Výzkumný projekt Knowledge, Institutions and Gender: an East-West comparative study – KNOWING(Vědění, instituce a gender: evropská perspektiva) je mezinárodní srovnávací projekt, který se zaměřuje na procesy vytváření vědění a na institucionální podmínky a souvislosti těchto procesů (ustavování výzkumných institucí a témat, financování výzkumu, možnosti budování vědecké kariéry). Cílem projektu je porozumět tomu, jak se na institucionální i individuální úrovni promítají do každodenní výzkumné praxe procesy transformace a globalizace. Projekt je financován v rámci 6. rámcového programu Evropské komise v programu „Strukturace evropské výzkumné oblasti“. Projekt bude probíhat v letech 2006-2008 a jeho koordinátorem je Sociologický ústav Akademie věd ČR.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 4, zobrazeno 1 - 4)
Cílem knihy je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií a genderových studií k diskuzi probíhající transformace vědy a výzkumu v ČR. Kniha nabízí sociologickou reflexi proměn každodenní výzkumné praxe, kariérních drah badatelů a badatelek, vědních politik a jejich působení, využívání a přetváření ve výzkumných institucích. Věnuje se přitom jak přírodním, tak sociálním vědám.
Ulrike Felt is professor of social studies of science since 1999 and head of Vienna STS department. After having finished her PhD in theoretical physics at the University of Vienna in 1983, she worked for nearly five years in an interdisciplinary research team of science historians at the European Center for High Energy Physics (CERN) in Geneva studying social, political and scientific aspects in the foundation period of this first big European research institution.
Kapitola mapuje klíčové režimy uspořádávání a hranice v současné vědní praxi v oblasti výzkumu živé přírody a sociálních věd, konkrétně se zabývá epistémickou geografií, disciplinaritou, excelencí, vztahem základního a aplikovaného výzkumu, režimy uspořádávání uvnitř akademických institucí a vztahem vědy a společnosti.
Kapitola se zabývá problematikou času v epistémických životních prostorech. Pozornost autorek je zaměřená na trajektorie akademických drah a každodennost výzkumné práce. Analýza drah vychází z narativního přístupu, z příběhu, které aktéři vyprávějí o lineárním pohybu časem, do kterého patří i neustálé (znovu)vytváření minulostí, přítomností a budoucností.
Facebook
Twitter