Archiv zpráv
Na čem pracujeme: Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?
Koróna je bezpochyby nejtajemnější vrstvou sluneční atmosféry. Je obtížné ji pozorovat, neboť je horká a její vlastní záření se nachází především v ultrafialové a rentgenové oblasti spektra, není tedy ze Země pozorovatelná. Proč je koróna horká je otázkou, která budí ze sna desítky slunečních fyziků již více než šest desetiletí. Jednou z možností je neustálý ohřev tzv. nanoerupcemi. Na vliv nanoerupcí na rovnováhu koronálního plazmatu se s pomocí modelu podívali Elena Dzifčáková a Jaroslav Dudík z ASU.
Snídaně s novináři s Indirou Feustelovou: 5 roků od startu Krtka astronauta
Srdečně vás zveme v pondělí 16. května 2016 v 9 hodin na setkání s manželkou amerického astronauta Andrewa Feustela paní Indirou Feustelovou, která právě v České republice završila kurz češtiny. Setkání se zúčastní také synové Ari a Aden Feustelovi. Na místě bude i Krtek astronaut svázaný s velkým popularizačním projektem Do kosmu s Krtkem.
Fotogalerie: Pozorování přechodu Merkuru před Sluncem
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se mohli Češi kochat nesmírně vzácným úkazem - přechodem Merkuru před Sluncem. Planeta Merkur se jako malý temný puntík postupně přesouvala před slunečním diskem a nabídla zhruba sedmihodinové okénko k pohledu, který se lidem nabízí asi 13x za století. Počasí přálo i nad ondřejovskou observatoří a přilákalo tak k pozoruhodnému jevu stovky lidí. Zákulisí celé akce, ale i úkazu samotného skrze speciální přístroje observatoře, si můžete prohlédnout prostřednitvím naší fotogalerie.
Nenechte si ujít Dny otevřených dveří 13. - 15. května 2016 na observatoři v Ondřejově!
Už za necelý týden se odehrají Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově. Proběhnou ve dnech 13. až 15. května 2016, tedy pátku do neděle, vždy od 9 do 17 hodin. Těšit se můžete na skutečně bohatý doprovodný program, který si budou moci užít návštěvníci všech věkových kategorií! Pro děti jsou připravené hry o ceny, besedy či sektání s Krtkem astronautem, pro dospělé samozřejmě populárně-věděcké přednášky, ale i výjimečné okénko do umění. Jedná se o jedinečnou příležitost podívat se i do zákulisí vědeckého výzkumu a navštívit naše pracoviště s výkladem vědců a pozorovatelů. Vstup je zdarma!
V pondělí 9. května nastane vzácný přechod Merkuru před Sluncem
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Jarní exkurze do světa vědy Akademie věd - celý květen 2016
V rámci Jarních exkurzí do světa vědy Akademie věd se v průběhu května můžete těšit na několik akcí a zajímavých přednášek. Už o pátku a víkendu 13. - 15. května lze zavítat na ondřejovskou observatoř a zažít i zjistit mnoho zajímavého při Dnech otevřených dveří. V průběhu dvou dnů s přednáškovým cyklem "Do kosmu s krtkem" 23. a 25. května 2016 máte možnost navštívit celkem šest přednášek, s obsahem uzpůsobeným pro všechny věkové kategorie zájemců o vědu a poznání. No a v sobotu 28. 5. 2016 odpoledne a večer proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Květen je tedy vskutku nabitý lákavými akcemi pro širokou veřejnost všech věkových kategorií!
Fotogalerie: Zasedání Rady ředitelů prestižního časopisu Astronomy & Astrophysics v Praze
V pátek 29. dubna 2016 se v Praze konalo zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy & Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě šlo o velmi významnou událost pro českou astronomii. Zasedání proběhlo ve Vila Lanna v Praze a vy si z něho nyní můžete prohlédnout několik fotografií.
Přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016
V pondělí 9. 5. 2016 od 12:30 do 20:30 pozorování tohoto výjimečného úkazu na observatoři v Ondřejově pro školy a veřejnost. Zdarma. Pozorování se uskuteční z historické Západní kopule, přenosnými dalekohledy a ze Slunečního oddělení. Pozor - na pozorování je třeba použít dalekohled se slunečním filtrem!
Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů
V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.
Mimořádně: Přednáška Gravitační pole (Země) a hudba sfér 28. dubna 2016 v Pardubicích
Jednota českých matematiků a fyziků, pobočka Pardubice Ústav matematiky a kvantitativních metod FES UPa Katedra elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky DFJP UPa zvou všechny zájemce na přednášku RNDr. Zdislava Šímy, CSc. s názvem Gravitační pole (Země) a hudba sfér. Přednáška se koná ve čtvrtek 28. dubna 2016 v posluchárně A3 Univerzity Pardubice (budova univerzitní auly v Pardubicích – Polabinách), začátek v 17:00. Vstup volný.
Na čem pracujeme: Lze ze spektra aktivního galaktického jádra usoudit na povahu jeho zdroje?
Pozorování některých galaxií odhalují jejich vysokou proměnnost, související s aktivitou jejich jader. Aktivní galaktická jádra jsou důsledkem pádu hmoty (akrece) z disku na černou veledíru, kterou tento disk obklopuje. Akrece je vysoce energetický proces, při němž vzniká tvrdé rentgenové záření. Zdroj tohoto záření však obvykle není možné přímo pozorovat. T. Pecháček, M. Dovčiak a V. Karas z ASU přispěli k práci, jež navrhuje metodiku, jak se ze sady rentgenových pozorování aktivního galaktického jádra ve více spektrálních pásech o zdroji tohoto záření něco dozvědět.
První česká prezentace vzácných děl Galilea Galilei a Johanna Keplera 28. dubna 2016
Astronomický ústav AV ČR a Česká astronomická společnost zvou na zcela unikátní prezentaci: K příležitosti vydání českého překladu děl Galilea Galilei: Hvězdný posel a Johanna Keplera: Rozprava s Hvězdným poslem (přel. Alena a Petr Hadravovi, Příbram, Pistorius & Olšanská 2016) se uskuteční v budově Akademie věd České republiky v Praze na Národní třídě 3 (sál 205) beseda, a to ve čtvrtek 28. dubna 2016 od 17 hodin. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Přednáška 26. dubna: Astronomická symbolika Karlova mostu
Na přednášku s velmi pozoruhodným tématem vás zveme v úterý 26. dubna 2016 od 18 hodin do Muzea Karlova mostu na Křižovníckém náměstí 3 v Praze. Přednášející RNDr. Zdislav Šíma, CSc. vás svým povídáním zavede do tajů astronomické symboliky pražského architektonického klenotu - právě onoho Karlova mostu.
Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice IBWS 2016
Třináctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 19. do 21. dubna 2016. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Fotogalerie: Astronomický ústav na Dni Země 2016
Ve středu 13. 4. 2016 od 9 do 13 hodin v areálu pražského pracoviště Astronomického ústavu AV ČR uskutečnil program ke Dni Země 2016. Společný program Geofyzikálního ústavu AV ČR, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Astronomického ústavu AV ČR navštívilo 850 žáků základních a středních škol. Děkujeme za pomoc s přístrojovým vybavením firmě Supra Praha a vy si nyní můžete prohlédnout pár fotografií z akce samotné...
Další meteority v pádové oblasti bolidu Stubenberg nalezeny přesně v souladu s naší předpovědí
Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě (viz obrázek 3 z původní tiskové zprávy nebo obrázek 1 zde). Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů (viz obrázek 3 původní tiskové zprávy). V době vydání první tiskové zprávy jsme informovali o nálezu několika úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného fragmentu, který se při pádu roztříštil. Zde podáváme informaci o tom, co přineslo prohledávání předpovězené pádové oblasti měsíc poté.
Na čem pracujeme: Detekce dopadů zemských miniměsíců
Zemi trvale obíhá pouze jedno přirozené těleso – náš Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost dočasných oběžnic Země, v gravitační pasti zachycených těles z meziplanetárního prostoru, jež se v jejím okolí zdrží jen několik oběhů planety a pak systém pod vlivem poruch opět opustí. Hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety. Nyní Pavel Spurný z ASU se svým týmem v široké mezinárodní spolupráci vyhodnocovali data od čtyř bolidů a testovali, zda jejich původcem byly dočasně zachycené objekty.
Neobvyklý návštěvník na nebi nad Paranalem
Fotovyslanec ESO Petr Horálek, který se na Astronomickém ústavu AV ČR podílí také na popularizaci vědy, je momentálně v Chile jako člen expedice, která shromažďuje obrázky pro 360stupňové snímky použitelné v planetáriích (ESO’s Fulldome Expedition). Získaný materiál se použije pro ESO Supernovu, planetárium a návštěvnické centrum, které se v současnosti staví na ředitelství ESO v Garchingu (Německo). Na úvod, jen tak pro zahřátí, vyfotil neuvěřitelně krásné nebe nad observatoří ESO Paranal, kde stojí dalekohled VLT (Very Large Telescope). Díky fotografické magii je na obrázku i sám Petr, jak s obdivem sleduje úchvatné představení nad hlavou.
Konference Americké astronomické společnosti na téma astrofyziky vysokých energií 2016
Přinášíme reportáž ředitele Astronomického ústavu AV ČR z místa konání o zásadních tématech současné astronomie.
Americká astronomická společnost pořádá svá pravidelná setkání zaměřená na různé oblasti astronomie, astrofyziky a kosmické fyziky, jež pokrývají jednotlivé tematicky zaměřené divize. V prvním dubnovém týdnu probíhá ve floridské Neapoli setkání (patnácté v pořadí) na téma "High Energy Astrophysics".
Den Země s Akademií věd 13. dubna 2016
Ve středu 13. 4. 2016 od 9 do 13 hodin v areálu pražského pracoviště Astronomického ústavu AV ČR, Boční II/1401, Praha 4 – Spořilov se uskuteční společný program tří ústavů Akademie věd. Astronomický ústav AV ČR bude na svém stanovišti mít dalekohledy s filtrem pro pozorování naší nejbližší hvězdy – Slunce. Bude-li jasno, uvidíte na vlastní oči sluneční skvrny, sluneční protuberance a dozvíte se informace o Slunci. Bude-li zataženo, podíváte se dalekohledem aspoň na pozemské objekty v okolí. Program je zdarma!