V lednovém šetření se tazatelé Centra pro výzkum veřejného mínění ptali též na to, zda respondenti souhlasí nebo nesouhlasí s konkrétními legislativními úpravami, které vstoupily v platnost 1. ledna letošního roku. Minimálně osm lidí z deseti souhlasí se zvýšením důchodů (91 % souhlasných odpovědí), se zvláštním příspěvkem na péči (90 %), s možností vykázat násilníky z domova (89 %), se zvýšením přídavku na dítě (86 %), se zvýšením rodičovského příspěvku (86 %), se snížením reklamy ve veřejnoprávní televizi o jednu polovinu: na půl procenta vysílacího času (86 %), s prodloužením odstupného na tři měsíce (81 %), s novou sociální dávkou „okamžitá pomoc“ (80 %), se zvýšením porodného (80 %) a se zvýšením minimální mzdy (84 %) . Nadpoloviční část oslovených souhlasila též se zkrácením výpovědní lhůty (51 %), s hodnocením pohotovosti jako přesčasu (61 %), se zahájením stavby jen na ohlášení (65 %), se zavedením elektronického mýta (77 %), s příspěvkem na živobytí (67 %), s doplatkem na bydlení (70 %), s růstem tarifních platů (72 %) a s pobíráním jen existenčního minima (62 %).
Podíl nesouhlasících převážil u zvýšení regulovaného nájemného (51 % dotázaných s tímto opatřením nesouhlasí, souhlas vyjádřilo 39 % respondentů), s možností rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů (78 % nesouhlasných odpovědí) a se snížením životního minima (58 % nesouhlasících).
