Jindřich Křepelka

(1890–1964)

„Nejsme oprávněni k tomu, abychom při této příležitosti hodnotili rozsáhlou vědeckou činnost univerzitní, jakož i činnost pedagogickou a odborně literární prof. dr. J. Křepelky. Jsme však povinni upozorniti na zcela nezištnou a krajně obětavou činnost nového děkana na poli proti zločinnosti a na jeho lásku k bezpečnostním orgánům vůbec, zvláště pak k četnictvu, jemuž ochotně poskytuje radu a účinnou pomoc […]“

Fota: Archiv MÚA AV ČR

„[…] Prof. Křepelka přednáší pravidelně v četnických odborných pátracích kurzech; známe pana profesora jako obratného řečníka a skvělého debatéra, který dovedl až dosud rozřešiti každý kriminalistický problém a jenž přistupuje i k té nejobtížnější práci pro četnictvo s dobrou náladou, s níž překonává nejkomplikovanější situace. Jeho dokonalé vědecko-kriminalistické předběžné posudky jsou sice stručné, ale vždy výstižné a stylisticky dokonalé. To, co napíše, dovede i energicky a statečně obhájiti před soudem republiky a nikdy se nebojí říci otevřeně své mínění. Je to pravý a poctivý sokol, jistý svými schopnostmi, které opírá o široké, odborné a všeobecné vzdělání, osobně krásný muž uhlazeného aristokratického chování. Umí zacházeti s četníky, kteří jsou (jak známo) velmi citlivým detektorem a – ačkoli jim řekne i to, čeho by se nikdo jiný neodvážil – jest jimi vážen a přímo zbožňován.“ (Va [= Robert Váňa], Spectabilis prof. dr. Křepelka a četnictvo, Četnické listy 26. 3. 1938.)

Jindřich Křepelka se narodil 30. června 1890 v Pelhřimově. Během studií na pelhřimovském gymnáziu jej nejvíce ovlivnil profesor fyziky a matematiky Josef Krkoška, průkopník praktických cvičení ve středoškolské výuce a bývalý posluchač T. G. Masaryka. V letech 1909–1913 Křepelka absolvoval studia chemie, matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Již roku 1911 se stal stipendistou v Chemickém ústavu Univerzity Karlovy a roku 1913 asistentem prof. Bohuslava Braunera (do roku 1925). Po ukončení studií působil jako středoškolský pedagog (zejména 1914–1918 na Městském dívčím reálném gymnáziu E. Krásnohorské v Praze), roku 1917 získal doktorát. Důležitý mezník v jeho životě představoval studijní pobyt v USA, během nějž pracoval jako výzkumný pracovník v ústavu prof. Theodora Williama Richardse (prvního amerického vědce, který získal roku 1914 Nobelovu cenu za chemii) na Harvardově univerzitě v Cambridge (1919–1920).

Po návratu do Československa působil nadále jako asistent Chemického ústavu Přírodovědecké fakulty UK (PřF UK) a v červnu 1921 se habilitoval pro obor organické chemie (roku 1925 byl jmenován profesorem mimořádným, 1931 řádným). Roku 1925 mu bylo svěřeno vybudování samostatného ústavu pro anorganickou a soudní chemii PřF UK, dočasně také řídil ústav pro aplikovanou a farmaceutickou chemii. Byl posledním děkanem PřF UK před uzavřením vysokých škol (1938–1939). Za války pracoval krátce na ministerstvu sociální a zdravotní správy. V květnu 1945 se vrátil na univerzitu, avšak v březnu 1948 byl jako politicky nežádoucí osoba poslán na dovolenou a za rok nato penzionován. V letech 1953–1963 působil jako vědecký pracovník a školitel aspirantů v Ústavu pro výzkum rud.

Prof. Křepelka se soustavně věnoval výzkumu atomových vah; jím určené atomové váhy cínu, hliníku, arzenu a olova byly zařazeny do mezinárodní tabulky atomových vah jako dosud nejpřesnější stanovení těchto konstant. Dále studoval vliv čistoty na vlastnosti látek a ultračisté látky. Část jeho prací se týká soudní chemie, toxikologie a farmaceutické chemie. Roku 1919 publikoval s Bohuslavem Braunerem Analysu kvalitativní pro posluchače (začátečníky) české university, v roce 1932 vydal Spolek československých farmaceutů jeho přednášky z anorganické chemie. V zahraničí měla odezvu kniha Kvantitativní chemická analysa (1947) věnovaná památce studentů umučených 17. listopadu 1939. Rukopis třídílné učebnice Anorganická chemie zůstal nedokončený.

Nad rámec vědeckých aktivit působil jako soudní znalec v oboru chemie a toxikologie zemského civilního i trestního soudu, dále jako znalec a stálý spolupracovník Ústředního četnického pátracího oddělení a Všeobecné kriminální ústředny při pražském policejním ředitelství (později Kriminální ústředny Ministerstva vnitra v Praze). Značný byl jeho podíl na vědecko-organizační práci: 25 let vykonával funkci jednatele Československé společnosti chemické, dlouhá léta byl členem Komise pro atomové váhy a Komise pro vydávání a registraci kritických konstant při Mezinárodní unii pro čistou a aplikovanou chemii (International Union of Pure and Applied Chemistry /IUPAC/). O uznání jeho vědecké a pedagogické činnosti svědčí například zvolení mimořádným členem II. třídy České akademie věd a umění (1928), čestné členství v Přírodovědeckém klubu, Spolku československých farmaceutů nebo Americké chemické společnosti.
Profesor Křepelka, významný vědec světového formátu, zemřel v Praze před padesáti lety, 30. října 1964.
 

HANA KÁBOVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.