Spolupráce AV ČR s institucemi v USA se dále rozvíjí
29.3.2016
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš se zúčastnil pětidenní pracovní cesty do Miami a Orlanda v rámci delegace českého vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka. V Miami se mj. dohodl s vedením Floridské mezinárodní univerzity (FIU) na užší spolupráci, podpořenou chystaným memorandem. „Floridská mezinárodní univerzita má zajímavá témata, přestože není to zcela nejšpičkovější vědecké pracoviště. Myslím, že pro naše botaniky a biology zdejší enviromentální část, která sahá od moře až po bažiny, faunu a floru, bude zajímavá,“ uvedl prof. Drahoš pro ČTK.
Prestižní představení 13 výzkumných týmů Akademie věd ČR
24.3.2016
Celodenní konference představila nejzajímavější současné výzkumné směry v Akademii věd ČR. „V loňském roce probíhalo hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014. My jsme využili toho, že předsedové všech 13 komisí posuzujících celkem 400 týmů získali unikátní vhled, nezatížený optikou AV ČR. Každá komise poté nominovala jeden tým pro tuto konferenci,“ upřesnil předseda Vědecké rady AV ČR prof. Jiří Čtyroký. Místopředseda AV ČR dr. Pavel Baran uvedl, že nejde o vedlejší produkt proběhlého hodnocení, ale že propagace špičkové vědy AV ČR je jedním ze smyslů, proč hodnocení vůbec AV ČR provádí.
Ohlédnutí za Týdnem mozku 2016
23.3.2016
V pátek 18. 3. 2016 skončil 18. ročník Týdne mozku, během kterého vystoupilo 14 předních českých odborníků se zajímavými přednáškami z oblasti mozku a neurověd. Součástí přednášek v sídle Akademie věd ČR bylo i promítání dokumentárního filmu neziskové organizace Společnost „E“, jež pomáhá lidem s epilepsií. Akce během týdne přilákala 1700 zájemců především z řad středoškolských a vysokoškolských studentů, ale i široké veřejnosti. „Pozornost publika byla lepší, než známe od mediků na standardních přednáškách na VŠ,“ uvedl prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., který přednášel o významu přiměřeného spánku pro zdraví člověka.
Další pád meteoritu s rodokmenem podrobně zachycený Českou bolidovou sítí
17.3.2016
V neděli 6. března 2016 nad Rakouskem a Bavorskem ve 22 hodin 36 minut a 51 sekund vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 600 kilogramů a velikosti kolem 70 cm v průměru. Několik hlášení obdržel Astronomický ústav AV ČR i od českých svědků pádu. První meteority byly přesně podle našich výpočtů nalezeny v Německu. Tento případ se řadí do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem, protože nejen že jsme přesně určili, kde meteority dopadly, ale také jsme vypočítali, odkud k Zemi přiletěly. Takových případů bylo celosvětově dosud jen 25. Z nich bylo nalezeno 15 díky českým výpočtům.
O zachování archivních dat se bude jednat opět v Praze
14.3.2016
Na světě existuje více než 7 000 000 fotografických desek či negativů, které obsahují obrovské množství jedinečných vědeckých údajů o chování astronomických objektů za více než sto let. Značná část je poškozena tzv. zlatou nemocí a dalšími negativními vlivy. Bez záchrany těchto nosičů dat už nikdy nevyužijeme vědeckou hodnotu na nich uloženou, ale ani jejich kulturní a historické dědictví. Mnoho záznamů se týká astronomických pozorování, a proto se do Prahy na speciální workshop sjedou astronomové, ale také fyzici, chemici, archiváři a odborníci na uchovávání fotografických materiálů.
Konference k výročí jaderných havárií ve Fukušimě a Černobylu
11.3.2016
Přesně před pěti lety zasáhlo Japonsko silné zemětřesení, až čtyřicetimetrové vlny tsunami udeřily na pobřeží. Tato přírodní katastrofa byla příčinou havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Letos také uplyne 30 let od havárie v Černobylu. Právě k tomuto tématu se v Akademii věd ČR v pátek 11. března uskutečnila celodenní konference. Setkání zahájil ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Ing. Jiří Plešek, CSc., a předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Úvodní vystoupení patřilo předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Daně Drábové, Ph.D. „Průmyslová revoluce se vždy posouvala vpřed díky velkým haváriím,“ uvedla mj. ve své přednášce.
V pondělí začne Týden mozku 2016
10.3.2016
Ve dnech 14.–18. 3. 2016 se uskuteční již 18. ročník Týdne mozku. Jeho hlavním cílem je seznámit širokou veřejnost s nejnovějším výzkumem a zajímavostmi v oboru neurověd. Přednášky se budou konat denně od devíti, jedenácti a čtrnácti hodin v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Srozumitelnou formou přiblíží posluchačům nejen, jak mozek funguje a řídí naše tělo, ale také odhalí nejnovější postupy v neurochirurgii a léčbě duševních chorob. Návštěvníci se seznámí mimo jiné s tím, jaký vliv má konopí na mozek, jak jeho fungování ovlivňuje spánek nebo jaké jsou principy vnímání bolesti.
Sirius B na fotografii Karla Sandlera
10.3.2016
Česká astrofotografie měsíce
Hvězda Sirius přitahovala pozornost lidí i celých národů od nepaměti. Je po Slunci nejjasnější hvězdou oblohy a také nejbližší hvězdou, kterou můžeme vidět pouhýma očima z našich krajů. Sirius je vzdálen pouhých 8,6 světelného roku. Podle Psí hvězdy, jak se také Siriovi říkalo, se řídily kalendáře. Ve skutečnosti se ale jedná o dvojhvězdnou soustavu. A právě fotografické zachycení slabší složky, tedy Siria B, je docela oříšek. V současné době je Sirius B ve fázi velmi horkého bílého trpaslíka s uhlíkovým jádrem a héliovou atmosférou s teplotou 25 000 Kelvinů.
Významní vědci převzali medaile AV ČR
9.3.2016
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš ocenil ve středu 9. března 2016 významné vědecké pracovníky prestižními medailemi. Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách obdržel RNDr. Jan Petzelt, DrSc., z Fyzikálního ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Františka Křižíka za zásluhy v oblasti technických věd převzal za úspěšnou dlouholetou kooperaci s Ústavem fyziky materiálů AV ČR v Brně prof. Ing. Karel Hrbáček, DrSc. Medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách byl vyznamenán prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR.
Vědci z AV ČR pomáhají bránit stromy proti škůdcům
7.3.2016
V posledním desetiletí se v České republice rozšiřuje nový druh významného škůdce smrkových lesů – lýkožrout severský. Tento příbuzný známého lýkožrouta smrkového (obecně zvaného kůrovec) způsobuje kalamitní odumírání smrčin zvláště v oblasti severovýchodní Moravy a Slezska. Kvůli chybějícím informacím o novém škůdci a také jeho odlišnosti od ostatních kůrovcovitých selhávají snahy o odchyt a likvidaci běžnými metodami. Lepší obraně vůči novému škůdci napomůže pětiletý výzkumný projekt, jemuž se začali věnovat entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR s finanční podporou Grantové služby státního podniku Lesy ČR.
