Archiv zpráv
- 2016 (15)
- Květen (5)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu
Seminář se konal dne 14. 12. 2015 od 14:00 do 16:00 hodin v prostorách CERGE-EI. Studie je volně ke stažení nebo čtení online Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu
Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn.
Do horního jednoho procenta nejlépe placených osob v Česku patří zaměstnanci a živnostníci, jejichž hrubé příjmy převyšují 1.230 milionů Kč ročně.
V mezinárodním srovnání Česko vykazuje nízkou nerovnost hrubých příjmů. Na 10 % nejlépe placených osob připadá 25,7 % všech příjmů, zatímco ve všech vyspělých zemích, pro které jsou k dispozici srovnatelná data, je to výrazně více, mezi 28,2 až 46,3 %. U horního procenta nejlépe placených osob se Česko od ostatních vyspělých zemí liší méně: Na horní procento připadá 6,8 % všech příjmů, zatímco v porovnávaných zemích je to mezi 5,4 až 19,7 %.
Na horní procento nejlépe placených osob jen 6,5 % všech zaplacených daní (daň z příjmů a pojistné), tedy méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. a jedno z nejnižších zdanění vysokých příjmů; jak v absolutním měřítku, tak zejména relativně vůči zdanění průměrných příjmů.
Optimální mezní daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy se dle realisticky zvolených hodnot vstupních parametrů pohybují mezi 33-43 %.
Po řadě nesystémových změn v minulosti je žádoucí provést konsolidační změnu ve zdanění nejvyšších příjmů. Navrhujeme reformu, která by zdanění nejvyšších příjmů výrazně zjednodušila a zprůhlednila. Sjednotily by se základy zdravotního a sociálního pojistného pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, zavedl by se jednotný strop na zdravotní a sociální pojištění na úrovni 4-násobku průměrné hrubé mzdy, a hrubé příjmy převyšující tento strop by se zdaňovaly horní sazbou daně z příjmů ve výši 40 %.
Ve svém výsledku navrhovaná reforma přibližuje daňový systém „rovné dani“ mnohem více než veškerá legislativa, která v Česku platila od roku 1989.