Vyhledávání



Věda pro vás Příprava nové strategie AV ČR Jarní exkurze do světa vědy 2016 Ročenka AV ČR 2014

Nejbližší akce

Kalendář akcí

Dnes < 2016 >  < květen > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Akademický bulletin / Živa

abicko- ziva

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Aktuality

Vědci navrhují hubit mandelinku bramborovou pomocí mikroskopických hub a parazitů

/sys/galerie-obrazky/news-2016/invazni-larva-entomopatogenniho-hadatka-hlavova-cast.jpg

18.4.2016

Chemické postřiky proti zemědělským škůdcům představují v současnosti velký problém. Toxické látky v insekticidech poškozují životní prostředí, mohou mít negativní vliv na zemědělské produkty a potraviny, navíc se po čase snižuje jejich účinnost, protože si vůči nim hmyz vypěstuje odolnost. Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR proto hledají způsoby, jak nahradit chemii biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jejich přirozených nepřátel. Konkrétně jejich nemocemi a parazity.

Co určuje postavení zubů v savčí čelisti? Přirozený migrační program epitelových buněk, zjistil český vědec

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160413-savci-zuby.jpg

12.4.2016

Savčí zuby se zakládají již během embryonálního vývoje jedince a pak je jen otázkou času, kdy se u narozených mláďat prořízne první zub. Způsob, jakým dochází k určení budoucího umístění zubů v čelisti, popsali a vůbec poprvé v reálném čase nasnímali vědci z University of California v San Francisku. Hlavní podíl na tomto objevu má mladý český vědec Mgr. Jan Procházka, Ph.D., který se po několika letech postdoktorálního pobytu ve Spojených státech amerických vrátil do České republiky a svou studii dokončil v Českém centru fenogenomiky ve vědeckém centru BIOCEV.

V pondělí začne Týden mozku 2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160310-tyden-mozku.jpg

10.3.2016

Ve dnech 14.–18. 3. 2016 se uskuteční již 18. ročník Týdne mozku. Jeho hlavním cílem je seznámit širokou veřejnost s nejnovějším výzkumem a zajímavostmi v oboru neurověd. Přednášky se budou konat denně od devíti, jedenácti a čtrnácti hodin v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Srozumitelnou formou přiblíží posluchačům nejen, jak mozek funguje a řídí naše tělo, ale také odhalí nejnovější postupy v neurochirurgii a léčbě duševních chorob. Návštěvníci se seznámí mimo jiné s tím, jaký vliv má konopí na mozek, jak jeho fungování ovlivňuje spánek nebo jaké jsou principy vnímání bolesti.

Vědci z AV ČR pomáhají bránit stromy proti škůdcům

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160307-bc-lykozrout.jpg

7.3.2016

V posledním desetiletí se v České republice rozšiřuje nový druh významného škůdce smrkových lesů – lýkožrout severský. Tento příbuzný známého lýkožrouta smrkového (obecně zvaného kůrovec) způsobuje kalamitní odumírání smrčin zvláště v oblasti severovýchodní Moravy a Slezska. Kvůli chybějícím informacím o novém škůdci a také jeho odlišnosti od ostatních kůrovcovitých selhávají snahy o odchyt a likvidaci běžnými metodami. Lepší obraně vůči novému škůdci napomůže pětiletý výzkumný projekt, jemuž se začali věnovat entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR s finanční podporou Grantové služby státního podniku Lesy ČR.

Vědci z Biologického centra AV ČR objevili pět nových virů

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160222-bc-pet-novych-viru.jpg

22.2.2016

Virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR popsali během loňského roku pět nových virů. K jejich hledání používají českobudějovičtí biologové i nejmodernější sekvenování nové generace (NGS). „Vlastně nejprve rozstříháte Shakespearův román, do toho několik dalších knih, přimícháte stejně rozstříhané kratší povídky, okořeníte krátkými vtipy, vše důkladně promícháte a pak se snažíte všechno zase správně poskládat. Sestavení kompletní dědičné informace virů, která se podobá těm rozstříhaným povídkám, tak může připomínat ono pověstné hledání jehly v kupce sena,“ popisuje Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D.

Expertní rada evropských akademií k tématu ekologické udržitelnosti moří a oceánů

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160126-easac.jpg

27.1.2016

Nová analýza Expertní rady evropských akademií (EASAC) s názvem Marine sustainability in an age of changing oceans and seas volá po akci a flexibilnímu přístupu k ochraně mořského života. Oceány a moře hrají klíčovou roli v regulaci zemského klimatu, péči o biodiverzitu a poskytují práci a jídlo mnoha lidem celého světa. Stanovisko EASAC směrem k Evropské unii obsahuje několik bodů, zejména pak apel na politiky, kteří by měli více podporovat výzkum oceánů a mořských ekosystémů a také být připraveni své politické programy měnit podle nových výsledků výzkumů.

Čeští vědci sestavili seznam prioritních invazních druhů pro ČR

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160113-pergl-invazivni-druhy.jpg

13.1.2016

Invazní druhy, zavlékané lidmi mimo oblast svého původního výskytu, jsou příčinou mnoha environmentálních a socioekonomických problémů. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin. Posuzování škodlivosti je individuální, záleží na tom, koho se týká – ochranářů, lesníků, rybářů, zemědělců apod. Ne všechny zavlečené druhy ale mají negativní vliv. Prof. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR, který vědeckou studii zaštiťoval, říká: „Nemá smysl vynakládat obrovské finanční částky na omezování druhů, které nemají významný škodlivý vliv, jen kvůli tomu, že jsou v ČR nepůvodní.“

Vědci z AV ČR úspěšně zkoumají ulcerózní kolitidu

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151222-vedci-z-av-cr-uspesne-zkoumaji-ulcerozni-kolitidu.jpg

22.12.2015

V ČR každým rokem onemocní zánětem tlustého střeva přibližně 5000 lidí. Vzhledem k různým projevům této nemoci je diagnostika obtížná. Vědecký tým doc. Radislava Sedláčka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR prokázal na myších, že protein MPP-19, patřící mezi matrixové metaloproteinázy, spojované se zánětlivými střevními onemocněními, výraznou měrou ovlivňuje putování imunitních buněk do místa zánětu. Má vliv také na udržování celistvosti střevní bariéry, která brání průchodu infekčních mikroorganismů do těla. „Tyto výsledky mohou v budoucnu pomoci ve zlepšení diagnostiky a později možná i terapie zánětlivých střevních onemocnění,“ věří doc. Sedláček.

Vědecké Centrum BIOCEV zahajuje činnost

/sys/galerie-obrazky/news-2015/151221/01.jpg

21.12.2015

Za přítomnosti místopředsedy AV ČR prof. Vladimíra Marečka, rektora UK prof. Tomáše Zimy a dalších významných hostů byla v pátek 18. prosince oficiálně ukončena realizační část projektu BIOCEV – Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK ve Vestci. Centrum bude v provozu od ledna 2016. „BIOCEV je připraven plnit roli prvotřídního vědeckovýzkumného centra a má pro to všechny předpoklady. Dostal do vínku vynikající přístrojové vybavení a pod jednou střechou se chystají pracovat týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy,“ uvedl ředitel BIOCEV prof. Pavel Martásek.

Ceny Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského převzalo 11 studentů

18.12.2015

V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze 8 proběhlo každoroční slavnostní udílení Cen Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského vybraným středoškolským studentům z celé České republiky. Ceny letos převzalo 11 vítězů a vybraných laureátů českých studentských předmětových (osm olympiád) a tvůrčích soutěží (tři ocenění za práce v soutěži Středoškolské odborné činnosti SOČ), které vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ceny předali zástupci pořádajících institucí, tedy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského a Národního institutu pro další vzdělávání MŠMT.