III. Oddělení pozdního socialismu a postsocialismu (Department of late-/post-socialism)

Hlavní stránka » III. Oddělení pozdního socialismu a postsocialismu (Department of late-/post-socialism) »

Oddělení zkoumá politickou, sociální a kulturní proměnu české a československé společnosti posledních tří dekád. Překračuje pomyslnou hranici roku 1989, která neproduktivně odděluje historiografii státního socialismu od sociálněvědní reflexe postsocialismu. Historizuje hlavní současná témata (parlamentní demokracie, ekonomická transformace, konzumní kapitalismus, europeizace, enviromentalismus, změny politických či národních identit, korupce) tím, že se ptá po jejich pramenech, vývojových možnostech a limitech v delším časovém kontinuu od pozdního socialismu osmdesátých let do současnosti. Oproti systémovému pohledu většinové sociálněvědní literatury zdůrazňuje diachronní vývojovou osu a perspektivu jednotlivých historických aktérů, ať už individuálních či kolektivních. Vedle časové bariéry roku 1989 usiluje také o překročení úzké národně historické perspektivy a zkoumané jevy chápe jako výsledek širších (středo)evropských procesů.

více

Členové oddělení: Adéla Gjuričová, Michal Kopeček (vedoucí), Petr Roubal, Matěj Spurný, Jiří Suk, Michaela Tučková, Tomáš Zahradníček

Současné projekty a badatelské priority oddělení:

Parlamentarismus (A. Gjuričová, T. Zahradníček, P. Roubal). Výzkumný tým k dějinám parlamentů v transformacích vznikl při studiu pramenů k roli Federálního shromáždění v Československu s cílem věnovat se tematice teorie a praxe parlamentní práce dlouhodobě. Parlamenty chápe jako zvláštní komunity obtěžkané řadou rolí nejen v zákonodárném procesu, ale při inscenaci a medializaci politických střetů a zprostředkování menšin a specifických zájmů.

Politika paměti a formování politických identit – viz Rozděleni minulostí

Václav Havel (J. Suk). Projekt je věnován a) vlivu veřejného intelektuála Václava Havla na profilování disentu jako duchovního a kulturního světa a na vytváření politické opozice v česko-slovenské společnosti pozdního socialismu (1975–1989); b) vlivu prezidenta Václava Havla na utváření demokratické politiky a společnosti (1990–2003). Projekt bere na zřetel kontinuity i diskontinuity mezi oběma érami a (středo)evropský kontext.

Éra odhalování (A. Gjuričová, P. Roubal). Jako jeden z aspektů vztahu genderu a „reálné“ postsocialistické transformace se v rámci tohoto bádání zkoumá průnik erotiky a nahého těla do veřejného prostoru v 90. letech, a to zejména ve smyslu jeho reprezentací, které se vytvořily na podloží reakcí pojetí sexuality ve státním socialismu.

Dědictví disentu: Opoziční politika paměti, ‘autenticita’ a intelektuální kořeny postsocialismu v Československu a středovýchodní Evropě (M. Kopeček). Základní badatelské zaměření projektu vychází ze zápasu o charakter politické legitimity postsocialistických demokracií ve středovýchodní Evropě po roce 1989. Ten byl a dodnes je do značné míry formován charakterem rozličných politik tzv. „vyrovnávání s komunistickou minulostí“. Výzkumný projekt proto chce odpovědět na otázku, jak rekonstrukce kolektivních identit a zápas o „autentickou“ reprezentaci společenství (nezávislého disentu i národní společnosti jako celku) v samizdatu a opozičních diskusích ovlivnily či předurčily politickou kulturu postsocialistické demokracie v Československu a středovýchodní Evropě po roce 1989.

Velký experiment socialistické moderny. Příčiny, způsoby legitimizace a sociální praxe likvidace historického města Most (M. Spurný). Výzkumný projekt chce odpovědět na otázku, jak byla ospravedlňována a prosazována likvidace historického města Most. Projekt se tak dotýká několika ústředních témat poválečného vývoje v českých zemích: 1. transformace českého pohraničí, které se po r. 1945 stalo laboratoří moderní společnosti i nového přístupu ke krajině, 2. širšího kontextu industriální moderny a 3. diskurzivního střetu socialistického humanismu a technokratického myšlení. Jakkoli projekt chronologicky spadá do období 50. -80. let 20. století, všechny tři zmíněné roviny jsou zásadní pro pochopení problematiky pohraničí českých zemí a kontinuit zdejšího myšlenkového světa po roce 1989.

Spartakiády 1955-1990 (P. Roubal). Projekt se soustředí na otázku legitimizace komunistické moci prostřednictvím symboliky spartakiádních cvičení a srovnává ji s národně-organicistním pojetím sokolských sletů. Pokládá si také otázku, jak tento rituál prožívali jeho účastníci.

Česko(slovensko)-polské sousedství mezi pádem zdí a Evropskou unií (Tomáš Zahradníček). Výzkum proměn sousedských vztahů navazuje na studie spoluprací a rivalit obou států během 20. století a zkoumá nejnovější proměny vzájemných vztahů na mezistátní i dalších úrovních.


 


Demokratická revoluce 1989 Československo 1968.cz Československo 38-89 Němečtí odpůrci nacismu v Československu jewishhistory.cz výzkumný projekt KSČ a bolševismus Disappeared Science

Obrazové aktuality

Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR byl ve dnech 24.-25. ledna 2013 hlavním pořadatelem konference "Minulost je bitevním polem současníků", která se konala v Černínském paláci v Praze u příležitosti osmdesátých narozenin prvního ředitele ÚSD prof. Viléma Prečana.

více...