Archiv

Největší setkání sociologů a socioložek v evropské historii

27.8.2015

V těchto dnech se v Praze koná již 12. ročník mezinárodní sociologické konference Evropské sociologické asociace, jehož se účastní 3500 vědců a vědkyň, především z Evropy, ale i z mnoha mimoevropských zemí. Konferenci Rozdíly, nerovnosti a sociologická imaginace / Differences, Inequalities and Sociological Imagination pořádá Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Evropskou sociologickou asociací (ESA) a hlavními hosty a řečníky jsou čtyři významné osobnosti současných sociálních věd – prof. Zygmunt Bauman, prof. Arlie R. Hochschild, prof. Gurminder K. Bhambra a prof. Christopher T. Whelan.
„Velká část problémů soudobých společností je důsledkem exponenciálního nárůstu sociálních nerovností jak na globální úrovni, mezi státy, tak na úrovních národních, regionálních i lokálních, tedy mezi lidmi v rámci jednoho státu, regionu či města,“ říká ředitel Sociologického ústavu AV ČR dr. Tomáš Kostelecký. Jde o proces, který je pozorován dlouhodobě a jenž byl celosvětovou hospodářskou krizí významně prohlouben. Rostoucí nerovnosti ve svých důsledcích ohrožují samotnou existenci demokracie a zároveň významně narušují vztahy mezi státy.

68 –69: Květy jara – plody podzimu

26.8.2015

Sborník o médiích, hlavně o těch, kdo je 17. 11. 1968 ještě vytvářeli, aby se tam směli vrátit až po 17. 11. 1989.

V podobě publikace vydává Syndikát novinářů ČR – Klub novinářů Pražského jara '68 – mozaiku zpráv, komentářů a glos, interview, fejetonů i sloupků, které vytváří obraz doby mezi 17. listopadem '68 a '89. Součástí publikace jsou i odpovědi veřejně činných osobností na anketní otázky k 25. výročí Listopadu 1989. Mezi oslovenými byla rovněž řada osobností z Akademie věd ČR. Na otázky – Čeho si na dění roku 1968 u nás nejvíc ceníte a proč?, Vidíte nějakou souvislost mezi událostmi let 68–69 a tím, co se událo v roce 1989?, Co je podle vás největším polistopadovým úspěchem a co považujete za největší neúspěch?, odpověděli např. prof. Armin Delong, dr. Jiří Hoppe, prof. Helena Illnerová, prof. Erazim Kohák, prof. Robert Kvaček, prof. Vilém Prečan prof. František Šmahel, prof. Rudolf Zahradník a další.

Odkaz architektury, filozofie a vědy v Lannových vilách

26.8.2015

Vojtěch Lanna II. by měl jistě radost, kdyby viděl, že jeho novorenesanční vily z druhé půle 19. století dodnes zůstávají věrny své koncepci rodinného sídla a zároveň reprezentačních prostor. Přesně před rokem jsme vás seznámili s vilou Lanna v Gmundenu u Travénského jezera, na něž se odkazuje interiérová výzdoba pražské Lannovy vily (viz AB 7-8/2014). Letos vás do rakouského Solnohradska zveme znovu, protože se tamní Villa Lanna připojila ke gmundenskému letnímu festivalu a ve dnech 14. a 15. srpna se otevřela pro účastníky semináře Was bleibt? Architektur – Philosophie – Wissenschaft.

Početní neurovědy a fungování lidského mozku (doplněno o audiorozhovory)

24.8.2015

Praha hostila největší světovou konferenci v oboru teoretických a početních neurověd – Computational Neurosciences (CNS) 2015. Početní neurovědy mají za úkol matematicky popsat funkci mozku a procesy, které v něm probíhají. Kombinují proto matematické analýzy a počítačové modelování s experimentálními neurovědami s cílem lépe porozumět základům fungování nervového systému a využít těchto poznatků i v medicíně a řadě technologií.
Na 530 účastníků si od 18. do 23. července vyměňovalo poznatky o vypracovávání složitých počítačových analýz a modelů pro vyhodnocování a zpracovávání dat získávaných neurovědci v experimentech. Stejně důležité a zajímavé však byly i čistě teoretické příspěvky týkající se matematických vlastností modelů a poskytující koncepční rámec. Debatovalo se o vlastnostech jednotlivých buněk a jejich modelování, o zpracovávání zrakových a sluchových podnětů, o neuromodulaci a řízení motoriky nevyjímaje vylepšování parametrů pro hlubokou mozkovou stimulaci u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo o pokroku směrem k počítačovému modelu dyslexie. Řeč byla i o charakteristikách mozkové aktivity za situace, kdy je mozek v tzv. klidovém stavu, nebo dokonce o měření a modelování toho, jak se ptáci učí svůj rozmanitý zpěv.

Hledají se kosmonauti pro let k asteoridu

24.8.2015

Populárně-naučná soutěž Expedice vesmír úspěšně skončila. Při dramatické misi ke čtyřkilometrovému asteroidu se posádce podařilo odklonit toto kosmické těleso z kolizní dráhy se Zemí a tím i zachránit naši planetu před katastrofou. Kosmická loď se ze své mise vrátila v neděli 23. srpna ráno, když pětice kosmonautů Alena Kupská, Ondřej Brhlík, Vojtěch Fárek, Adam Karas a Jakub Zemek strávili letem bez mála 24 hodin. O pětici finalistů rozhodla mj. odborná porota, v níž zasedli astrofyzik Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, letec-kosmonaut Oldřich Pelčák, publicista Pavel Toufar a fyzikové Bedřich Rus (ELI Beamlines) a Tomáš Mocek (HiLASE).

Fyzikální chemie přišla o Arnošta Reisera

21.8.2015

Dne 4. srpna 2015 zemřel jeden z nejvýznamnějších českých fyzikálních chemiků prof. Arnošt Reiser.
„Ač fyzicky žádný Herkules, jeho duše je nadmíru statečná a houževnatá, a to i ve chvílích nejtěžších. Jeho charakter představuje monokrystal z nejlepšího materiálu,“ častoval prof. Reisera čestný předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník.
Životní i vědeckou dráhu světově uznávaného chemika a později ředitele Ústavu zobrazovacích věd na Polytechnické univerzitě v New Yorku prof. Arnošta Reisera lze jen obtížně představit v několika řádcích. Co by mohlo být námětem hned pro několik životních scénářů, se v případě prof. Reisera setkalo v jednom jediném. O jeho cestě protkané řadou nečekaných náhod v životně vypjatých situacích vypráví kniha Útěk, kterou v r. 2006 vydalo Nakladatelství Academia. Pročítáním publikace Život s vědou 1939–2009 se čtenář naopak ocitá v prostorách velkých laboratoří, kde se během 20. století postupně rodila jedna z nejdůležitějších technických změn... „Nikdo z nás tehdy netušil, že jsme vkročili do samých začátků polovodičové revoluce, která měla během několika let změnit život na Zemi...“ zmiňuje autor a dodává „Jsem přesvědčen, že ze všech revolucí, které lidstvo zažilo, je významnější jen zrod jazyka před nějakými 30 000 lety a mnohem pozdější vynález písma.“ Více čtěte v rozhovoru s prof. Reiserem z roku 2010.

Záchranný archeologický výzkum ve Slaném

21.8.2015

V souvislosti s kompletní rekonstrukcí ulice Husova ve Slaném provádí v měsících červenci a srpnu Archeologický Ústav AV ČR, Praha (vedoucí výzkumu – Mgr. Jiří Unger) záchranný archeologický výzkum, který se soustředí především do míst, kde v minulosti stávala tzv. Lounská brána. Terénní výzkum zachytil kromě základového zdiva samotné věže Lounské brány i několik dalších kamenných konstrukcí souvisejících s tímto článkem městské fortifikace.

Česko má první vědeckou diplomatku v Izraeli

21.8.2015

Nově zřízenou pozici vědecké diplomatky v Izraeli bude zastávat Delana Mikolášová, jíž oficiálně představil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek na tiskové konferenci 20. srpna 2015. Úkolem nové diplomatky bude podporovat a rozvíjet strategická partnerství mezi izraelskými a českými univerzitami a výzkumnými pracovišti, prezentovat českou vědu a výzkum na konferencích a odborných fórech a usnadňovat vysílání českých vědců do výzkumných týmů v Izraeli. „Chceme zároveň podpořit i výměnu druhým směrem. Nabídnout izraelským vědcům uplatnění v České republice, která v současné době disponuje velice kvalitní vědeckou infrastrukturou a možnostmi dalšího financování z evropských fondů,“ uvedl místopředseda Bělobrádek. Delana Mikolášová se chystá zaměřit zejména na oblasti nanotechnologií, biotechnologií, IT a strojírenství.

Výstava půdních biologů v Hluboké nad Vltavou

20.8.2015

Do světa pod našima nohama zve výstava pracovníků Biologického centra AV ČR v prostorách ZOO Hluboká nad Vltavou. Uvidíte zde exotické mnohonožky, půdní organismy pod mikroskopem a dozvíte se mj. odpovědi na otázky „Proč potřebujeme zdravou půdu a čím ji ohrožujeme?“, „Co všechno půda dokáže?“ a „Kde se skrývají původci nemocí a odkud pocházejí antibiotika?“. Expozici Svět pod našima nohama uspořádanou při příležitosti letošního Mezinárodního roku půdy můžete navštívit do 20. září 2015.
Cílem Roku půdy je upozornit na význam půdy a na nutnost její ochrany. Zdravé půdy jsou totiž základem výživy lidstva, podporují biodiverzitu naší planety, pomáhají stabilizovat klima na Zemi a zvyšují odolnost krajiny vůči povodním a suchu. Zachování tohoto neobnovitelného zdroje v dobrém stavu je nezbytné pro naši udržitelnou budoucnost.

Vědci proti strachu a lhostejnosti

19.8.2015

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v reakci na současnou neutěšenou situaci s obrovskou imigrační vlnou, kterou zatím není Evropa schopna uspokojivě řešit, zrodila výzva Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jejím cílem není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace, ale důrazně se vymezit proti šíření nesnášenlivosti a panice plynoucí z nedostatečné objektivní informovanosti. Nelze souhlasit s dehumanizací lidí v nouzi, diskriminací nebo násilím z nenávisti. K výzvě http://www.vyzvavedcu.cz/ se osobně připojili rovněž pracovníci na nejrůznějších postech Akademie věd ČR.