Zprávy

Analýza věku odchodu do důchodu

V červnu tohoto roku vyšla anglicky studie IDEA s názvem "A Comparative Study of Retirement Age in the Czech Republic". Díky finanční podpoře MPSV se podařilo pro naše uživatele zajistit českou verzi této studie pod názvem "Komparativní studie věku odchodu do důchodu v České republice".

Cílem této analýzy je identifikace rizik a možných překážek vztahujících se k rychlejšímu prodlužování zákonného a reálného věku odchodů do důchodu v České republice. Studie přináší první podrobný kvantitativní vhled do problematiky odchodu do důchodu a věkově determinované neúčasti na trhu práce v České republice díky unikátním mezinárodně srovnatelným datům z průzkumu SHARE.

Naše analýza ukazuje, že starší generace v České republice se v mnoha ohledech stále odlišují na srovnatelných generací vyspělejších zemí severní a západní Evropy. Socio-ekonomické podmínky, dosažené vzdělání, struktura povolání a zdravotní stav české populace jsou stále nižší v důsledku historického vývoje 20. století. Na druhé straně se v poslední době tyto ukazatele rychle a výrazně zlepšují a konvergují ke standardům v ekonomicky vyspělejších zemích Evropské unie.

Naše zjištění jen velmi málo podporují názor, že relativně rané odchody do důchodu v České republice jsou primárně způsobeny horšími osobními a socio-ekonomickými podmínkami starších generací. Analýza naopak ukazuje, že předčasné odchody do důchodu a z trhu práce jsou hlavně důsledkem institucionálního nastavení a motivací vyvolaných daňovým, sociálním a důchodovým systémem, a s největší pravděpodobností také politikou zaměstnanosti, jež ovlivňuje očekávání zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Převládající nižší zaměstnanost starších mužů a žen v České republice, v porovnání s rozvinutými zeměmi Evropské unie, lze jen v omezené míře přičíst na vrub rozdílů v individuálních osobních charakteristikách. Naše studie dokládá, že zdraví jednotlivců se s věkem zhoršuje mnohem pomaleji, než jak starší lidé odcházejí do důchodu a opouštějí trh práce. Zjistili jsme, že místní míra nezaměstnanosti souvisí s odchody do důchodu žen, ale nikoliv v případě mužů. Konečně studie ukazuje, že věkové profily odchodů do důchodu a mimo trh práce jsou významně ovlivněny zákonnými podmínkami nároků na předčasný odchod do starobního důchodu.

Naše analýza neidentifikuje žádná zásadnější rizika vyplývající z dalšího zvyšování věku odchodu do důchodu nad jeho současnou úroveň. Naše simulace ukazují, že kdyby byla česká populace se svými demografickými, zdravotními, a socio-ekonomickými charakteristikami vystavena švédskému institucionálnímu systému, rozdíl v míře zaměstnanosti mužů zcela zmizel a v případě žen by se zredukovat zhruba o 80 %. Ačkoli dodatečná efektivita a zvýšení společenského blahobytu plynoucích z eliminace nedostatečného využívání lidského kapitálu starších lidí nejsou explicitně vidět, je zřejmé, že jsou značné a podstatné pro udržitelnost sociálního státu v České republice.