Archiv

Divoké Omo v Akademii věd ČR

19.8.2015

Tsamai, Banna, Aari, Mursi, Bodi, Karo, Nyangatom, Hammar, Arbore. Etnika zapomenutá v čase.
Ve foyer budovy Akademie věd ČR na Národní třídě můžete do 10. září 2015 navštívit výstavu fotografií Radka Rejchrta z cesty po jižní Etiopii. Na snímcích představuje jedny z nejdivočejších původních kmenů a etnických skupin, které žijí v údolí řeky Omo.

Komentář B. Ostřanského pro ČT k vlně uprchlíků

18.8.2015

Současné dění na Blízkém východě, jakož i vlnu uprchlíků, komentoval pro Českou televizi Bronislav Ostřanský, který byl hostem pořadu Intervew ČT24. Záznam jeho vystoupení lze shlédnout zde.

Řešení sucha i povodní nám leží přímo pod nohama

17.8.2015

Zažíváme tropické dny a nadměrné sucho, řeky mají minimální průtok, voda v potocích zmizela a půda je vysušená a rozpraskaná. Lze tomu čelit? Podle odborníků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích částečně ano. Řešení máme přímo pod nohama – půdu.
„Zadržování vody v krajině a regulace její dostupnosti pro rostliny je jednou z velmi významných funkcí půdy. Tu umožňuje půdní organická hmota. Její obsah a kvalita se ale neustále snižují, stejně jako se zhoršují další vlastnosti půdy, zejména její struktura a pórovitost,“ vysvětluje půdní bioložka Jana Macková z Biologického centra AV ČR. Půda je totiž vlastně jakási houba – z poloviny se skládá z pevné hmoty (půdní částice a organická hmota), zatímco druhou polovinu objemu tvoří půdní póry naplněné vzduchem a vodou. Obsah pórů a jejich geometrie mají zásadní vliv na účinné vsakování vody do půdy a spolu s organickou hmotou regulují zadržování vody v půdě. Tak ale funguje jen zdravá a kvalitní půda. Půdy na celém světě však bohužel trpí bezohledným využíváním a jejich kvalita se stále zhoršuje. Nejen z tohoto důvodu byl Organizací spojených národů vyhlášen letošek Mezinárodním rokem půdy. V současné době v České republice ročně ubývá několik tisíc hektarů zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že jeden hektar středně kvalitní půdy může v našich podmínkách uživit asi 3 lidi, ročně se nevratně znemožní uživit tisíce lidí. Zbytek zemědělské půdy na tom není o mnoho lépe. Více než polovina půdy je ohrožena větrnou či vodní erozí a poškozena utužením nebo jiným typem degradace. „Berme letošní rok s úmornými vedry jako naléhavé varování a nečekejme, že je výjimečný a že příští roky budou opět průměrné. Může se stát, že příští rok bude naopak povodňový nebo se zopakuje letošní suchý. Zachránit nás před opravdu velkými problémy může jen zdravá půda a zdravá krajina,“ upozorňuje půdní mikrobiolog a ředitel Biologického centra AV ČR Miloslav Šimek.

Ze středy na čtvrtek nás čeká meteorická podívaná

12.8.2015

Podle informací České astronomické společnosti nastane letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid v dopoledních hodinách 13. srpna. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v noci ze 12. na 13. srpna 2015; v jejím průběhu uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo velmi úzký měsíční srpek časně ráno za rozbřesku. Znovu budou mít Perseidy takto příznivé podmínky až v roce 2018. Více viz http://www.astro.cz/.

Zemřel průkopník sémantiky a sémiotiky Ladislav Tondl

11.8.2015

Ve věku 91 let zemřel 7. srpna 2015 prof. Ladislav Tondl (FLÚ AV ČR), špičková osobnost české filozofie, vědy a techniky. Jeho originální a průkopnické práce v oblasti sémantiky a sémiotiky, filozofie vědy a filozofie techniky dosáhly světového uznání. Za léta svého vědeckého působení zkoncipoval a zahájil mnohé koncepční výzkumné programy, v zahraničí se stal respektovaným výrazným představitelem analytického filozofického myšlení a udržoval těsné pracovní kontakty s profesionálně blízkými význačnými zahraničními filozofy a logiky (s R. Carnapem, H. Simonem, T. Kotarbiňským, J. Bar-Hillelem, J. J. Salomonem a dalšími). Ve vědeckém světě je uznáván zejména pro svůj přínos k sémiotickým a informačním dimenzím techniky a k problematice vědeckých procedur.
Prof. Tondl neměl jednoduchý život a opakovaně čelil nepřízni doby, v níž žil. Navzdory tomu vyrostl v jedinečnou vědeckou osobnost, která rozsahem a záběrem badatelských aktivit i syntetizujícím přístupem v oblasti metodologie vědy navazovala na tradici dřívějších univerzálních badatelů. Jeho úspěšné dílo vznikalo během pohnutého životního osudu, do něhož se promítla většina peripetií českého dějinného vývoje ve dvacátém století. (Devadesáté jubileum prof. Tondla připomněl AB 6/2014.)

Knižní novinky nakladatelství Artefactum

10.8.2015

Ústav dějin umění AV ČR pořádal 25. června 2015 ve vile Lanna setkání, při němž byly dvěma jubilantům z řad zmíněného ústavu slavnostně předány publikace vydané v akademickém nakladatelství Artefactum. Obě knihy ač rozdílné svým formátem i obsahem, se vyznačují jak vysokou úrovní odborných textů, tak grafickým zpracováním. Prvním z obdarovaných byla vedoucí oddělení středověku PhDr. Klára Benešovská, CSc., druhým pak současný ředitel ústavu prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc.

Sborník Setkávání. Studie o středověkém umění věnované Kláře Benešovské obsahuje příspěvky od badatelů ze střední Evropy, Německa, Itálie, Francie a odráží tak badatelský i profesní-organizační záběr Kláry Benešovské v oblasti dějin středověkého umění.
Kniha Rembrandtova tramvaj. Kubismus, tradice a „jiné“ umění doprovází stejnojmennou výstavu v Západočeské galerii v Plzni, kterou připravili pracovníci Oddělení 19.–21. století s ohledem na jedno ze stěžejních badatelských témat Vojtěcha Lahody. Podrobnější informace o obou titulech naleznete v zářijovém čísle Akademického bulletinu.

Dvacet let výzkumu památky UNESCO

6.8.2015

Pod stejným názvem je od 2. července zpřístupněna v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře výstava výsledků záchranných archeologických výzkumů v tomto ve středověku druhém nejvýznamnějším českém městě. Název výstavy odkazuje na skutečnost, že se Kutná Hora před dvaceti lety zařadila na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a jeden z důvodů zápisu představovalo také kutnohorské podzemí. Z velkého počtu archeologických akcí byly vybrány ty, které společně prováděl Archeologický ústav AV ČR, Praha a Ústav archeologické památkové péče středních Čech.
Větší množství výzkumů v 90. letech (Anenské náměstí, Jánské náměstí, obnova inženýrských sítí) se následně omezilo na dlouhodobý výzkum v areálu obnovované Jezuitské koleje (1998–2012). Z tohoto výzkumu pochází převážná většina vystavených předmětů. Ty přibližují všechny základní etapy středověkého života v Kutné Hoře – práci horníků, prubířů, život měšťanů a řemeslníků, stejně jako jezuitů a vojáků.
Výstava potrvá do 29. listopadu 2015.

Rok 2015 je Mezinárodním rokem půdy

30.7.2015

Generální shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem půdy. Při této příležitosti vybíráme z archivu Akademického bulletinu rozhovor Sylvy Daníčkové s půdním biologem, profesorem Jihočeské univerzity a univerzity ve Vídni prof. Josefem Ruskem z Ústavu půdní biologie BC AV ČR v Českých Budějovicích.
Půda, země, hlína, prsť, ornice – tolik názvů má čeština pro životodárný element, který člověk od pradávna kultivuje a jehož bohatství v sobě každé to slovo nese. Řeknu-li Hlína, drolí se mi v prstech, které by z ní chtěly něco vytvořit. Zazní-li Půda, ucítím teplo a vůni všech kořenů, které v ní kdy byly, syceny vodou a šťávami hlubin. Ozve-li se Země, vidím rodný kraj s lukami, rybníky, s alejí lip a hned potom celou planetu Zemi. Prsť je něčím tajemným, něčím temným, co skrývá příští život zrna, osení, klas. Ornice mne vede k lidem, kteří obdělávali svá políčka pluhem, obědvali na mezi a teprve po klekání se vraceli domů. Jak je to dávno? Změny, které prožívá svět a s ním člověk dnešních dní, postihly i půdu. Už není posvátná, už není dárkyní chleba, která zasluhuje dík, zapomnělo se na Rok odpočinutí, přikázaný Hospodinem pro každý sedmý běh času...
Stav půdy u nás i jinde ve světě je jen jedním z ukazatelů špatného stavu životního prostředí na Zemi, jehož důsledky jsou nejisté...
O tom, jaké svědectví půda vydává, čtěte v rozhovoru na pokračování – Globální změny aneb Svědectví půdy 1, Globální změny aneb Svědectví půdy 2 a Globální změny aneb Svědectví půdy 3.

Meteorologická observatoř Milešovka slaví 110 let

30.7.2015

Unikátem stanice Milešovka je její umístění na vrcholu kuželovité hory ve výšce 837 m n. m. První písemná zpráva o Milešovce se objevuje v roce 1521 v Deskách dvorských, v nichž je vymezeno pozemkové vlastnictví Václava Kostomlatského z Vřesovic. Další zmínky pocházejí z roku 1607 z knihy o teplických lázních a z díla Bohuslava Balbína Miscellanea historica regni Bohemiae. Vznik jména hory Milešovka není jednoznačně doložen. Za nejpravděpodobnější se pokládá odvození od majitele blízkého panství Milešův dvůr. Druhou možností je, že hora dostala jméno podle vesnice a zámku Milešov, který leží pod ní. Původ německého jména Donnersberg (v překladu hromová hora) je zřejmý, protože na vrcholu Milešovky jsou elektrické výboje při bouřce častější než v okolní krajině. Milešovka byla a je oblíbeným turistickým cílem vzhledem k výjimečnému výhledu z vrcholu. Cílem výletů „lepší společnosti“ nejen z okolních měst, ale i ze zahraničí byla již od počátku 19. století. Mezi pravidelné návštěvníky patřil pruský král Friedrich Wilhelm III., a to v doprovodu německého přírodovědce Alexandra von Humboldta, který výhled z Milešovky považoval za třetí nejkrásnější, jaký kdy viděl. Meteorologická observatoř na vrcholu Milešovky vznikla z iniciativy komerčního rady Reginalda Czermack-Wartecka a Horského spolku v Teplicích. Stavba začala v květnu roku 1903, dokončena a předána byla v říjnu 1904. Náklady činily 45 075 korun a 98 haléřů tehdejší měny.
Více čtěte v příspěvku autorů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR – 110 let meteorologické observatoře Milešovka – v letním dvojčísle Akademického bulletinu, jehož titul zdobí právě pohled na tuto nejvyšší horu Českého středohoří.

Cena Milady Paulové 2015

28.7.2015

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlásily sedmý ročník soutěže o Cenu Milady Paulové pro vědkyni za celoživotní přínos vědě. Cena Milady Paulové za rok 2015 bude udělena v oblasti výzkumu o fyzice (resp. astronomie, výzkumu o vesmíru, fyzice, optice a dalších příbuzných oborech). Připomene tak vynikající osobnost české fyziky, prof. Adélu Kochanovskou (1907–1985), od jejíhož úmrtí letos uběhne 30 let, a také převratnou dizertační práci astronomky Cecilie Payne-Gaposchkinové (1900–1979), která před 90 roky rozporovala dobové přesvědčení, že hvězdy jsou složeny z těžkých kovů, a dokázala, že jsou tvořeny z vodíku a hélia. Dvě z nominovaných vědkyň působí na ústavech Akademie věd ČR.