V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
Martin Hrdina
Lubomír Doležel při loňské návštěvě v Ústavu pro českou literaturu připomněl úvahu, kterou uzavíral již knihu Heterocosmika — teorie fikčních světů by měla vyústit v historii fikčních světů. Po Doleželovi, jenž k takové historii literatury zatím přispěl analýzami české postmoderní prózy, uvažoval o praktickém uplatnění teorie fikčních světů i Bohumil Fořt, například v závěru Úvodu do sémantiky fikčních světů. Ve své nejnovější knize Fořt předložil další část historie fikčních světů české literatury, věnovanou próze realistické. Literární historie se v posledních letech k problému realismu vrací na nových metodologických základech a Fořtova práce tak může být významným příspěvkem do otevřené diskuze. Její autor v teorii fikčních světů nalezl zázemí, na jehož základě chce systémově uspořádat málo přehledné literárněhistorické poznatky o realistické próze, dobrat se jejího konzistentního obrazu.
Jan Linka
Dne 19. listopadu 2015 se v pražském sídle Historického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., na Proseku konalo pracovní setkání nazvané Editor v pasti. Problémy vydávání raněnovověkých vícejazyčných textů zorganizované zmíněným ústavem ve spolupráci s Filozofickým ústavem AV ČR, v. v. i. Během jednání rozděleného do čtyř bloků zaznělo 13 referátů či diskuzních příspěvků editorů z Česka i ze Slovenska za přítomnosti necelé třicítky účastníků, kteří povětšinou patřili k editorským týmům děl na workshopu prezentovaných, přítomni byli však i zkušení editoři z jiných raněnovověkých edičních projektů.
Ina Píšová
Může být bohemistovi sledování televizních seriálů užitečné i v jiném ohledu než v rámci psychohygieny? Nakolik lze kupříkladu dramatickou produkci Československé televize sedmdesátých let číst jako text vypovídající o svém kulturně-historickém rámci podobně jako třeba romány normalizačních parnasistů? Tyto otázky se nabízejí čtenářům monografie Zelinář a jeho televize. Kultura komunismu po pražském jaru 1968, pozoruhodné práce o kultuře československé normalizace nahlížené prizmatem televizního vysílání z pera americké historičky Pauliny Brenové.
Anna Rosová
Ve dnech 6. a 7. listopadu 2015 se v prostorách Ústavu translatologie FF UK (Praha) uskutečnila první univerzitní konference věnovaná jedné z nejvýraznějších postav české poválečné literatury, spisovateli a překladateli Janu Zábranovi (1931–1984). Organizátory konference Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář byli představitelé zmíněného ústavu, především Eva Kalivodová, ředitel ústavu Stanislav Rubáš a doktorand Petr Eliáš. Dvoudenní program konference byl rozdělen do několika tematických sekcí — Zábranovy překlady z ruštiny, překlady z angličtiny, překlady z dalších jazyků, překlady detektivek a v neposlední řadě samozřejmě také Zábranova vlastní tvorba.
Ve dnech 29. 6. – 4. 7. 2015 se v Praze konal pátý ročník celosvětového setkání odborníků na českou literaturu. V dnešním příspěvku přinášíme zprávu o Bloku IV: Ktož jsú boží bojovníci. Jan Hus — husitství — husitské války a jejich dopad na českou kulturu.