Ceny Živy 2015
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad 30 let obdržel Ing. Martin Škorpík (ocenění převzal syn Vítězslav Škorpík) za článek Zemědělská krajina a praktické problémy ochrany hmyzu. V kategorii 26 až 30 let uspěl Mgr. Jan Prančl (Lakušníky – výkladní skříň evoluce skrytá v našich vodách). V kategorii do 25 let získali přízeň poroty Mgr. Anna Potůčková (Historie vegetace zaniklého jezera Šúr od pozdní doby ledové po dnešek) a Ing. Vojtěch Kolář a doc. David Boukal (Potápníci – nenápadní predátoři našich vod). Zvláštní ocenění za příspěvek, který obsahově i rozsahem přesahuje rámec jednotlivých publikovaných článků, převzali dr. Vojen Ložek a doc. Lucie Juřičková (Ztráta diverzity a měkkýši I., II). Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa obdrželi prof. Jan Buchar in memoriam (cenu převzala dcera MUDr. Eva Smolová) a doc. Jan Krekule. Podrobněji viz TZ.
Aktuality
13.5.2016 Video – Slavnostní zasedání pořádané u příležitosti 700. výročí narození Karla IV.
Rozsáhlý sesuv, který před 90 lety zničil většinu obce Dneboh u Mnichova Hradiště ve středních Čechách, připomenou odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR koncem května seminářem a exkurzí na místo sesuvu.
Dne 27. června 1926 v 11:00 hod. se pod skalním hradem Drábské světničky daly do pohybu zhruba tři miliony metrů kubických zeminy na ploše přibližně 14 hektarů. Katastrofu, která se naštěstí obešla bez obětí na životech, způsobily nadměrné srážky v květnu a v červnu téhož roku. Událost měla zásadní význam pro rozvoj vědeckých přístupů ke zkoumání problematiky sesuvů. Jde totiž o jeden z prvních sesuvů v Čechách, jenž byl popsán moderními vědeckými metodami. Autorem výzkumu byl prof. Quido Záruba – mj. i zakladatel inženýrské geologie v českých zemích. Výzkum na této lokalitě pokračuje dodnes, o čemž se přesvědčí i účastníci exkurze.
V rámci řady mezinárodních fyzikálních konferencí a přednášek FQMT se 17. května 2016 v 18:30 hod. v hlavním sále Valdštejnského paláce koná veřejná přednáška prof. Pavla Kroupy (Univerzita Bonn) “How culture determines our world view: a historical outline and evidence for a new cosmology”, kterou zakončí koncert klasické hudby. Následující den (18. května 2016) se v 20:00 hod. uskuteční koncert klasické hudby v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Bližší informace přednášce i o programu obou koncertů naleznete v pozvánkách uvnitř aktuality.
více zde 11.5.2016 Dny otevřených dvěří v Astronomickém ústavu AV ČR
Hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově se o tomto víkendu 13. až 15. května otevře veřejnosti. Budete si moci prohlédnout její pracoviště včetně největšího českého dalekohledu, který uvidíte v netradiční pozici – s vyjmutým zrcadlovým objektivem, který je na pokovení v Německu. Doprovodný program dále nabízí večerní pozorování oblohy, přednášky pro dospělé a bohatý program pro děti. Přítomen bude i Krtek astronaut nebo Rákosníček, který letos slaví 40. narozeniny. Vstupné zdarma. Více na www.asu.cas.cz.
Letos již popatnácté ocenila pražská skupina Společnosti pro vědy a umění přínos představitelů těchto disciplín pro celou společnost. Jak se stalo dobrým zvykem, slavnost hostil Rytířský sál Valdštejnského paláce, čili reprezentační prostory Senátu Parlamentu ČR, a to 10. května. SVU ve spolupráci se Stálou komisí Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí vzdaly hold devíti osobnostem, jejichž význam dalece překračuje hranice naší země. Z hlediska Akademického bulletinu jmenujme zejména prof. Jiřího Drahoše a prof. Pavla Jungwirtha, ale také např. výtvarníka Adolfa Borna, jehož „Úspěšný vědec s klonovanou blechou“ otevíral AB 11/2004. Dále historička scénografie doc. Věra Ptáčková, režiséři Juraj Herz, Vojtěch Jasný, Jiří Nekvasil, choreograf Jiří Kilián a herec Václav Postránecký.
Stejnojmennou výstavu, která je veřejnosti přístupná od 6. května 2016 v Emauzském klášteře, připravili jako součást Strategie AV21 („Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“) badatelé ze tří pracovišť Akademie věd – dr. Klára Benešovská a dr. Kateřina Kubínová z Ústavu dějin umění, dr. Václav Čermák ze Slovanského ústavu a dr. Tomáš Slavický (Kabinet hudební historie Etnologického ústavu. Expozice situovaná v objektu kláštera těží z provázanosti místa a jeho dějin a představuje výjimečnou fundaci Karla IV. jako důležité duchovní centrum Nového města pražského a zároveň evropské centrum slovanské hlaholské kultury 14. století. Klášter Na Slovanech (Emauzy) založil Karel IV. na konci roku 1347 a pozval do něj z Chorvatska mnichy sloužící římskou (západní) liturgii v církevní slovanštině, psané hlaholským písmem.
Nenechte si ujít druhý ročník Veletrhu vědy v pražských Letňanech. Těšit se můžete na interaktivní expozice ústavů Akademie věd, muzeí, science center, univerzit a dalších institucí zabývajících se vědou. Na ploše 4000 m2 jsou pro zájemce ve dnech 19.–21. května 2016 připraveny desítky tematicky zaměřených
stánků. Součástí Veletrhu, na kterém se představí rovněž humanitní obory (archeologie či psychologie), jsou workshopy či přednášky významných českých odborníků. Na programu budou Molekulární obři, Fukušima po pěti letech, ELI – od výzkumu vesmíru k léčbě rakoviny, přednášky o terorismu, lidských právech, násilí v dějinách lidstva nebo staroegyptské civilizaci, beseda s Krtkem astronautem a mnoho dalšího. Veletrh zakončí přednáška jaderné fyzičky Dany Drábové.
Významný český molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (ÚMG) prof. Jan Svoboda byl zvolen zahraničním spolupracovníkem Národní Akademie věd USA (National Academy of Sciences – NAS). Podle ředitele ÚMG prof. Václava Hořejšího jde o mimořádnou poctu: „Každý vědec, který se do tohoto exkluzivního vědeckého klubu s více než 2000 americkými členy a 440 zahraničními dostane, si toho nesmírně váží a profesor Jan Svoboda si to rozhodně zaslouží, protože patří mezi světové zakladatele retrovirologie.“ Retroviry způsobují nejrůznější infekce, zhoubné nádory, leukemii i AIDS. Již na počátku 60. let 20. století prof. J. Svoboda vydával práce o biologii viru Rousova sarkomu, přenosném zhoubném nádoru drůbeže, vyvolaném specifickým rakovinovým retrovirem. Tato zjištění tvoří základ znalostí oboru. Prof. J. Svoboda je mj. nositelem ocenění Česká hlava.
Národní technické muzeum v Praze zpřístupnilo 26. dubna 2016 stejnojmennou výstavu, která veřejnosti připomíná 70. výročí zahájení procesu s nacistickými lékaři v Norimberku v roce 1946. Expozici, jež se věnuje prvnímu vyšetřování, dokumentaci a reflexi nacistických lékařských válečných zločinů, připravil ve spolupráci s dalšími institucemi Kabinet dějin vědy Ústavu pro soudové dějiny v rámci Strategie AV21. Tentýž den v NTM proslovili tematické přednášky tři američtí badatelé – prof. Susan Miller, dr. Stacy Gallin a dr. Andrew Weinstein. Výstavu lze navštívit do 31. července 2016.
Brněnští analytičtí chemici v čele s ředitelkou prof. Ludmilou Křivánkovou a jejich hosté si 28. dubna 2016 připomněli v oblíbeném sklípku U královny Elišky hned dvojí výročí najednou. Před šedesáti lety totiž v Brně začala pracovat Janákova Laboratoř pro analýzu plynů Československé akademie věd, která se po dalších deseti letech přetransformovala do Ústavu instrumentální analytické chemie (ÚIACH) ČSAV. A i když se analytická instrumentace postupně přesunula blíže k praxi, ono „i“ ve zkratce Ústavu dodnes její historickou „rodinnou“ vazbu připomíná. K podrobnějšímu historickému exkurzu a rozhovoru s prvním ředitelem prof. Janákem si vás dovolujeme pozvat na naše webové stránky, kde vše naleznete ve výročním příspěvku z roku 2006. Popřejme tedy ústavu a jeho lidem vše nejlepší k šedesátinám i padesátinám a hodně analytické chemie do dalších kulatých výročí.
Spolek Fórum Věda žije! a Středisko společných činností AV ČR vyhlašují 1. 5. 2016 třetí ročník fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR Věda fotogenická. Maximálně tři fotografie ve dvou kategoriích mohou autoři posílat do 30. června 2016.
Kategorie 1 – fotografie s vědeckou tematikou, tj. snímky objektů vědeckého zkoumání, přístrojů, části živé a neživé přírody, jevů či činností souvisejících s prací v AV ČR. Z ní kategorie vybere porota snímky do kalendáře AV ČR.
Vítězné snímky z Kategorie 2 – vědci ve fotografii – budou vybrány na výstavu.
V Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se 4. května 2016 uskuteční 4. výroční setkání Klubu NKC, jehož hlavním hostem je dr. Kateřina Falk. V přednášce inspirované formátem TED Talks se mj. dozvíte, proč ráda střílí do diamantů, jak se rodí úspěšná vědkyně, jaké jsou praktické rady pro začínající vědkyně a vědce a zda existuje ve vědě i zábava. „Strašně mě naštvalo, když fyzikář oznámil třídě, že holkám prostě fyzika nepůjde, ale „společně to zvládneme“. Zpozorněla jsem, proč by mi to nešlo, a na první dvě písemky se naučila sama doma. Pak za mnou začaly chodit holky, že chtějí doučit fyziku a že chtějí taky jedničky,“ vzpomíná na studijní začátky dr. Falk v rozhovoru pro NKC – gender a věda z roku 2015. V diskusi, která následuje po přednášce, se aktéři budou věnovat sdílení osobních zkušeností a individuálním strategiím i tomu, jak fungují samotné vysokoškolské a výzkumné instituce, které nastavují podmínky pro profesní uplatnění a kariérní postup vědkyň a vědců. Setkání se koná v 17:30 hod. v zasedací místnosti ÚFP AV ČR, Za Slovankou 1782/3, Praha 8.
U příležitosti dnešního Světového dne letectví a kosmonautiky připomeňme, že badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR v současné době dokončují přípravu přístrojového vybavení pro kosmickou sondu TARANIS. Ta se vydá do vesmíru zkoumat mj. záhadné světelné jevy, zvané „Skřítci“. Na palubě TARANIS bude paměťové zařízení, do něhož může každý obyvatel Česka zapsat své jméno či „vzkaz skřítkům“ či lidstvu jako takovému. Přihlásit tyto vzkazy je možno mezi 14. dubnem a 13. květnem tohoto roku. Svého druhu první český projekt představil na tiskové konferenci 14. dubna 2016 vedoucí českého týmu TARANIS prof. Ondřej Santolík, který je zároveň jedním z porotců vybírajících vzkazy do vesmíru, dále prof. Václav Pačes (porotce) a další členové pořadatelského týmu. Registrovat se můžete buď prostřednictvím on-line formuláře na stránce http://goo.gl/forms/OLC0kpcWZd.
Česká společnost pro mechaniku v roce 2015 udělila Cenu Z. P. Bažanta pro inženýrskou mechaniku spojenou s finanční odměnou 1200 USD prof. Petru Kryslovi, který významně přispěl k rozvoji metody konečných prvků a tzv. bezsíťových metod, v jejich rámci rozvinul adaptivní techniky a paralelní algoritmy pro nelineární dynamické výpočty. Je autorem či spoluautorem 84 článků v recenzovaných časopisech a 4 učebnic. Jeho publikace mají evidováno 3069 citací v databázi Web of Science, 4023 citací v databázi Scopus a 6313 citací v Google Scholar. Během svého dlouholetého působení na prestižních amerických univerzitách podstatně přispěl ke zdokonalení diskretizačních a aproximačních postupů, adaptivních strategií, nelineárních paralelních výpočtů a integračních technik pro dynamické úlohy.
Cena se uděluje každoročně. Statut ceny viz http://www.csm.cz/cena-prof-z-p-bazanta-pro-inzenyrskou-mechaniku/.
Zástupci vědecké obce v České republice jsou každoročně na konferencích „CZEDER“ (České dny pro evropský výzkum) i na dalších fórech konfrontováni se statistikami účasti českých vědecko-výzkumných institucí v projektech rámcových programů EU a aktuálně i v programu HORIZONT 2020. Statistiky, které dokládají dlouhodobě nízkou účast českých vědeckých týmů, tak pro ně zatím nevyznívají příliš lichotivě. Českým institucím se nedaří zapojovat se do projektů, v nichž jsou zastoupeny nejvýznamnější evropské instituce – v tomto případě máme na mysli ty, které nejenže získaly nejvyšší podporu z rozpočtů rámcových programů, ale jsou i velmi úspěšné. Potřebu vyšší účasti v projektech mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce pociťuje i Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), přestože má s projekty rámcových programů (včetně H2020) zkušenosti. Udržitelnost Evropského centra excelence vyžaduje, aby se zvýšilo úsilí vědeckých týmů právě v oblasti mezinárodní spolupráce. Také to bylo jedním z důvodů, proč CzechGlobe využil nabídku České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) k uspořádání prezentační akce v Bruselu a přichystal seminář Komplexní výzkum příčin a důsledků globální změny, pro jehož přípravu a organizaci využil dostupné nástroje vědeckého marketingu. Více informací ze setkání přinese květnové číslo AB.
Diskuze o vzniku ministerstva vědy jako centrální instituce
Delegáti Akademického sněmu zasedali 21. dubna 2016 za účasti významných osobností vědecké i politické sféry na jednání nejvyššího orgánu AV ČR, které tradičně hostil Majakovského sál Národního domu na Vinohradech.
Na programu letošního prvního zasedání se projednávala zejména zpráva o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, které právě skončilo, či návrh výroční zprávy o činnosti Akademie věd ČR za rok 2015 a zpráva o činnosti Akademické rady AV ČR za období od XLVII. zasedání Akademického sněmu.
Technickými a vědeckými hračkami a didaktickými pomůckami i jejich vlivem na rozvoj technického myšlení dětí a mládeže se 20. dubna 2016 zabýval seminář, který uspořádalo Národní technické muzeum ve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze a Českými centry v Praze. Například na otázky Co je technická, případně vědecká hračka, a co už není? Může být technická hračka také didaktickou školní pomůckou? Mohou polytechnické stavebnice a hračky předurčit budoucí volbu jeho povolání?, odpověděla na přednášce Pohled do minulosti hravé a zábavné vědy a techniky. Škola hrou aneb kde je hranice mezi technickou hračkou a názorným didaktickým předmětem? dr. Ivana Lorencová z NTM. Účastníkům se rovněž představila kniha Hravý a zábavný svět vědy a techniky aneb historické naučné technické hračky a školní pomůcky (podrobněji viz AB 4/2016).
Do zákulisí historické rozpravy mezi velikány světové astronomie – Galilea Galilei a Johanna Keplera zavede čtenáře publikace Galileo Galilei: Hvězdný posel a Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem, která vychází v rámci Strategie AV21. Křest knihy za přítomnosti autorů klasické filoložky Aleny Hadravové a astrofyzika Petra Hadravy se uskuteční 28. dubna 2016 od 17:00 hod. v budově Akademie věd ČR.
Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei v Benátkách nevelký spisek nazvaný Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému. Popsal v něm svá první pozorování nebeských objektů pomocí dalekohledu, který zkonstruoval podle zpráv o tomto vynálezu. Dalekohledem nejprve zkoumal povrch Měsíce, jehož členitost mu připomínala Zemi, ohlásil existenci velkého počtu slabých hvězd v Mléčné dráze a některých mlhovinách a hlavně zveřejnil objev čtyř Jupiterových měsíců. Jeden výtisk knihy Galilei poslal do rudolfínské Prahy Johannu Keplerovi, který mu obratem odpověděl obsáhlým dopisem, zveřejněným později pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Kepler Galileiho objevy velmi ocenil a porovnal je se svými představami o stavbě vesmíru. Oba útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou současně i skvělou ukázkou humanistické stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob.
Národní finále vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže EXPO SCIENCE AMAVET určilo vítěze již 23. ročníku populární studentské soutěže. V budově AV ČR na Národní třídě se stejně jako loni představilo 35 projektů, které uspěly v regionálních kolech v Brně, Pardubicích a Příbrami. Porota v čele s dr. Stanislavem Medřickým vybrala 15. dubna 2016 desítku vítězných prací, které budou jejich autoři v příštím roce prezentovat v mezinárodní konkurenci na největší a nejprestižnější studentské soutěži INTEL ISEF ve Spojených státech a Beijing Youth Science Creation Competition v Číně. Celkovým vítězem letošního ročníku se stal Jan Blaha z Gymnázia a SOŠ Přelouč s projektem Karbonická anhydráza Nce103p patogenní kvasinky Candida Parapsilosis, na kterém spolupracoval dr. Olgou Hruškovou z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické.
Již pátý ročník soutěžní přehlídky popularizace vědy SCIAP vyvrcholil ve vile Lanna 13. dubna 2016 předáním cen 22 vítězům.
Tentokrát organizátor soutěže, Středisko společných činností AV ČR, obdržel rekordních 85 přihlášek od 39 institucí. Mezi vítěze sedmi soutěžních kategorií (tři nejlepší místa v každé kategorii) bylo rozděleno 21 cen. Novinky pro letošní ročník byly dvě: do soutěže přibyla nová kategorie a vyhlášena byla Speciální cena poroty.
English
