Konference k výročí jaderných havárií ve Fukušimě a Černobylu

Fri Mar 11 11:00:00 CET 2016

Přesně před pěti lety zasáhlo Japonsko silné zemětřesení, až čtyřicetimetrové vlny tsunami udeřily na pobřeží. Tato přírodní katastrofa byla příčinou havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Letos také uplyne 30 let od havárie v Černobylu. Právě k tomuto tématu se v Akademii věd ČR v pátek 11. března uskutečnila celodenní konference. Setkání zahájil ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Ing. Jiří Plešek, CSc., a předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Úvodní vystoupení patřilo předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Daně Drábové, Ph.D. „Průmyslová revoluce se vždy posouvala vpřed díky velkým haváriím,“ uvedla mj. ve své přednášce.

Dopolední blok, který moderoval místopředseda AV ČR RNDr. Jan Šafanda, CSc., byl věnován především dosavadním haváriím jaderných elektráren a jejich důsledkům. Ing. Karol Feik ze Státního ústavu radiační ochrany zmínil dvě zvláštní okolnosti provozu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, kde se odehrály dvě havárie v 70. letech. Kazety se montovaly přímo v elektrárně, neboť ze zahraničí se dovážely jen samotné palivové pruty, a v tehdejším typu reaktoru bylo možné měnit palivo za provozu. Přednášky se ale věnovaly především haváriím ve Fukušimě a Černobylu. „ Nedovedeme si představit horší scénář a horší dopad na okolí,“ uvedla Ing. Dana Drábová, Ph.D., o černobylské havárii.

Současnému stavu odstraňování následků havárie ve Fukušimě se věnovala přednáška RNDr. Vladimíra Wagnera, CSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. V areálu elektrárny zůstává ohromné množství kontaminované vody, ze které se podařilo chemickými cestami odstranit veškeré radioaktivní látky s výjimkou tritia, které touto cestou odstranit nelze. Zbývají dvě možnosti, a to buď vodu zředit a vypustit do moře, kde se naředí natolik, že ekologický dopad bude zanedbatelný, nebo se pokusit tritium odstranit speciálním zařízením, které je velice drahé a neví se, zda je to vůbec v tomto množství realizovatelné. Situace uvnitř samotných zatopených reaktorů je sice stabilizovaná, ale detaily neznáme. „Poznání situace uvnitř kontejnmentu bude trvat několik let. Likvidace zničených aktivních zón několik desetiletí,“ řekl RNDr. Vladimír Wagner, CSc. Zdůraznil rovněž, že oproti Černobylu v přímém důsledku fukušimské jaderné havárie a radiace nikdo nezahynul.

Prezentace jednotlivých řečníků jsou k dispozici ke stažení níže:
1. Dobrý sluha ale zlý pán (Dana Drábová, SÚJB)
2. Havárie JE Bohunice (Karol Feik, SÚRO)
3. Černobyl, co je nového po 30 letech (Irena Malátová, SÚRO)
4. Fukušima (Vladimír Wagner, Ústav jaderné fyziky AV ČR)
5. Nové moderní systémy monitorování a občanská měření (Jiří Hůlka, SÚRO)
6. Jak se počítá seismické ohrožení jaderných elektráren a jak se změnila metodika výpočtu po Fukušimě (Jiří Málek, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR)
7. Komunikace s veřejností (Karla Petrová, SÚJB + SURO)
8. Vzdělávání v jaderných oborech (Tomáš Čechák, FJFI ČVUT)
9. Realizační problémy aktualizované energetické koncepce, scénáře předčasného uzavření jaderných zdrojů a stability dodávek energie v ČR dle metodiky EU (Karel Vinkler, ČEPS, Hynek Beran, CIIRC ČVUT)