Geologický ústav AV ČR, v. v. i.

Badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému.

Novinky

Syndikovat obsah

V Říčanech bude otevřeno unikátní Didaktické centrum geologie

    Ve čtvrtek 9. dubna 2015 ve 14,00 hodin proběhne slavnostní otevření unikátního Didaktického centra
    geologie v Říčanech, na jehož přípravě se podílel Petr Schnabl z Geologického ústavu AV ČR, v.v.i..
    Akce se koná v zahradě 1. ZŠ Říčany na Masarykovo náměstí.
    Pozvánka je zde.

Profesor Zdeněk V. Špinar - vzpomínkový seminář

    U příležitosti 100. výročí narození a 20. výročí úmrtí význačného českého paleontologa profesora Zdeňka V. Špinara
    se bude konat vzpomínkový seminář. Uskuteční se ve středu 11. listopadu 2015 od 9 do 17 hod. v zasedací místnosti
    Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. v Praze.
    Pozvánka je ke stažení zde.

Radek Mikuláš promluvil o stromatolitech v pořadu "Studio Leonardo" Českého rozhlasu

    Stromatolity jsou často představovány jako nejstarší a nejjednodušší makroskopické pozůstatky života
    v geologické minulosti Země. Pronikly do obecných učebnic biologie a geologie a  nejeden zájemce
    o přírodu se setkal s jejich fotografiemi. Co o nich ale doopravdy víme?
    Záznam vysílání je zde

Vernisáž výstavy "Krajinomalba starých hornických krajin na Táborsku" v Café Barrande

    Dne 5. 3. 2015 proběhla v přírodovědném klubu Café Barrande vernisáž výstavy "Krajinomalba starých
    hornických krajin na Táborsku" Jiřího Žítta z našeho ústavu spojené s vernisáží grafik Jana Sklenáře
    (Národní muzeum v Praze). Výstava potrvá do 26. 3. 2015.
    Několik obrázků z vernisáže je zde

Michal Filippi přispěl ke vzniku rozhovoru pro časopis Příroda

    Michal Filippi z našeho ústavu se spolu s kolegy Jiřím Bruthansem (PřF UK Praha) a Milanem
    Geršlem (MENDELU Brno) přispěl ke vzniku rozhovoru o objevech v íránském solném krasu
    pro výpravný magazín PŘÍRODA (číslo 3-4, 2015).
    Obsah zmiňovaného čísla časopisu je zde.

Zajímavosti

Syndikovat obsah

Kryogenní jeskynní karbonáty – nový nástroj k odhadu minimální hloubky dosahu permafrostu v poslední době ledové

Kryogenní (vzniklé účinky mrznutí) jeskynní karbonáty lze identifikovat v jeskyních na základě jejich charakteristické formy výskytu, typického tvaru, unikátních poměrů stabilních izotopů uhlíku a kyslíku a podle datování, které dokládá jejich vznik v době ledové. Jeskyně s omezenou ventilací obecně vykazují teplotu jeskynního prostředí srovnatelnou s teplotou okolního horninového prostředí. K bodu mrazu nebo pod něj se proto mohou prochladit jen v souvislosti s existencí permafrostu.

Ichnofosilie zachovalé v kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, střední kambrium Barrandienu, Česká republika

V sedimentech středního kambria Barrandienu bylo zjištěno několik morfotypů ichnofosilií zachovalých v těsném kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, nejčastěji členovců. Obdobné stopy v menší tvarové rozmanitosti byly z kambria Barrandienu popsány autorem anotace již v r. 2000, tedy daleko dříve, než byly analogické tvary rozpoznány na klasických "úložištích" (lagerstätte) kambrické fauny Chengjiang a Burgess.

Minerální fáze zirkonu z rýžovišť v oherském riftu: nové údaje o „stronciopyrochloru“

Na základě kvalitativního studia uzavřenin 80 mimořádně velkých krystalů zirkonu z aluviálních uloženin v oblasti třetihorního, převážně čedičového vulkanizmu v s. Čechách a jv. Sasku byly vybrány tři krystaly z lokality Podsedice k detailnímu studiu jejich fázového složení. Byly identifikovány primární a sekundární inkluze v nich a využity k interpretaci syn- a epigenetických procesů vývoje zirkonů.

Interpretace vývoje teplické kaldery pomocí studia zonality krystalů křemene metodou LA-ICP-MS

Altenberg-teplická kaldera je největší variský vulkanoplutonický komplex v Českém masívu za zachovanou strukturou kaldery vyplněnou ryolitem, lemovanou žilami žulových porfyrů a následně proráženou komagmatickými rudonosnými granity. Horniny všech vývojových stádií kaldery obsahují krystaly křemene, které byly předmětem výzkumu. Pomocí katodové luminiscence byla zdokumentována vnitřní stavba křemenných krystalů, zejména jejich zonálnost. V jednotlivých přírůstkových zónách krystalů křemene byl následně stanoven obsah stopových prvků metodou LA-ICP-MS.

O ústavu

SuchdolGeologický ústav AV ČR, v. v. i. je badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému a jeho geologické i biologické minulosti, bez níž není možné porozumět současnému životnímu prostředí. Zemský systém chápán jako výsledek interakce endogenních a exogenních geologických procesů, vývoje bioty a vlivů člověka. Ko-evoluce zemského systému znamená úzké propojení a nepřetržité vzájemné ovlivňování biotických a abiotických procesů vedoucích například ke změnám složení atmosféry, klimatickým změnám a tím rychlosti zvětrávání, tvorby reliéfu, vývoje sedimentárních pánví i některých typů ložise.