Letošní desátý ročník projektu L'Oréal Pro ženy ve vědě zná své vítězky

Letošní desátý ročník projektu L'Oréal Pro ženy ve vědě zná své vítězky

Tue May 24 13:58:00 CEST 2016

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR se staly letošními laureátkami stipendia L´Oreal – Unesco Pro ženy ve vědě, které již od roku 2006 uděluje firma L´Oreal ve spolupráci s Unesco a Akademií věd České republiky. Do letošního desátého ročníku se zapojilo celkem 49 českých vědkyň, do finále se jich probojovalo celkem 13. Vědkyně se utkaly ve dvou kategoriích – do 35 let věku včetně a od 36 do 45 let.

Své projekty autorky obhajovaly v dubnu osobně před odbornou porotou složenou ze zástupců Akademie věd ČR, členem byl i generální ředitel L‘Oréal Tomáš Hruška a JUDr. Karel Komárek z UNESCO. Obě laureátky si na galavečeru 23. května v prostorách Francouzského velvyslanectví v Praze převzaly ocenění v hodnotě čtvrt milionu korun, a to shodně za projekty z výzkumné oblasti biologie.

„Letošní ročník je opravdu výjimečný, a to nejen tím, že je desátý. Kromě významného jubilea pro českou vědu má projekt i velmi důležitý mezinárodní a osvětový charakter. Spolu s našimi talentovanými vědkyněmi, které prokázaly neuvěřitelné nadání, se letos připojujeme k podepisování Manifestu pro ženy ve vědě. Tento Manifest podporuje zastoupení žen ve vědě a od jeho představení před několika týdny v Paříži jej podepsalo již přibližně 35 tisíc lidí. Toto obrovské číslo jen dokazuje, že náš neustále měnící se svět potřebuje vědecké objevy více než dříve,“ říká předsedkyně poroty prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Akademie věd ČR.

Od svého založení usiluje projekt L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě o to, aby ženy měly na všech úrovních vědy rovné zastoupení. Bohužel však současná situace spíše poukazuje na fakt, že v tomto směru zbývá ještě hodně práce pro lepší genderovou vyváženost. O tom asi nejlépe vypovídá skutečnost, že ženy představují pouhých 30 % ze všech vědců na světě. 

 

RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Č160523-l2-rehakovaeských Budějovicích a projektu se zúčastnila poprvé.

Název vítězného projektu: Biologické půdní krusty – zdroj nebo úložiště uhlíku?

Předkládaný projekt se věnuje biologickým půdním krustám, které jsou významnou součástí pouští. Cílem projektu je zjistit jejich biologické složení, význam a funkci pro ekosystém. Nejdůležitějším úkolem je pak zjistit, zda jsou biologické půdní krusty zdrojem nebo úložištěm organického uhlíku

 

 

 

 

 

160523-l3-pokornaRNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., působí v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově a rovněž na Katedře ekologie Přírodovědecké fakulty UK a do projektu se přihlásila již potřetí.

Název vítězného projektu: Sexuální nebo asexuální draci? Molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana 
komodského.

To, jestli se z vajíčka vylíhne samec nebo samice, je zásadní pro zachování vyrovnaného poměru pohlaví, a tedy pro přežití populace ve volné přírodě. Projekt je zaměřen na prozkoumání molekulární podstaty způsobu určení pohlaví. A to konkrétně u varana komodského, největšího žijícího ještěra na planetě, u kterého občas probíhá nepohlavní (asexuální) rozmnožování, kdy samice naklade vejce bez přítomnosti samce. Mláďata jsou pak výhradně samci. Jedním z cílů bude vysledovat, jaká je genetická variabilita takto vzniklých samců. Projekt přinese významné vědecké poznatky o evoluci pohlavních chromozomů a zároveň praktické výstupy využitelné v chovu a záchraně tohoto ohroženého druhu.