Archiv zpráv
- 2016 (15)
- Květen (5)
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Ženy a jejich (ne)diskriminace
Vojtěch Bartoš v nové studii IDEA zkoumá možnou diskriminaci uchazeček o zaměstnání v podobě nižší pravděpodobnosti pozvání na pracovní pohovor v životním období, kdy se 1) očekává jejich možný odchod na mateřskou dovolenou, a v době, kdy 2) rodičovství může být považováno za omezující při práci.
Autor použil metodu korespondenčního experimentu, ve kterém vytvořil fiktivní profily jinak identických žen a mužů ve věku buď 29 nebo 41 let, bezdětnými nebo se dvěma dětmi. Životopisy fiktivních mužů a žen ucházejících se o práci byli zaslány celkem 599 českým společnostem. Rozdíly v procentech pozitivních odpovědí slouží k měření možné diskriminace žen na pracovním trhu.
Výsledky ukazují, že diskriminace žen v první fázi vstupu na pracovní trh, tedy v pozvání k pracovnímu pohovoru, není přítomna. Naopak se ukazuje, že u kvalifikovanějších pozic jsou ženy (bez dětí, i se dvěma dětmi) ve věku 41 let zaměstnavateli výrazně preferovány před muži v témže věku. Tento rozdíl není přítomný u bezdětných kvalifikovanějších uchazečů ve věku 29 let, ani u uchazečů o méně kvalifikované pozice.
Studie sice ukazuje, že přímá diskriminace žen ze strany zaměstnavatelů není přítomna, to však neznamená, že by v České republice neexistovaly rozdíly v ochotě zaměstnávat ženy a muže na základě rozdílných charakteristik. Tyto rozdíly mohou vznikat v reakci na státní rodinnou politiku i díky rozdílným preferencím a motivaci mužů a žen. V závěru studie diskutuje možnosti řešení problému nerovností mezi muži a ženami.