Vyhledávání



Academia 

Otevřená věda

otevrena.jpg

Kalendář akcí

Dnes < 2016 >  < květen > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Akademický bulletin / Živa

abicko- ziva

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o živé přírodě

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

Vědci navrhují hubit mandelinku bramborovou pomocí mikroskopických hub a parazitů

18.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/invazni-larva-entomopatogenniho-hadatka-hlavova-cast.jpg

Chemické postřiky proti zemědělským škůdcům představují v současnosti velký problém. Toxické látky v insekticidech poškozují životní prostředí, mohou mít negativní vliv na zemědělské produkty a potraviny, navíc se po čase snižuje jejich účinnost, protože si vůči nim hmyz vypěstuje odolnost. Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR proto hledají způsoby, jak nahradit chemii biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jejich přirozených nepřátel. Konkrétně jejich nemocemi a parazity.

Co určuje postavení zubů v savčí čelisti? Přirozený migrační program epitelových buněk, zjistil český vědec

12.4.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160413-savci-zuby.jpg

Savčí zuby se zakládají již během embryonálního vývoje jedince a pak je jen otázkou času, kdy se u narozených mláďat prořízne první zub. Způsob, jakým dochází k určení budoucího umístění zubů v čelisti, popsali a vůbec poprvé v reálném čase nasnímali vědci z University of California v San Francisku. Hlavní podíl na tomto objevu má mladý český vědec Mgr. Jan Procházka, Ph.D., který se po několika letech postdoktorálního pobytu ve Spojených státech amerických vrátil do České republiky a svou studii dokončil v Českém centru fenogenomiky ve vědeckém centru BIOCEV.

V pondělí začne Týden mozku 2016

10.3.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160310-tyden-mozku.jpg

Ve dnech 14.–18. 3. 2016 se uskuteční již 18. ročník Týdne mozku. Jeho hlavním cílem je seznámit širokou veřejnost s nejnovějším výzkumem a zajímavostmi v oboru neurověd. Přednášky se budou konat denně od devíti, jedenácti a čtrnácti hodin v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Srozumitelnou formou přiblíží posluchačům nejen, jak mozek funguje a řídí naše tělo, ale také odhalí nejnovější postupy v neurochirurgii a léčbě duševních chorob. Návštěvníci se seznámí mimo jiné s tím, jaký vliv má konopí na mozek, jak jeho fungování ovlivňuje spánek nebo jaké jsou principy vnímání bolesti.

Vědci z AV ČR pomáhají bránit stromy proti škůdcům

7.3.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160307-bc-lykozrout.jpg

V posledním desetiletí se v České republice rozšiřuje nový druh významného škůdce smrkových lesů – lýkožrout severský. Tento příbuzný známého lýkožrouta smrkového (obecně zvaného kůrovec) způsobuje kalamitní odumírání smrčin zvláště v oblasti severovýchodní Moravy a Slezska. Kvůli chybějícím informacím o novém škůdci a také jeho odlišnosti od ostatních kůrovcovitých selhávají snahy o odchyt a likvidaci běžnými metodami. Lepší obraně vůči novému škůdci napomůže pětiletý výzkumný projekt, jemuž se začali věnovat entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR s finanční podporou Grantové služby státního podniku Lesy ČR.

Vědci z Biologického centra AV ČR objevili pět nových virů

22.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160222-bc-pet-novych-viru.jpg

Virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR popsali během loňského roku pět nových virů. K jejich hledání používají českobudějovičtí biologové i nejmodernější sekvenování nové generace (NGS). „Vlastně nejprve rozstříháte Shakespearův román, do toho několik dalších knih, přimícháte stejně rozstříhané kratší povídky, okořeníte krátkými vtipy, vše důkladně promícháte a pak se snažíte všechno zase správně poskládat. Sestavení kompletní dědičné informace virů, která se podobá těm rozstříhaným povídkám, tak může připomínat ono pověstné hledání jehly v kupce sena,“ popisuje Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D.

Expertní rada evropských akademií k tématu ekologické udržitelnosti moří a oceánů

27.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160126-easac.jpg

Nová analýza Expertní rady evropských akademií (EASAC) s názvem Marine sustainability in an age of changing oceans and seas volá po akci a flexibilnímu přístupu k ochraně mořského života. Oceány a moře hrají klíčovou roli v regulaci zemského klimatu, péči o biodiverzitu a poskytují práci a jídlo mnoha lidem celého světa. Stanovisko EASAC směrem k Evropské unii obsahuje několik bodů, zejména pak apel na politiky, kteří by měli více podporovat výzkum oceánů a mořských ekosystémů a také být připraveni své politické programy měnit podle nových výsledků výzkumů.

Čeští vědci sestavili seznam prioritních invazních druhů pro ČR

13.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160113-pergl-invazivni-druhy.jpg

Invazní druhy, zavlékané lidmi mimo oblast svého původního výskytu, jsou příčinou mnoha environmentálních a socioekonomických problémů. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Posuzování škodlivosti je individuální, záleží na tom, koho se týká – ochranářů, lesníků, rybářů, zemědělců apod. Ne všechny zavlečené druhy ale mají negativní vliv. Prof. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který vědeckou studii zaštiťoval, říká: „Nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky na omezování druhů, které nemají významný škodlivý vliv, jen kvůli tomu, že jsou v ČR nepůvodní.“

Vědci z AV ČR úspěšně zkoumají ulcerózní kolitidu

22.12.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151222-vedci-z-av-cr-uspesne-zkoumaji-ulcerozni-kolitidu.jpg

V ČR každým rokem onemocní zánětem tlustého střeva přibližně 5000 lidí. Vzhledem k různým projevům této nemoci je diagnostika obtížná. Vědecký tým doc. Radislava Sedláčka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR prokázal na myších, že protein MPP-19, patřící mezi matrixové metaloproteinázy, spojované se zánětlivými střevními onemocněními, výraznou měrou ovlivňuje putování imunitních buněk do místa zánětu. Má vliv také na udržování celistvosti střevní bariéry, která brání průchodu infekčních mikroorganismů do těla. „Tyto výsledky mohou v budoucnu pomoci ve zlepšení diagnostiky a později možná i terapie zánětlivých střevních onemocnění,“ věří doc. Sedláček.

Vědecké Centrum BIOCEV zahajuje činnost

21.12.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151221/01.jpg

Za přítomnosti místopředsedy AV ČR prof. Vladimíra Marečka, rektora UK prof. Tomáše Zimy a dalších významných hostů byla v pátek 18. prosince oficiálně ukončena realizační část projektu BIOCEV – Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK ve Vestci. Centrum bude v provozu od ledna 2016. „BIOCEV je připraven plnit roli prvotřídního vědeckovýzkumného centra a má pro to všechny předpoklady. Dostal do vínku vynikající přístrojové vybavení a pod jednou střechou se chystají pracovat týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy,“ uvedl ředitel BIOCEV prof. Pavel Martásek.

Ceny Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského převzalo 11 studentů

18.12.2015

V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze 8 proběhlo každoroční slavnostní udílení Cen Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského vybraným středoškolským studentům z celé České republiky. Ceny letos převzalo 11 vítězů a vybraných laureátů českých studentských předmětových (osm olympiád) a tvůrčích soutěží (tři ocenění za práce v soutěži Středoškolské odborné činnosti SOČ), které vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ceny předali zástupci pořádajících institucí, tedy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského a Národního institutu pro další vzdělávání MŠMT.

Čeští vědci objevili nové druhy mravenců

26.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151126-mravenec.jpg

Tým entomologů z Biologického centra AV ČR se podílel na rozsáhlé vědecké expedici na Šalomounových ostrovech. V tropických pralesích ostrova Guadalcanal našli vědci dosud nepopsané druhy mravenců. Jedna z největších vědeckých expedic, jaká se dosud na Guadalcanalu odehrála, měla za cíl zdokumentovat biologickou rozmanitost rostlin a živočichů. Více než dvacet vědců z osmi zemí světa zde za pomoci místních obyvatel v odlehlé horské oblasti ostrova sbíralo a určovalo rostliny, hmyz a obratlovce. Expedici organizovala Univerzita Jižního Pacifiku (Fiji), státní agentury Šalomounových ostrovů a Americké přírodovědné Muzeum v New Yorku (AMNH).

Úskalí bezlepkové diety tématem v AV ČR

24.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151124-05.JPG

V rámci programu Potraviny pro budoucnost, který je součástí Strategie AV21, se za velkého zájmu odborné veřejnosti konala v úterý 24. listopadu konference s názvem Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje. „Až 20 % Američanů dodržuje bezlepkovou dietu, ačkoliv nejsou vědecké důkazy, že by byla zdravější než běžná strava,“ uvedla na semináři prof. Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Že jde o nezdravou módní vlnu, potvrdila i MUDr. Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Pro pacienty s celiakií je ovšem právě bezlepková dieta v současnosti jediným lékem,“ zdůraznil prof. Jiří Nevoral z 2. lékařské fakulty UK.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR modernizoval svou historickou budovu

20.11.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151120-01.JPG

John C. Martin, šéf farmaceutické firmy Gilead Sciences, a belgický virolog Erik de Clercq  slavnostně odhalili ve čtvrtek 19. listopadu bustu světoznámého chemika Antonína Holého v zrekonstruované budově Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Ústav prochází rozsáhlou rekonstrukcí a dostavbou už od roku 2012. Financuje si ji sám z prostředků, které plynou právě z licenčních poplatků za objevy geniálního českého chemika, který v ústavu pracoval přes půl století. Bronzovou bustu, kterou vytvořila sochařka Stanislava Kavanová, ocenila i manželka zesnulého chemika. „Ano, toto je opravdu můj manžel. Moc mě to těší,“ uvedla po odhalení busty.

archiv