Hospoda je pojmem, pod kterým si dokáže něco konkrétního vybavit snad každý, kdo kdy strávil alespoň nějaký čas na území České republiky. Ve skutečnosti se za ním pochopitelně skrývají pohostinská zařízení nejrůznějších druhů, zatímco jiná se naopak k tomuto označení nehlásí, i když by mohla. Stejně tak se více či méně liší i představy jednotlivých lidí o tom, co přesně česká hospoda je. Přesto lze říci, že tento fenomén vyvolává v celku veřejnosti překvapivě konzistentní obraz.
Hospoda je pro českou společnost především místem, kde se čepuje pivo. Je to zařízení lidové a pro lidi, k představě noblesního podniku má tedy značně daleko. Typické je pro ni neuhlazené prostředí s ubrusy obtěžkanými předešlým večerem, toaletami nevonícími rozkvetlou loukou a s věčným oblakem namodralého dýmu líně se povalujícím nad hlavami hostí. Náhradou za mírné nedokonalosti interiéru česká hospoda nabízí neformální a klidné prostředí, v němž se scházejí kamarádi a známí, kde je dobrá zábava, v němž se dá povídat a klábosit takřka o čemkoli, stejně jako domlouvat melouchy a výpomoci nejrůznějšího druhu. Nevyžaduje po návštěvníkovi rozsáhlé znalosti společenského bontonu, láká jej spíše uvolněnou zábavou a jedinečnými lahůdkami v podobě hospodského gulášku, buřtů s cibulí nebo pivního sýra. Takovéto zařízení je v očích veřejnosti jakousi kulturní památkou, s níž jsou obyvatelé českých zemí z mnoha důvodů historicky spjati a kterou považují za své rodinné stříbro.
Ačkoli musí být načrtnutý obraz pochopitelně zjednodušený, je možné jej použít jako ideální typ pro analýzu místa, jaké má hospoda v české společnosti, a funkcí, které plní pro ni i její jednotlivé příslušníky.
Takřka každou sociální instituci lze analyzovat přinejmenším ze tří hledisek: z hlediska celku společnosti, z hlediska jednotlivých sociálních skupin a z hlediska jednotlivce. V tomto pojetí pak lze hodnotit, jaké funkce plní daná instituce pro celou společnost, jaké pro sociální skupiny, kterých se nejvíce týká, a konečně také pro jednotlivá individua, která s ní přicházejí do styku. Samozřejmě že jde o dělení analytické, které má sloužit zejména snazšímu a srozumitelnějšímu výkladu. V realitě lze takové úrovně jen velmi těžko jednoznačně rozlišovat, neboť jednotlivé funkce a vlastnosti působí v různých podobách na více úrovních, vzájemně se prolínají a ovlivňují. Nejinak je tomu i v případě instituce hospody.
