na to, jak vidí svět, či ozřejmit své názory na život,“ upřesnila doc. Soňa Štrbáňová.
Analýza vlivu vrstevníků na rozšíření kouření u české mládeže
3.2.2016
Přes 40 % mladistvých v Česku kouří. Nová analýza think tanku IDEA zkoumala, jak silně je kouření středoškoláků ovlivněno kouřením jejich vrstevníků. „Naše analýza si dala za cíl zjistit, jakou měli do té doby nekouřící středoškoláci k zahájení kouření motivaci. A dospěla jednoznačně k závěru, že oproti dívkám je u chlapců peer effect neboli vliv vrstevníků významný,“ vysvětluje Filip Pertold. Výsledek studie je zvlášť důležitý při současné debatě o zavedení zákazu kouření v barech a restauracích. Do nich chodí chlapci daleko častěji než děvčata, a proto jsou peer efektu kouření více vystaveni.
Nejvýkonnější světový laser ponese jméno Krakatit
2.2.2016
Nejvýkonnějším laserem, který kdy lidstvo postavilo, bude Krakatit. Jméno, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl Ladislav Valerián, účastník soutěže Pojmenuj superlaser, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR a časopisem Vesmír. V jejím rámci dostaly jména i další budoucí lasery projektu ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Vítěznými návrhy se staly Amos, Lucifer, Avoja a pro dva lasery v sousedním centru HiLASE porota zvolila jména Perla a Bivoj.
