Národohospodářský ústav Akademie věd ČR (v rámci společného pracoviště CERGE-EI) zorganizoval letos na jaře pětidenní návštěvu profesora Harvardské univerzity a nositele Nobelovy ceny za ekonomii Erica Maskina. Prof. Maskin získal v roce 2007 Nobelovu cenu společně s L. Hurwiczem a R. Myersonem za položení základů „teorie návrhu mechanismů” (mechanism design). V CERGE-EI vystoupil 29. dubna s veřejnou přednáškou How to Make the Right Decisions without Knowing People’s Preferences: An Introduction to Mechanism Design (Jak dělat správná rozhodnutí bez znalosti individuálních preferencí: úvod do teorie návrhu mechanismů).
Prof. Eric Maskin zahájil svou přednášku zdůrazněním kontrastu mezi teorií návrhu mechanismů a
známějšími částmi ekonomické teorie. Zatímco většina ekonomie bere existující instituce za dané a
snaží se pochopit a vysvětlit výsledky jejich činnosti, teorie návrhu mechanismů obrací směr. Začne
určením požadovaných výsledků a ptá se, zda je možné navrhnout instituce k nim vedoucí, a pokud
ano, jak by takové instituce měly vypadat. V tomto smyslu může být teorie návrhu mechanismů
nazývána „inženýrskou” součástí ekonomické teorie a někdy bývá též nazývána reverzní teorií
her.
Aby prof. Maskin lépe ilustroval tento koncept, ukázal tři konkrétní aplikace teorie návrhu
mechanismů. Byly to postupně následující tři: (1) jak rozdělit statek mezi dva jedince tak, aby
jeden druhému nezáviděl, (2) jak má vláda prodat licenci na rádiovou vysílací frekvenci firmě,
která o ni nejvíce stojí, a (3) jak vybrat budoucí zdroj energie, když individuální preference jsou
rozdílné a optimální výběr zdroje závisí na neznámém stavu světa. Prof. Maskin vysvětlil, jak
znalost teorie návrhu mechanismů může na tyto složité otázky poskytnout odpovědi.
Jakkoli jsou tyto příklady jednoduché, dokumentují hlavní charakteristiky navrhování
mechanismů. Za prvé, tvůrce (navrhovatel) mechanismu neví, jaké by vlastně optimální výsledky měly
být. Za druhé, tvůrce mechanismu musí postupovat tak, aby nepřímo přiměl účastníky procesu k
odhalení nezbytných informací. A nakonec, účastníci mají své vlastní cíle a motivace, které
nemusejí být v souladu s cíli a motivacemi tvůrce mechanismu. Proto navržený mechanismus
musí být takzvaně „motivačně kompatibilní”, neboli musí rozpoznat cíle účastníků a sladit je
s cíli tvůrce.
Prezentované příklady ukázaly transparentní mechanismy, které jsou zaváděny pro dosažení cílů
jejich tvůrce. Zájemcům o nalezení obecně platného způsobu určení, zda určitého cíle lze dosáhnout
a jakými mechanismy, prof. Maskin doporučil svou původní studii nazvanou
Nash Equilibrium and Welfare Optimality. Prof. Maskin uzavřel přednášku
uvedením několika dalších příkladů případného budoucího využití teorie návrhu mechanismů, konkrétně
zmínil vývoj mezinárodní dohody o emisích skleníkových plynů a návrh politik vedoucích k prevenci
finančních krizí.
Návštěva profesora Maskina byla součástí dlouhodobé série veřejných přednášek v CERGE-EI
s názvem
Distinguished Speaker Series, kladoucí si za cíl představovat v Praze světově známé ekonomy.
Mezi předchozími řečníky byly takové postavy ekonomického myšlení jako Kenneth Arrow (Stanford,
Nobelova cena v roce 1972) a Robert Solow (MIT, Nobelova cena v roce 1987), v nedávné době to byli
Joseph Stiglitz (Columbia, Nobelova cena v roce 2001), Christopher Sims (Princeton, Nobelova cena v
roce 2011) a Alan Krueger (Princeton University). Někteří z nich byli a jsou též členy Výkonného a
dozorčího výboru CERGE-EI. Od letošního roku se CERGE-EI spojilo s Nadací Tatra banky při
organizaci série přednášek nobelistů, jež bude každoročně přivádět nositele Nobelovy ceny za
ekonomii do regionu. V rámci tohoto partnerského projektu prof. Maskin přednesl také na
Univerzitě Komenského v Bratislavě bohatě navštívenou
audiovizuálně zaznamenanou přednášku na téma finančních krizí.
Připravilo: CERGE-EI
17. 6. 2013
