Seminář: Pozůstatky minulosti nebo laboratoře modernity? Židovské náboženské obce na Moravě po roce 1848 a jejich archivní prameny

Datum konání: 
3. 5. 2016, 0:00 - 5. 5. 2016, 0:00

Muzeum umění Olomouc, Denisova 47

 

zmp_sig._53777_burgermeisteramt_trebitsc Dvacet pět (později dvacet sedm) židovských politických obcí bylo důležitým výsledkem poražených revolucí v letech 1848/49, které byly na Moravě doprovázeny protižidovským násilím. Tato židovská městská uskupení, která v roce 1850 zřídilo Gubernium, se vyvinula z dřívějších kehillah (stejně jako jejich náboženské protějšky, jüdische Cultusgemeinden). Přesto byla také součástí reformy nenáboženské obecní správy, která učinila z volených představitelů a správy obcí, od vesnic až po velká města, ústřední aspekt moderního státu a společnosti. S výjimkou Haliče (až do šedesátých let 19. století) a několika obcí v Burgenlandu a Vorarlbersku představují moravské židovské politické obce jedinečný případ židovské politické autonomie. Zatímco většina (jak židovských tak nežidovských) současníků a historiků zdůrazňovala z různých důvodů samotný paradox existence těchto židovských politických komunit, jejich zaostalost („připomínky období ghett“) a/nebo jejich instrumentalizaci v česko-německém politickém konfliktu na Moravě, my toho zatím mnoho nevíme o jejich specifických dějinách, každodenní politické praxi a jejich volených představitelích. Navíc, tato města se dramaticky proměnila v průběhu právní emancipace v roce 1867 a následné masové migraci Židů do nově založených židovských komunit ve větších městech na Moravě a především do Vídně. Většina těchto obcí existovala až do vzniku první československé republiky, přestože Židé představovali pouze menšinu v jejich populaci a mezi jejími představiteli.

Prvotním cílem semináře je přezkoumání historie židovských politických obcí v kontextu politické, sociální a kulturní transformace moravské (jak židovské tak nežidovské) společnosti v druhé polovině 19. století a v prvních desetiletích 20. století. Jak tyto obce fungovaly? Jak důležitá byla etnická příslušnost pro jejich politické a sociální předivo a jejich každodenní fungování? Jak zapadaly do modernizačních schémat habsburské monarchie? Jaká byla motivace jejich židovských představitelů a jak se měnila v průběhu úbytku židovských obyvatel v těchto obcích? Jaký vliv měl specificky židovský charakter těchto městských uskupení na formování a politiku židovské identity? Badatelé většinou dosud nevyužívali původní písemné svědectví o těchto komunitách, jež se dochovalo v českých archivech stejně jako v jiných obecních fondech, nebo tak činili pouze v omezené míře. 

Druhým cílem semináře je spojit v diskusi badatele a místní archiváře a podpořit výzkum těchto opomíjených fondů. Navíc, jelikož byly židovské politické obce jedinečnými správními obecními strukturami, chceme zkoumat, jak se tato specifika odrážela v jejich dochovaných archivních fondech. Jinými slovy, tyto fondy nám mohou prozradit mnohé o tom, jak si Židé osvojovali a rozvíjeli moderní samosprávné postupy a jaká byla jejich interakce s moderním státem. Organizátoři semináře by tak rádi podnítili nový výzkum politických obcí na Moravě, tedy tuto téměř zapomenutou kapitolu novodobých dějin Moravy stejně jako moderní evropské historie Židů.  

 

Navrhovaná témata

  • Židovská autonomie v předmoderní a moderní době
  • Případové studie ohledně topografie, populace, agendy, institucí (německo-židovské školy) a představitelů moravských židovských politických obcí stejně jako vztahů mezi těmito obcemi a náboženskými židovskými komunitami
  • Obecná historie moravské místní samosprávy a vztahů mezi politickými židovskými obcemi a křesťanskými městy v období moderního nacionalismu
  • Demografická změna, úpadek starých a vznik nových židovských komunit na Moravě
  • Dobové vnímání politických židovských obcí samotnými Židy a ostatním obyvatelstvem na Moravě i mimo ni
  • Srovnávací nebo případové studie ohledně Haliče, Burgenlandu a Vorarlberska
  • Všechna výše uvedená témata v kontextu archivnictví a struktury a obsahu dochovaných archivních fondů

 

Organizátoři

Michal Frankl and Jarka Vitámvásová, projekt Yerusha, Židovské muzeum v Praze

Marie Crhová, Centrum židovských studií Kurta and Ursuly Schubertých, Univerzita Palackého, Olomouc

Ines Koeltzsch, Masarykův ústav a archiv Akademie věd v Praze

Michael Miller, Central European University, Budapest

 

Kontakty

Ines Koeltzsch, koeltzsch@mua.cas.cz

Jarka Vítámvásová, jarka.vitamvasova@jewishmuseum.cz

 

Program (pdf)