Věda a výzkum se vzrůstající měrou stávají předmětem manažerského pojetí a procedur. Projekt zkoumá dopady vědních politik na každodenní výzkumnou a vzdělávací praxi a způsoby, jakými výzkumné instituce a výzkumníci vyjednávají své epistemické a sociální prostory ve vztahu k těmto politikám a pravidlům – jak je překládají do místních kontextů, užívají, obcházejí nebo podrývají. Navazujeme na mezinárodní projekt Vědění, instituce a gender: evropské perspektivy (6. RP, 2006–2008, EK), na kterém jsme se výzkumně podílely, a zaměřujeme se na dvě oblasti: vrůstání mladých výzkumníků (doktorandů a postdoků) do vědy a hodnocení a vykazatelnost vědy. Zvláštní pozornost věnujeme rozdílům mezi disciplinami a organizačním souvislostem těchto procesů. Využíváme kvalitativní etnografická data z projektu Vědění, instituce a gender a uskutečníme další skupinové a individuální rozhovory a studium dokumentů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 6, zobrazeno 1 - 6)
Cílem této kapitoly je představit základní metodologické přístupy výzkumu (studia vědy a technologií a genderová studia), metody výzkumu a základní parametry české transformace výzkumu a vědní politiky. Kapitola dále představuje výzkumné instituce, kde byl výzkum prováděn, a strukturu knihy.
Kapitola se zaměřuje na to, jak vědci a vědkyně v přírodovědné instituci definují úspěch. Analyzuje rozdíly v pojetí úspěchu u osob na různých pozicích. Autorka argumentuje, že normotvornost konceptu excelence má dopad na to, jaké pojetí úspěchu vede k viditelnému postupu vědeckou dráhou a že takové pojetí úspěchu není pro některé osoby zajímavé či přijatelné.
Závěrečná kapitola knihy, která srovnává zkoumanou socialněvědní a přírodovědnou instituci ze čtyř hlediskem: míry kompetitivnosti, publikační infrastruktury a strategií, epistémické tkáně institucí a utváření genderu.
In recent decades, research has undergone major changes, resulting in radical shifts in patterns of governance. In this process, external forms of research assessment have developed as a proxy for researchers’ and research institutions’ accountability to society. In this paper we focus on the developments of research assessment in the Czech Republic.
Cílem této kapitoly je představit základní metodologické přístupy výzkumu (studia vědy a technologií a genderová studia), metody výzkumu a základní parametry české transformace výzkumu a vědní politiky. Kapitola dále představuje výzkumné instituce, kde byl výzkum prováděn, a strukturu knihy.
Kapitola pojednává o dvou strategiích depolitizované moci. První z nich představuje depolitizaci prostřednictvím kvantifikace.Zatímco čísla mají zachycovat objektivní a neoddiskutovatelné skutečnosti, devalvuje se vše, co spočítatelné není. Do pozadí se odsouvají samotné procesy kvantifikace a politická rozhodnutí o tom,co se počítá a co zůstane externalitou daného rozhodnutí.
Facebook
Twitter