upcoming events

News

  • 5th Colloquium on the Modalities of the Good

    2016-06-09 12:30:48

    Institute of Philosophy, Academy of Sciences of the Czech Republic, in association with the Department of Philosophy and Religious Studies, Charles University in Prague are pleased to announce, that 5th Colloquium on the Modalities of the Good to be held at Prague, 14th – 16th July. For more information click HERE.

  • 1. Night of Philosophy. Images, Sciences and Politics

    2016-06-08 10:28:19

    For the first time in Central Europe, the Visegrad-France Night of Philosophy will gather in the night of 16-17 June 2016 around 60 philosophers and thinkers from the four countries of Visegrad and from France around the topic "Images, Sciences and Politics". Night of Philosophy takes place at the Faculty of Arts of Charles University and within the Fair Trade Palace of Prague National Gallery. For more information click HERE.

  • Rozhovor o Evropském festivalu filozofie pro ČT

    2016-06-03 19:12:04

    Prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR a ředitel festivalu Milan Dufek přibližují v interview pro Studio 6 programu ČT 1 téma letošního 10. ročníku Evropského festivalu filozofie ve Velkém Meziříčí, který začal dnes a potrvá do 12. června. Rozhovor můžete zhlédnout ZDE

  • První Čech, který vedl univerzitu v Africe

    2016-06-02 20:00:00

    Rozhovor s doc. Markem Hrubcem (Centrum globálních studií a Oddělení morální a politické filosofie FLÚ AV ČR) o globálních konfliktech, pomoci rozvojovým zemím a zakládání africké univerzity v oblasti, která trpí extrémní chudobou a neustálými ozbrojenými střety. A také o výzkumném programu "Globální konflikty a lokální souvislosti" Strategie AV21.  Rozhovor pro tabletový týdeník Dotyk (21/2016) si můžete přečíst ZDE.

  • Vnímání Karla IV. jako největšího Čecha je trošku pomýlené

    2016-06-02 12:47:48

    soudí dr. Václav Žůrek z Centra medievistických studií v rozhovoru pro přílohu deníku Právo (2. 6. 2016. Rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Just out

    • le-paradoxe-sto-cien-liberte-de-l-action-determinee

      Le paradoxe stoïcien : liberté de l’action déterminée

      Vladimír Mikeš

      L'action déterminée est-elle libre? C'est là une question centrale dans la théorie de l'action proposée par les premiers stoïciens (IIIe siècle av. J.-C.). Cette question est en effet au cœur de la tension qui surgit sous différentes formes dans la psychologie et dans l'éthique stoïcienne. Défendant une thèse « compatibiliste » qui associe déterminisme et autonomie, ce livre veut montrer, contre l'interprétation usuelle, que la relation entre liberté et déterminisme est, dans l'ancien stoïcisme, une relation de dépendance, car la détermination de l'homme est la condition de sa vraie liberté qui n'est, elle-même, que la manifestation d'un rapport à l'univers dont l'homme se perçoit comme l'une des parties. L'enjeu de cette interprétation est de révéler la cohérence de la théorie stoïcienne de l'action qui n'apparaît que si ses différentes parties – la psychologie de l'action, la théorie des vertus et celle de la liberté – ainsi que les paradoxes qu'elles engendrent sont pensés ensemble.

      Vrin - Histoire des doctrines de l’antiquité classique
    • etika-pece

      Etika péče. Osobní, politická a globální

      Virginia Held

      Etika péče je nový a dynamicky se rozvíjející směr morální filosofie. Zatímco tradiční etické systémy zaměřují svou pozornost především na činy a vlastnosti jednotlivců, etika péče vyzdvihuje morální význam vzájemných vztahů osob a skupin. Tato kniha představuje etiku péče jako svébytnou normativní teorii. Virginia Held, jedna z hlavních představitelek tohoto etického směru, v ní objasňuje charakteristické znaky péče a vysvětluje, v čem se etika péče liší od tradičních etických koncepcí, jako jsou kantovská etika, utilitarismus a etika ctností.
      Přeložil Petr Urban

      Filosofia
    • accelerating-academia

      Accelerating Academia

      Filip Vostal

      The Changing Structure of Academic Time

      The era of a 'slow-paced' academia characterized by leisurely tempos of research and pedagogy has gone. Academia is now an intensely social site, and the boundaries between capitalist dynamics and academic life have become blurred. Academic workloads are increasing as academics have to deal with an ever-growing number of tasks, information, obligations, texts, procedures and connections. Yet the time available for carrying out these activities remains relatively constant, and even seems to be decreasing. Simultaneously, the 'will to accelerate' has emerged as a significant cultural and structural force in knowledge production, propelled by competitiveness and the drive for excellence. Filip Vostal examines the changing character of academic time, and questions the nature of this acceleration. Without challenging its negative implications, Vostal argues that we cannot fully understand this phenomenon unless we scrutinize its positive dimensions, and ask why people opt for acceleration, and how and why the compulsion to accelerate features in higher education policy discourse.

      Palgrave Macmillan
    • hovory-o-pojmu

      Hovory o pojmu

      Pavel Materna

      Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší explikace je procedurální. Toto pojetí je založeno na Tichého Transparentní intenzionální logice (TIL), a autor proto seznamuje čtenáře – opět populární formou – se základními pojmy a principy TIL. Čtenář se naučí sestavovat konstrukce, které odpovídají pojmům, a získá schopnost kritického myšlení, které se nespokojí s memorováním slov. Knížka obsahuje i cvičení (úlohy), jež by čtenář měl umět řešit po přečtení knížky.

      Academia
    • lharske-paradoxy-u-autoru-italske-scholastiky

      Lhářské paradoxy u autorů italské scholastiky

      Miroslav Hanke

      Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů. Korpus zkoumaných textů obsahuje texty Pavla z Benátek, Pavla z Perguly, Kajetána z Thiene, Alexandra Sermonety, Frachantiana Vicentina a Mengha Blanchella. Italská logika patnáctého století se paradoxům věnuje jakožto tématu s významnými důsledky pro teoretickou sémantiku a logické teorie založené na sémantické definici pravdivosti a logického vyplývání. Konkrétně: paradoxy představují (možné) selhání sémantické a logické intuice, resp. (technicky vzato) protipříklad k definicím pravdivosti a logického vyplývání a na nich založeným systémům odvozovacích pravidel. Základní předpoklady představených principů lze systematicky rekonstruovat prostředky moderní logiky.

      OIKOYMENH
    • filosofie-a-veda-filosoficke-pojednani-o-skutecnosti

      Filosofie a věda: filosofické pojednání o skutečnosti

      Pavel Hobza

      Věda se dnes stala nedílnou součástí našeho světa i našich životů. Tato mimořádná role vědy však nebyla dosud uspokojivě reflektována; pokud filosofie vědu vůbec brala v potaz, buď ji kritizovala (např. fenomenologie), anebo se její pomocí jen snažila řešit tradiční epistemologické či ontologické problémy (např. naturalismus). Jestliže však filosofie není schopna vědu přiměřeně reflektovat, ukazuje tím jen vlastní omezenost a neužitečnost.
      Filosofie je však nezastupitelná. Formuje naše myšlení: vytváří myšlenková schémata, jejichž prostřednictvím rozumíme světu i sobě samým. Dosavadní neschopnost filosofie porozumět vědě souvisela především s tím, že vědu (skutečnost i člověka) reflektovala pouze na základě tradičních pojmů a kategorií, které byly ovšem kdysi vytvořeny pro popis zcela jiných podmínek, než v jakých se lidstvo nachází dnes. Tato kniha je pokusem o vytvoření či nalezení takových schémat a pojmů, které by umožnily adekvátnější pochopení situace, v níž se dnešní lidstvo nachází a v níž věda hraje klíčovou roli. První část knihy představuje historickou analýzu vztahu filosofie a vědy, z níž vyplývá, že filosofie je naším sebeporozuměním. Analýza druhé části ukazuje, že věda je skutečnost (přinejmenším z praktického hlediska našeho jednání nelze dnes totiž vědu od skutečnosti odlišit).

      OIKOYMENH
    • acta-comeniana-28

      Acta Comeniana 28

      Vladimír Urbánek, Lucie Storchová (eds.)

      Nový svazek přináší kromě recenzní rubriky šest studií, které se týkají intelektuálních dějin 16.–18. století. Vedle diskusí humanistických učenců o biblickém překladu se zabývají logikou Petra Crockaerta, konceptualizací přírody v pansofickém díle J.A. Komenského, představami učenců 17. století o analogickém pohybu mořských vod a tělesných tekutin, výkladem knihy Genesis u Valentina Weigla či vlivem rosenkruciánství a učení Jakoba Böhma na koloniální projekty pietistických osadníků v Pensylvánii.
      Vychází v anglickém a německém jazyce.

      Filosofia
    • the-bohemian-reformation-and-religious-practice-10

      The Bohemian Reformation and Religious Practice 10

      Zdeněk V. David, David R. Holeton (eds.)

      Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR připravilo již 10. svazek ediční řady The Bohemian Reformation and Religious Practice, který vyšel jako 2. zvláštní číslo Filosofického časopisu za rok 2015. Publikace představuje jeden z příspěvků k 600. výročí mučednické smrti M. Jana Husa. Naleznete v ní studie badatelů a badatelek působících v České republice, Maďarsku, Rakousku, Francii, USA a Austrálii, které jsou zaměřeny na Husovu osobnost a dílo, na jeho přátele a oponenty i na reflexi husovské tradice, a to vše v širokém teologickém, filosofickém, církevně-politickém a kulturním kontextu.

      Filosofia