Česky
Série přednášek odborníků v oboru neurověd se 16.–20. března 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze uskutečnila již po sedmnácté. Koordinaci akcí Týdne mozku má v Evropě na starosti The European Dana Alliance for the Brain (EDAB) a na americkém kontinentě Dana Alliance for Brain Initiatives (DABI). EDAB sdružuje více než 260 renomovaných neurovědců z 32 zemí (mj. i pět laureátů Nobelovy ceny), kteří se výzkumem mozku zabývají. Nezisková organizace DABI sdružuje 360 neurovědců především z amerického kontinentu (včetně devíti nositelů Nobelovy ceny).
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
17. ročník Týdne mozku uvedli na tiskové konferenci Eva Syková a Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, kteří v r. 1998 stáli u zrodu této popularizační aktivity v Česku, společně s Richardem Rokytou z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK.
V České republice se na organizaci Týdne mozku každoročně podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy a Středisko společných činností AV ČR. Přednášky tentokrát podpořily také program QUALITAS: Kvalitní život ve zdraví i nemoci, který vzniká jako součást nové Strategie AV21.
K přednáškám přizvali pořadatelé 13 významných neurovědců z různých oborů zabývajících se výzkumem funkce mozku a patologických stavů mozkové funkce. Doc. Alexandr Chvátal z ÚEM AV ČR shrnul současné poznatky o gliových buňkách mozku, jimž se dostává mnohem menší pozornosti než nervovým buňkám, přestože jich je mnohonásobně více; přitom znalost funkce gliových buněk je důležitá například proto, že nádor vycházející z gliových buněk (glioblastom) patří k nejzhoubnějším lidským nádorům.
Alexandr Chvátal z ÚEM AV ČR
Prof. Josef Vymazal z Nemocnice Na Homolce se zabýval v současnosti stále více používanou metodou funkční magnetické rezonance. Její využití se rozšiřuje i do nelékařských oborů; například se uvažuje o využití jako detektoru lži. Hlavní náplní jeho přednášky však byla aplikace této metody při plánování a navigování složitých neurochirurgických operací.
Prof. Josef Syka z ÚEM AVČR se zaměřil na současné otázky výzkumu sluchové funkce jak u člověka, tak u pokusných zvířat. Upozornil na nový pohled na funkci synapsí vnitřních vláskových buněk, tzv. ribbon synapsí, jejichž porucha může být příčinou časté sluchové ztráty vyvolané působením hluku nebo v souvislosti se stárnutím. Dále se věnoval objasnění nervových mechanismů, které zpracovávají komplexní akustické signály, například lidskou řeč, ve sluchové kůře mozku.
Prof. Pavel Seeman z Kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK představil problematiku dědičných nervových onemocnění; zabýval se zejména periferní hereditární neuropatií Charcot-Marie-Tooth, které se věnuje. Nemoc, jíž v České republice trpí několik tisíc lidí, začíná obvykle ve věku kolem 20 let a nemocné postupně invalidizuje. Choroba je polygenní, nejčastější, autosomálně dominantní forma vzniká duplikací genu pro myelin protein 22 na 17. chromozomu.
Pavel Seeman z Kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty UK
Prof. Richard Rokyta z Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. lékařské fakulty UK se soustředil na současnou léčbu chronické bolesti, kterou představují některé preparáty ovlivňující vápníkové kanály (ziconotide), sodíkové kanály (lidokain), TRPV1 receptory (capsaicin) či opioidní receptory (fentanyl). Uvedl také informaci o elektrostimulačních metodách, jež ovlivňují bolest, jakými jsou například stimulace n. occipitalis u lékově nezvladatelné migrény.
Elektrostimulace představovala dominantní téma též přednášky prof. Roberta Jecha z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, který uvedl vlastní zkušenosti s moderní metodou hluboké mozkové stimulace; jde o metodu volby u onemocnění mozku, jakými jsou různé formy dystonií nebo Parkinsonova choroba. Uvedené choroby se vyznačují přítomností neúčelných pohybů, záškubů a třesu, jež lze potlačit elektrickou stimulací hlubokých mozkových struktur, například stimulací subtalamických jader či bazálních ganglií.
Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK
Nové přístupy k léčbě některých závažných nervových onemocnění představila ředitelka ÚEM AV ČR prof. Eva Syková, která se věnovala problematice kmenových buněk. V pokusu na zvířeti a v klinických studiích u pacientů se ověřuje možnost léčit několik onemocnění, pro něž zatím nemáme žádnou kauzální léčbu, jako v případě míšních lézí nebo amyotrofické laterální sklerózy. Léčba pomocí kmenových buněk je spojena i s vývojem nových biomateriálů. První výsledky autologního podání kmenových buněk pacientům naznačují nové možnosti léčby.
Přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK prof. Jiří Raboch uvedl stručný historický přehled psychiatrie, respektive měnícího se přístupu k duševně nemocným pacientům v průběhu staletí. Poukázal na vzrůstající výskyt duševních chorob v posledních letech; podle světových statistik se u 46 % lidí vyskytnou alespoň jednou v životě příznaky duševní choroby, například deprese. Průměrný věk začátku vážné duševní choroby se dnes pohybuje kolem 14 let života.
Neurobiologie nejzávažnější duševní choroby, schizofrenie, byla předmětem přednášky ředitele Národního ústavu duševního zdraví prof. Cyrila Höschla. Klíčem k porozumění patogenezi této choroby jsou především poznatky o změnách jednotlivých neuropřenašečů v mozku a vlivu antipsychotik na receptory těchto neuropřenašečů. Významnou podporu ve studiu schizofrenie představují moderní zobrazovací metody, které jednoznačně signalizují úbytek šedé hmoty mozkové v průběhu choroby.
Přednosta Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK prof. Michal Hrdlička se soustředil na dvě klinicky nejvýznamnější neurovývojové poruchy – dětský autismus a ADHD; auditoriu představil specifické klinické obrazy obou poruch: autismus se vyznačuje zvláštními vzorci chování, kdežto pro ADHD je charakteristická hyperaktivita s poruchou pozornosti. Po souhrnu poznatků o genetickém pozadí autismu a ADHD se přednáška zaměřila na jejich prognózu a vývoj onemocnění v dospělosti.
Přednosta Dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK prof. Michal Hrdlička
Jednou z nejrozšířenějších nervových chorob, kterou trpí až 1 % populace, je epilepsie, jejíž podstatou se zabýval doc. Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu AV ČR. Zdůraznil význam hematoencefalické bariéry mozku, jejíž porušení, ať již z jakýchkoli důvodů, může být příčinou vzniku epilepsie. Posluchačům přiblížil detaily metabolických procesů v mitochondriích, vznik volných kyslíkových radikálů, a to v souvislosti se vznikem epileptogenních ohnisek v mozku.
Přednosta Neurochirurgické kliniky 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech prof. Pavel Haninec seznámil posluchače s mimořádně složitými operacemi mozkového kmene; jde obvykle o nádory nebo cévní anomálie, které pacienty ohrožují na životě. V současnosti v předoperační přípravě pomáhají moderní zobrazovací metody jako CT a MR angiografie nebo difúzní tenzorové zobrazování a při samotné operaci neurochirurg používá MR navigaci a navigační sonografii.
Prof. Eva Havrdová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK shrnula současné znalosti o roztroušené skleróze – onemocnění, které se objevuje obvykle mezi 20.–40. rokem života, a to více u žen. Zabývala se především velmi příznivým vývojem v léčení této choroby, který přinesl v posledních 20 letech zásadní zlom: počínaje interferonem beta až k současným monoklonálním protilátkám typu natalizumabu a alemtuzumabu se účinnost léků významně zvýšila a navíc namísto původní časté injekční aplikace lze dnes užívat některé z těchto léků perorálně.
Týden mozku se těšil tradičně velkému zájmu veřejnosti a podobně jako v loňském roce jej navštívilo více než 1800 posluchačů především z řad studentů středních škol. Rok od roku se také zvyšuje účast posluchačů starších ročníků naší populace, kteří často přicházejí, aby porozuměli lépe vlastním chorobám anebo z důvodu obecného zájmu o tematiku.
JOSEF SYKA,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.