Čeština
EnglishVítejte na stránkách pro veřejnost a novináře
Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.
V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.
Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace příslušné vědce, vědeckého tajemníka (RNDr. Jan Martinec CSc., martinec
ueb [dot] cas [dot] cz), nebo Mgr. Markétu Fílovou: filovaueb [dot] cas [dot] cz.
Na této stránce přinášíme odkazy na nejnovější příspěvky z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.
Hydroponické pěstování huseníčku rolního
(Arabidopsis thaliana)
neužívá půdního substrátu, ale vodného roztoku s obsaženými solemi
Pokožkové buňky listu
jsou typické svými laloky, které do sebe důkladně zapadají
Žahavé trichomy kopřivy
jsou tvořeny oxidem křemičitým a po kontaktu s nimi se jejich špička odlomí a vylije se kyselina mravenčí
Kořen huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
v němž je modře označena přítomnost auxinu.
Trojrozměrná rekonstrukce svěracích buněk průduchu.
Průduchy slouží k výměně plynů mezi vnitřkem listu a vnějším prostředím.
Semeno huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana)
je obklopeno odolnou vrstvou zvanou osemení
Dělení rostlinné buňky
je nezbytnou součástí života rostlin
Poslední novinky z Ústavu experimentální botaniky
Tentokrát se podíváme do podrostu bučin a smíšených lesů, kde roste bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), využívající zajímavý způsob množení. Při pohlavním rozmnožování rostlin dochází ke splývání pohlavních buněk (gamet). Rostliny uplatňují splývání gamet při konvenční tvorbě semen. Jenže rostliny se umí množit i nepohlavně, tedy bez toho aby došlo ke splynutí pohlavních buněk.
Vědci z Laboratoře biologie pylu se, jak již název napovídá, zaměřují na výzkum samčího gametofytu, tedy pylu a pylové láčky. Pylová zrna slouží k přenosu genetické informace, a tudíž představují pevnou, odolnou strukturou, která obsahuje dehydratovanou cytoplazmu (A) – je to podobné, jako když chceme uskladnit potraviny sušením; ve vysušeném stavu by měly vydržet déle. Pylová zrna musejí v neporušeném stavu doputovat na bliznu.
Zveme Vás do Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se v rámci Dne fascinace rostlinami budeme účastnit se svým stánkem ve středu 18. května 2016 od 10 do 17 hodin akce představující rostliny a jejich výzkum...
Srdečně Vás zveme na prohlídku našich laboratoří v Praza 6 - Lysolajích v rámci Jarních exkurzí do světa vědy. Akce se koná 9. června 2016, a to v čase 9-15 hodin pro školy a organizované skupiny a v čase 16-18 hodin pro individuální zájemce. Prosíme všechny zájemce o registraci předem (nejpozději do 3. června 2016) na e-mailové adrese filova[at]ueb[dot]cas[dot]cz.
Z Namibské poušti se přesuneme zpátky do České republiky. Podíváme se do západních Čech, do okolí Františkových Lázní, kde se rozléhá přírodní rezervace Soos, v níž nalezneme cenná rašeliniště a minerální slatiniště. Již samotný název tomu napovídá – slovo Soos označovalo v chebském německém nářečí „močál“.
Tentokrát se přesuneme do Namibské pouště, na území států Namibie a Angola, kde panuje velmi drsné klima. V méně příznivých letech zde vůbec neprší a denní vedro dosahující až 50°C je vystřídáno chladnými nocemi s teplotou kolem 7°C... Tato nehostinná oblast je však domovem jedné pozoruhodné rostliny – welwitschie podivné (Welwitchia mirabilis). Své rodové jméno obdržela na počest svého objevitele, cestovatele a botanika Friedricha Welwitsche (1806–1872).
