Archiv zpráv
- 2016 (15)
- Květen (5)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Výkonnost penzijních fondů
Finanční výkonnost penzijních fondů ve střední Evropě: Proč jsou české fondy nejhorší?
14. dubna 2011 — Ondřej Schneider a Jan Hlaváč publikovali novou analýzu, která poukazuje na velmi slabou výkonnost českých penzijních fondů. Autoři porovnávají výkonnost penzijních fondův regionu střední a východní Evropy (kromě České republiky ještě Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko).
Penzijní fondy v žádné ze zkoumaných zemí, svýjimkou Polska, nedokázaly svými výnosy překonat výnosy desetiletých dluhopisů. Výnosy českých penzijních fondů jsou sice srovnatelné s výnosy krátkodobých instrumentů, ale výrazně zaostávají i za tak konzervativními instrumenty jako jsou dlouhodobé vládní dluhopisy. Za posledních patnáct let reálné zhodnocení úspor v českých penzijních fondech nikdy nepřesáhlo 4 procenta, ve většině let pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné.
Autoři dále porovnávají finanční výnosy penzijních fondů s výnosy čtyř vybraných investičních instrumentů pomocí odhadu tzv. Sharpe ratio, které zohledňuje nejen výnosy ale také jejich relativní volatilitu vzhledem k volatilitě finančních trhů. Varující je zjištění, že v tomto ohledu poskytují nejslabší zhodnocení poskytují penzijní fondy v České republice.
Neuspokojivé výsledky českých penzijních fondů vyplývají podle studie především ze dvou faktorů. Prvním problémem je rudimentární forma regulace fondů – jejich povinnost fondů vykazovat každoroční kladné (nominální výnosy), což je vede k mimořádně konzervativní investiční strategii a investicím buď do krátkodobých instrumentů s malými výnosy nebo do dluhopisů, které dohromady tvořily 92 procent veškerých investovaných prostředků. Druhým kamenem úrazu je nedostatečná právní forma penzijních fondů, která jim umožňuje zvyšovat náklady pomocí netransparentní regulace poplatků a odměn, jež penzijní fondy účtují klientům.
Autoři doporučují, že jakákoliv budoucí reforma důchodového systému v České republice se neobejde bez podstatné revize podmínek pro fungování penzijních fondů. Fondy se především budou muset zaměřit na dlouhodobé investice a dalším nutným krokem bude oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a klientů.