Rostlina s příběhem
Hmyzí "domečky"
Další Rostlina s příběhem nebude pojednávat o rostlině samotné, ale poukáže na jeden typ pozoruhodného soužití rostlin s hmyzem. Řeč však nebude o notoricky známých opylovačích, ale o jiném vztahu rostlin s hmyzem – jak někteří zástupci hmyzu donutí rostlinu vytvořit hálku.
Sloupovité kořeny
Mnozí z vás pěstují nějaký druh fíkovníku (známého spíše pod svým latinským názvem Ficus) jako pokojovou rostlinu. Některé druhy však ve své domovině, jíž jsou subtropické a tropické oblasti, dosahují úctyhodných velikostí, že by se nevešly ani do toho největšího bytu. Jsou to totiž dřeviny s jednoduchými listy. Mezi fíkovníky najdeme z botanického hlediska řadu zajímavých fenoménů. Už samotné kvetení fíkovníků stojí za zmínku – malé květy jsou uspořádány ve specializovaném dužnatém květenství. Z tohoto květenství se posléze vyvíjí plod, běžně známý jako fík.
Modelový „plevel“
Mnozí jste jej potkali při procházce v přírodě, rostoucí třeba někde u cesty, jiní jej můžete znát jako zahradní plevel. Z pohledu rostlinných molekulárních biologů se však jedná o slavnou modelovou rostlinu. Když napovíme, že má malé bílé květy a patří do čeledi brukvovitých, víte už, o které rostlině je řeč?
Rostlinní parazité
O tasemnici nebo jiných parazitických živočiších slyšel snad každý. Jenže i v říši rostlin se setkáme se druhy, které ve svůj prospěch užívají jiné druhy organizmů (například rostlin), můžeme je tedy označit jako parazitické rostliny.
Zárodky smrku v proužkovaném pyžamu
Smrk ztepilý (Picea abies) je jehličnatý strom, který náleží do skupiny nahosemenných rostlin. Vývoj zárodků (tj. embryogeneze) není u jehličnanů zdaleka tak podrobně prozkoumán jako embryogeneze rostlin krytosemenných, obzvláště dvouděložné modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Jedním z důvodů je i nesnadnost průběžného sběru vzorků (tedy zrajících šišek) z korun těchto lesních velikánů.
Fialové brambory
Brambory zná snad každý. Tato plodina z čeledi lilkovitých pochází z podhorských oblastí And rozkládajících se na území dnešního Peru. Vzhledem k tomu, že se v místních horách nedařilo kukuřici, bylo v dávných dobách pro místní obyvatele pěstování brambor životně důležité. Kromě konzumace hlíz sloužily brambory k přípravě alkoholického nápoje chacha, který vzdáleně připomíná pivo.
Mech v laboratoři
Čepenka odstálá (Physcomitrella patens) je drobný, v přírodě vzácný druh mechu, který je domovem v mírném pásmu. Tento mech obývá laboratoře celého světa už přinejmenším třicet let a stal se oblíbenou modelovou rostlinou rostlinných biologů.
Kamarád nebo zajatec?
Tentokrát se z povídání o teplomilných exotických rostlinách přesuneme do severské krajiny. V místních jehličnatých lesích, které vypadají snad až pohádkově, roste celá řada mechů a lišejníků. Na detailním obrázku je (kromě mechu) vidět lišejník rodu dutohlávka. Jenže lišejníky jsou zajímavé nejen ze svého estetického hlediska, ale také z pohledu fyziologického.
Malý nahořklý citrus
O Vánoce mnoho lidí konzumuje vyjma exotických plodů notoricky známé mandarinky nebo pomeranče. Prosincová rostlina s příběhem se však zaměří na další, méně známý druh citrusů. Podobně jako dva výše zmiňované druhy citrusů má i tento plod oranžovou slupku a dužninu, je však mnohem menší (dosahuje velikosti 2-4 cm) a oválnější než pomeranče a mandarinky. Tyto plody se obvykle konzumují nebo zpracovávají se slupkou, protože právě ona nese typickou nasládlou chuť kumquatu, přičemž dužnina chutná nahořkle. Už Vás napadá, o jakém citrusu je řeč?
Hořké nebo sladké?
Mandloň obecná je opadavý strom, který pochází ze Středního Východu a jižní Asie. Vzhledově nejvíce připomíná broskvoň, a to ne náhodou, obě rostliny jsou totiž poměrně blízce příbuzné. Mandloň bývá pěstována pro svá semena, která jsou známa jako mandle. Ačkoliv mandle řadíme mezi ořechy, z botanického hlediska se o oříšek nejedná. Plodem mandloně je peckovice, tedy stejný typ plodu, se kterým se setkáme například u třešně, meruňky nebo švestky. Samotná nevyloupnutá mandle je pak peckou, dužnatý obal při zrání mandlí vysychá a postupně praská. Zralé mandle se tak mohou vcelku snadno svého obalu zbavit.