Podle nové studie provedené v University of Kentucky ve spolupráci s Psychologickým ústavem AV ČR a publikované v prestižním časopise Journal of Criminal Justice nebyly nalezeny žádné rozdíly v užívání alkoholu, krádežích a školních přestupcích mezi romskými a českými žáky navštěvujícími stejné školy. „Věříme, že naše studie přináší výsledky, které jsou v rozporu s poměrně rozšířeným negativním pohledem na romskou mládež. Oproti očekávání romské děti v naší studii neuváděly vyšší míru užívání alkoholu, krádeží nebo školních přestupků ve srovnání s českými neromskými vrstevníky,“ říká prof. Alexander T. Vazsonyi z University of Kentucky, první autor nové studie, která byla zveřejněna v Journal of Criminal Justice, špičkovém kriminologickém časopise.
Data byla shromážděna týmem z Psychologického ústavu AV ČR, vedeným prof. Markem Blatným. Do
výzkumu bylo zahrnuto několik základních škol v Brně, Jihlavě a Ostravě. Soubor obsahoval 239
romských žáků a 139 neromských žáků. Studie se zabývala tím, jak pozitivní a negativní výchova a
sebekontrola žáků ovlivňuje jejich problémové chování, konkrétně užívání alkoholu, krádeže a školní
přestupky. Výsledky ukázaly, že výchova má u romských i neromských rodin velmi podobnou funkci –
vysoká míra pozitivní výchovy souvisela s vysokou úrovní sebekontroly dětí, přičemž vysoká
sebekontrola dětí byla spojena s nižší mírou problémového chování. Mezi romskými a českými dětmi
nebyly rovněž nalezeny rozdíly v celkové míře problémového chování.
Romské i neromské děti zařazené do studie pocházely z rodin s podobným zázemím – většina rodičů měla ukončené středoškolské vzdělání a byla zaměstnaná. „Studie se zaměřovala na romské adolescenty z více ,integrovanéhoʻ prostředí, kteří navštěvují běžné základní školy. Tato část romské populace neodpovídá stereotypu typického Roma a často bývá ve výzkumech opomenuta, ačkoli se může ve skutečnosti jednat o většinovou část romské populace. Věříme proto, že tato studie poskytuje přesnější obraz vývojových charakteristik romských adolescentů ve srovnání s pracemi, které se zaměřovaly výhradně na nejrizikovější skupiny,“ uzavírá Gabriela Kšiňan Jiskrová, doktorská studentka na University of Kentucky a druhá autorka studie.
2. 5. 2016
