Stochastická samoorganizace vnitřní struktury dopravních systémů doc. Mgr. Milan Krbálek, Ph.D., FJFI ČVUT v Praze, Katedra matematiky středa, 6. dubna 2016, od 10:00 Přednášková místnost B Více
Ústav termomechaniky je od roku 2010 koordinátorem spolupráce mezi Akademií věd ČR a Pardubickým krajem.
Tušíte, jaká síla způsobuje vytvarování plazmatu obloukového výboje do spirály?
Pokud znáte odpověď na tuto otázku, tak je zřejmé, že o fyzice už leccos víte. Tato tajemná síla se nazývá Lorentzova síla a působí na elektrický náboj pohybující se v magnetickém poli. Je to síla, která roztáčí i běžné elektromotory. Deformace plazmatu elektrického oblouku v naší ukázce se odborně nazývá spirálová magnetická nestabilita oblouku. Vysvětlíme si nyní, jak to funguje.
V obloukovém výboji zajišťuje vedení elektrického proudu plyn, který díky vysoké teplotě (v předváděném oblouku asi 8000 stupňů Celsia) obsahuje kromě neutrálních atomů a molekul také elektricky nabité částice (elektrony a ionty) a tvoří tzv. termické plazma. Sloupec obloukového výboje s válcovou symetrií může být destabilizován vlastním magnetickým polem. Obloukový sloupec uzavřený ve válcové trubici má válcový tvar, dokud je výbojový proud malý. Má-li však trubice dostatečně velký průměr a proud překročí kritickou velikost, změní se válcovitý tvar obloukového sloupce na spirálovitý. Tato změna je vyvolána Lorentzovou silou. Další zvyšování proudu způsobí nepravidelné poruchy, zvláště v oblasti elektrod. Nakonec se vytvoří turbulentní rotující výboj.
Proces vytvoření nového výbojového kanálu. Snímky z vysokorychlostní kamery jdou chronologicky zleva doprava. Doba trvání děje je 5 milisekund.
Tyto efekty mohou být vyvolány také dostatečně silným vnějším magnetickým polem. Když se při pohybu spirály oblouku stane její zakřivení příliš velkým, začne si výboj hledat kratší cestu a dojde k průrazu mezi sousedními závity. Série snímků z vysokorychlostní kamery zachycuje celé vytvoření nového výbojového kanálu, které trvá pět tisícin vteřiny.
Řezání silné kovové desky řezacím plazmatronem
V předváděném experimentu je termické plazma, které vzniklo v elektrickém oblouku, tvořeno parami rtuti. Pro praxi jsou velmi důležitá zařízení – plazmatrony – ve kterých obloukový výboj vytváří plazma v kyslíku nebo ve vzduchu. Vytvořené plazma má teplotu až několik desítek tisíc stupňů a vystupuje ven rychlostí mnoha stovek metrů za vteřinu. Svazek takového plazmatu o tloušťce jednoho milimetru může projít železnou deskou o tloušťce několika centimetrů během vteřiny jako nůž máslem. Plazmatrony se ve stále větší míře používají k řezání nebo svařování kovů. Na obrázku je příklad řezacího plazmatronu.
Více informací o výzkumu termického plazmatu naleznete na stránce Laboratoře elektrofyziky Ústavu termomechaniky AV ČR, v. v. i.